Američtí astronauti téměř osm hodin opravovali z vesmíru ISS

Američtí astronauti Scott Kelly a Kjell Lindgren opět vystoupili z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a pokračovali v její nutné údržbě. Šlo o druhý plánovaný pracovní výstup v době, kdy uplynulo 15 let od zahájení pobytu lidských posádek na ISS. Výstup začal podle plánu v 13:10 SEČ a trval přesně sedm hodin a 48 minut, informoval Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Při prvním výstupu ze stanice, který trval sedm hodin a 16 minut, Američané 28. října namazali robotické rameno a usazovali kabely. Měli rovněž odstranit izolaci elektronické přepínací jednotky a zaizolovat detektor antihmoty. Šlo ale o velmi náročnou práci, která se protáhla a byla dokončena až během druhého výstupu.

Během výstupu astronauti rovněž opravovali chladicí systém. Zjistili přitom, že z něj uniká tekutý čpavek, což zdrželo dokončení oprav. Původně NASA plánovala výstup v délce šesti a půl hodiny, nakonec se ale protáhl na téměř osm. Astronauti se totiž museli ujistit, že jim na skafandrech neulpěl žádný jedovatý čpavek. Jinak únik látky podle NASA nepředstavoval žádné nebezpečí.

„Nejdůležitější úkoly byly splněny,“ uvedl mluvčí NASA. Menší úkoly, které astronauti kvůli unikajícímu čpavku nestihli dokončit, se přesunou na později.

Mise astronautů se uskutečnila v době, kdy ISS slaví patnáctiletou přítomnost lidských posádek na své palubě. Stanice je nepřetržitě obydlena, nyní šestičlennými posádkami, od 2. listopadu 2000. Od té doby se zde vystřídalo více než 220 astronautů řady národností, vedle Rusů a Američanů to byli například Francouzi, Italové či Němci.

Rusko-americká rivalita nemá na ISS místo

Rus Oleg Kononěnko, který je nyní s Kellym a dalšími kosmonauty na ISS, u příležitosti 15. výročí v narážce na napětí mezi Moskvou a Washingtonem zdůraznil, že na palubě ISS nejsou žádné rozpory či konfrontace. „Lidé na Zemi nejsou někdy s to si naslouchat, hovořit spolu. Ale tady ve vesmíru je podobná situace nepředstavitelná,“ řekl kosmonaut při spojení s pozemním střediskem. Na tom, co zde každý dělá, podle něj závisí úspěch mise, někdy i přežití všech.

Za spolupráce 16 zemí se stanice postupně budovala v letech 1998 až 2011. Stála kolem 100 miliard dolarů. Hlavním investorem byly USA. Jedná se především o výzkumnou laboratoř, kterou tvoří čtyři moduly, a to americký, ruský, evropský a japonský. Mezi nimi je obývací prostor s šesti pokoji. ISS váží 450 tun a pohybuje se rychlostí asi 28 000 kilometrů v hodině ve výšce 370 kilometrů. Denně oběhne Zemi šestnáctkrát. Sloužit má nejméně do roku 2024.

„Nejdůležitější stránkou ISS je zjišťovat možnosti dlouhodobých pobytů ve vesmíru,“ řekl začátkem týdne na přenášené tiskové konferenci z ISS velitel současné posádky Kelly. On a Rus Michail Kornijenko přiletěli na stanici v březnu a mají zde pobývat rok. Podílejí se tu na přípravě zvažovaných misí s lidskou posádkou ke vzdálenému Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 40 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...