Moskva a Západ mohou nalézt kompromis, je ale nutné potvrdit dosavadní dohody. V rozhovoru pro francouzský list Le Temps to řekl Lech Walesa, který byl před 25 lety zvolen polským prezidentem. Podle Walesy jsou Rusové oproti Evropě pozadu asi o 30 let a mělo by se jim pomoci v procesu přechodu k demokracii. Ta je podle exprezidenta v krizi po celém světě – včetně Polska, kde nově vládnou konzervativci z Práva a spravedlnosti (PiS).
Walesa: Rusko je proti Evropě 30 let pozadu, pomozme mu k demokracii
Lech Walesa v rozhovoru pro Pe Temps naznačil, že smlouva mezi NATO a Ruskem je zastaralá. „Musíme předefinovat staré koncepty. Možná, že i tuto konkrétní dohodu, detaily neznám. Ale jakákoli změna vyžaduje souhlas obou stran,“ naznačil Walesa.
Západ podle něj stojí na kompromisních dohodách, které Putin během ukrajinské krize porušil. Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podle Západu podporuje povstalce v Donbasu zbraněmi i vojáky, což Moskva odmítá.
„Zpochybnil (Putin) podstatu naší existence. Když jsme po rozpadu SSSR stáhli jaderné zbraně z Ukrajiny, Rusko se zavázalo respektovat územní celistvost Ukrajiny. Mezinárodní dohody by měly být znovu potvrzeny. Nesmíme dopustit, aby silní útočili na slabé,“ konstatoval Walesa.
Inaugurace Vladimira Putina
Rusové jsou podle exprezidenta duševně pozadu vůči Evropě zhruba o 30 let. „Nemají důvěru v demokracii,“ poznamenal exprezident s tím, že je třeba Rusům pomoci, aby i oni časem přešli k demokracii. Exprezident zároveň vyzval Evropany, aby se sjednotili a zaujali vůči Putinovi tvrdší postoj, Západ a Rusko ale podle něj mají šanci nalézt kompromis.
Pokud jde o samotné vztahy mezi Varšavou a Moskvou, Walesa nedávno v rozhovoru pro RIA Novosti připomněl, že jakékoli zlepšení dál komplikují historické události jako Katyňský masakr, kdy Sovětský svaz během druhé světové války hromadně popravil polské důstojníky. Poláci zase mlčí o osudu až 60 tisíc vojáků rudé armády, kteří zahynuli v polském zajetí ve 20. letech.
Je třeba, abychom zcela vyřešili všechny obtížné otázky včetně Katyně a věznění vojáků rudé armády v Polsku ve 20. letech minulého století. Je nutné všechno zjistit a posunout se dál.
Exprezident oživil křesťansko-demokratickou stranu
Po výhře PiS Jaroslava Kaczyńského se řada kritiků obává, že se z Polska stane další Orbánovo Maďarsko. Podle Walesy jde o reálnou hrozbu. „Kaczyński se snaží uspět za každou cenu, zatímco demokracie vyžaduje konsenzus,“ upozornil v rozhovoru pro Le Temps. Na druhou stranu by to mohlo Poláky ve výsledku posílit – a poté bude v zemi obnovena skutečná demokracie, míní politik.
Walesa nechtěl prvního půl roku nový kabinet kritizovat, nakonec se ale rozhodl oživit křesťansko-demokratickou stranu, kterou založil a která se posledních voleb ani neúčastnila. Podle exprezidenta je ale na mladých, aby se zapojili do politiky, sám chce plnit spíš poradní funkci. „Pokud vláda začne ničit to, co jsme v posledních 25 letech budovali, tak se musíme sjednotit a být opoziční silou,“ řekl Le Temps Walesa.
Jaroslaw Kaczyński
Exprezident upozornil, že demokracie je v současné době v krizi všude. Zlepšit situace je podle něj možné omezením mandátu na jedno volební období, snížením limitu na vstup do parlamentu a zajištěním transparentnosti financování politických stran.
Uprchlíkům musíme pomoct, má to však svá „ale“, říká Walesa
S nástupem nové vlády přišel i jiný postoj k uprchlickým kvótám. Za předchozího liberálního kabinetu Varšava souhlasila s unijním plánem rozdělit migranty mezi země Evropské unie. Na Polsko by tak mělo připadnout asi 9 tisíc utečenců.
Po útocích v Paříži ale ministr pro evropské záležitosti Konrad Szymański prohlásil, že nevidí politické možnosti splnění tohoto požadavku. Walesa se ale domnívá, že Polsko nakonec splní, k čemu se zavázalo.
obrázek
Podle něj je třeba uprchlíkům pomoci. „Musíme ale pochopit, že v Polsku jsou nízké mzdy, lidé mají malé byty a průměrná životní úroveň je celkem nízká,“ upozornil bývalý prezident.
Nejsou nebezpeční. Ale představují odlišnost, na kterou si musíme zvyknout. Samozřejmě, že jim musíme pomoci. Ale proč neudělat více v jejich zemi? Pomozme jim ukončit válku a dát jejich zemi dohromady.
Hlavním cílem by měla být pomoc běžencům přímo na Blízkém východě, myslí si Walesa. „Dnes vidíme tisíce lidí, kteří jsou nuceni opustit svou zemi. Očekávám, že zítra přijdou s požadavky, s mešitami,“ podotkl Walesa.
Exprezident také nedávno zmínil, že řada běženců, kteří se pohybují po Evropě, vypadají lépe oblečení než on sám a vznesl otázku, jestli by neměli zůstat ve vlasti a bojovat.
„Když bylo v Polsku zavedeno stanné právo (1980), zvali mě z různých částí světa, ale rozhodl jsem se zůstat, ne odejít. Chápu, že utíkají ženy a děti, ale muži by měli jít do boje,“ poznamenal Walesa.
Lech Walesa v roce 1981
Lech Walesa – přední tvář antikomunistické Solidarity
Původně elektrikář a odborový předák je zosobněním porážky komunismu v Polsku. V roce 1983 získal Nobelovu cenu míru.
Vedl protesty dělníků v gdaňských loděnicích, stál u zrodu odborového svazu Solidarita, prvního nezávislého v komunistickém bloku, a později se jako vůdce opozice zasloužil o pád komunismu v Polsku.
Walesa byl doslova geniální řečník v gdaňských loděnicích, byl jedním z nich, a proto se mohl postavit už v 70. letech do čela protestů.
Před 25 lety, 9. prosince 1990, vyšel Walesa jako vítěz z druhého kola prvních přímých prezidentských voleb v dějinách Polska, když ve druhém kole přesvědčivě porazil kanadsko-peruánského podnikatele polského původu s populistickým programem Stanislawa Tymiňského.
obrázek
Jako prezident musel čelit narůstající nespokojenost Poláků s vývojem v postkomunistickém období, především z ekonomických reforem. Po vítězství levice v roce 1993 začal prosazovat silný prezidentský systém a někdy až údajnými diktátorskými sklony a ostrou kritikou vlády začal upadat u veřejnosti v nemilost.
Ve volbách na podzim 1995 už Walesa neuspěl. Po odchodu z vrcholné politiky založil křesťansko-demokratickou stranu a po propadu ve volbách v roce 2000 se stáhl do ústraní.
GALERIE
Walesa