Izrael se dohodl s Jordánskem na sérii opatření, která mají snížit napětí okolo Chrámové hory. Nově bude okolí pod nepřetržitým dohledem kamer. Kvůli spekulacím o údajných izraelských plánech změnit režim pro návštěvníky se před měsícem rozpoutala vlna násilností, při kterých už zahynulo na padesát Palestinců a osm Izraelců.
Chrámová hora je nejcitlivějším místem v Jeruzalémě. V minulosti na ní stával židovský chrám, teď jsou zde dvě významné mešity. Mešita Al-Aksá je dokonce po Mekce a Medíně třetím nejposvátnějším místem islámu. Židé sem mohou chodit, ale nesmějí se zde modlit, což dlouhodobě vyvolává spory. Mezi Palestinci se navíc rozšířily zvěsti, že by se to mělo změnit, a vypukly nepokoje.
Izraelská vláda přitom opakuje, že náboženské zvyky na Chrámové hoře se nijak nemění. Premiér Benjamin Netanjahu to znovu řekl i v sobotu: „Izrael bude pokračovat v politice, kterou vykonává již mnoho let: Muslimové se modlí na Chrámové hoře, nemuslimští věřící Chrámovou horu navštěvují.“
Za poslední měsíc už ale došlo k dvaceti osmi incidentům. Palestinští extremisté v pátek vyzvali k dalším útokům a vyhlásili takzvaný den hněvu. V ulicích několika měst došlo na ostré potyčky, které policie a vojáci rozháněli dělobuchy a slzným plynem.
Izraelská vláda proto nyní uzavřela novou dohodu se sousedním Jordánskem, které má tradičně hlavní slovo ve správě posvátných míst islámu ve východním Jeruzalémě. Na Chrámové hoře by měly být například nainstalovány kamery, které budou prostor 24 hodin denně sledovat. „Dá se tím i prokázat, odkud skutečně pramení provokace,“ podotkl Netanjahu.
Palestinci se bojí zatýkání muslimských věřících
Jestli ale bude angažmá Jordánska na uklidnění situace stačit, není zřejmé. Palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí už obvinil Izrael z údajných záměrů využívat záběry z kamer k zatýkání muslimských věřících, kteří podle něj „štvou“ proti židovskému státu. „Je to nová past,“ řekl v rozhlase Voice of Palestine.
