Walesa: Rusko je proti Evropě 30 let pozadu, pomozme mu k demokracii

Moskva a Západ mohou nalézt kompromis, je ale nutné potvrdit dosavadní dohody. V rozhovoru pro francouzský list Le Temps to řekl Lech Walesa, který byl před 25 lety zvolen polským prezidentem. Podle Walesy jsou Rusové oproti Evropě pozadu asi o 30 let a mělo by se jim pomoci v procesu přechodu k demokracii. Ta je podle exprezidenta v krizi po celém světě – včetně Polska, kde nově vládnou konzervativci z Práva a spravedlnosti (PiS).

Lech Walesa v rozhovoru pro Pe Temps naznačil, že smlouva mezi NATO a Ruskem je zastaralá. „Musíme předefinovat staré koncepty. Možná, že i tuto konkrétní dohodu, detaily neznám. Ale jakákoli změna vyžaduje souhlas obou stran,“ naznačil Walesa.

Západ podle něj stojí na kompromisních dohodách, které Putin během ukrajinské krize porušil. Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podle Západu podporuje povstalce v Donbasu zbraněmi i vojáky, což Moskva odmítá.

„Zpochybnil (Putin) podstatu naší existence. Když jsme po rozpadu SSSR stáhli jaderné zbraně z Ukrajiny, Rusko se zavázalo respektovat územní celistvost Ukrajiny. Mezinárodní dohody by měly být znovu potvrzeny. Nesmíme dopustit, aby silní útočili na slabé,“ konstatoval Walesa.

Inaugurace Vladimira Putina
Zdroj: ČT24

Rusové jsou podle exprezidenta duševně pozadu vůči Evropě zhruba o 30 let. „Nemají důvěru v demokracii,“ poznamenal exprezident s tím, že je třeba Rusům pomoci, aby i oni časem přešli k demokracii. Exprezident zároveň vyzval Evropany, aby se sjednotili a zaujali vůči Putinovi tvrdší postoj, Západ a Rusko ale podle něj mají šanci nalézt kompromis.

Pokud jde o samotné vztahy mezi Varšavou a Moskvou, Walesa nedávno v rozhovoru pro RIA Novosti připomněl, že jakékoli zlepšení dál komplikují historické události jako Katyňský masakr, kdy Sovětský svaz během druhé světové války hromadně popravil polské důstojníky. Poláci zase mlčí o osudu až 60 tisíc vojáků rudé armády, kteří zahynuli v polském zajetí ve 20. letech.

Je třeba, abychom zcela vyřešili všechny obtížné otázky včetně Katyně a věznění vojáků rudé armády v Polsku ve 20. letech minulého století. Je nutné všechno zjistit a posunout se dál.
Lecha Walesa
polský exprezident pro RIA Novosti

Exprezident oživil křesťansko-demokratickou stranu

Po výhře PiS Jaroslava Kaczyńského se řada kritiků obává, že se z Polska stane další Orbánovo Maďarsko. Podle Walesy jde o reálnou hrozbu. „Kaczyński se snaží uspět za každou cenu, zatímco demokracie vyžaduje konsenzus,“ upozornil v rozhovoru pro Le Temps. Na druhou stranu by to mohlo Poláky ve výsledku posílit – a poté bude v zemi obnovena skutečná demokracie, míní politik.

Walesa nechtěl prvního půl roku nový kabinet kritizovat, nakonec se ale rozhodl oživit křesťansko-demokratickou stranu, kterou založil a která se posledních voleb ani neúčastnila. Podle exprezidenta je ale na mladých, aby se zapojili do politiky, sám chce plnit spíš poradní funkci. „Pokud vláda začne ničit to, co jsme v posledních 25 letech budovali, tak se musíme sjednotit a být opoziční silou,“ řekl Le Temps Walesa.

Jaroslaw Kaczyński
Zdroj: ČT24

Exprezident upozornil, že demokracie je v současné době v krizi všude. Zlepšit situace je podle něj možné omezením mandátu na jedno volební období, snížením limitu na vstup do parlamentu a zajištěním transparentnosti financování politických stran.

Uprchlíkům musíme pomoct, má to však svá „ale“, říká Walesa

S nástupem nové vlády přišel i jiný postoj k uprchlickým kvótám. Za předchozího liberálního kabinetu Varšava souhlasila s unijním plánem rozdělit migranty mezi země Evropské unie. Na Polsko by tak mělo připadnout asi 9 tisíc utečenců.

Po útocích v Paříži ale ministr pro evropské záležitosti Konrad Szymański prohlásil, že nevidí politické možnosti splnění tohoto požadavku. Walesa se ale domnívá, že Polsko nakonec splní, k čemu se zavázalo.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle něj je třeba uprchlíkům pomoci. „Musíme ale pochopit, že v Polsku jsou nízké mzdy, lidé mají malé byty a průměrná životní úroveň je celkem nízká,“ upozornil bývalý prezident.

Nejsou nebezpeční. Ale představují odlišnost, na kterou si musíme zvyknout. Samozřejmě, že jim musíme pomoci. Ale proč neudělat více v jejich zemi? Pomozme jim ukončit válku a dát jejich zemi dohromady.
Lech Walesa

Hlavním cílem by měla být pomoc běžencům přímo na Blízkém východě, myslí si Walesa. „Dnes vidíme tisíce lidí, kteří jsou nuceni opustit svou zemi. Očekávám, že zítra přijdou s požadavky, s mešitami,“ podotkl Walesa.

Exprezident také nedávno zmínil, že řada běženců, kteří se pohybují po Evropě, vypadají lépe oblečení než on sám a vznesl otázku, jestli by neměli zůstat ve vlasti a bojovat.

„Když bylo v Polsku zavedeno stanné právo (1980), zvali mě z různých částí světa, ale rozhodl jsem se zůstat, ne odejít. Chápu, že utíkají ženy a děti, ale muži by měli jít do boje,“ poznamenal Walesa.

Lech Walesa v roce 1981
Zdroj: ČTK/KEYSTONE/STR

Lech Walesa – přední tvář antikomunistické Solidarity

Původně elektrikář a odborový předák je zosobněním porážky komunismu v Polsku. V roce 1983 získal Nobelovu cenu míru.

Vedl protesty dělníků v gdaňských loděnicích, stál u zrodu odborového svazu Solidarita, prvního nezávislého v komunistickém bloku, a později se jako vůdce opozice zasloužil o pád komunismu v Polsku.

Walesa byl doslova geniální řečník v gdaňských loděnicích, byl jedním z nich, a proto se mohl postavit už v 70. letech do čela protestů.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Před 25 lety, 9. prosince 1990, vyšel Walesa jako vítěz z druhého kola prvních přímých prezidentských voleb v dějinách Polska, když ve druhém kole přesvědčivě porazil kanadsko-peruánského podnikatele polského původu s populistickým programem Stanislawa Tymiňského.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jako prezident musel čelit narůstající nespokojenost Poláků s vývojem v postkomunistickém období, především z ekonomických reforem. Po vítězství levice v roce 1993 začal prosazovat silný prezidentský systém a někdy až údajnými diktátorskými sklony a ostrou kritikou vlády začal upadat u veřejnosti v nemilost.

Ve volbách na podzim 1995 už Walesa neuspěl. Po odchodu z vrcholné politiky založil křesťansko-demokratickou stranu a po propadu ve volbách v roce 2000 se stáhl do ústraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 1 mminutou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 46 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 6 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 11 hhodinami
Načítání...