Kritici Merkelové zvažují stavbu plotu na hranicích

Německá kancléřka Angela Merkelová čelí kvůli podpoře otevřených hranic pro běžence ve své vlastní unii CDU/CSU rostoucí kritice. Kolem vlivného poslance Christiana von Stettena se podle listu Bild vytvořila silná opozice, která chce kancléřku přinutit ke změně dosavadního vstřícného kurzu, ve hře je možná výstavba hraničního plotu.

Šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU) jednání svých kolegů kritizuje, uzavření hranic podle něj není reálnou politikou. Naopak navrhuje důraznější azylovou politiku. Německé úřady by podle něj měly urychlit azylové řízení a deportovat ty žadatele o azyl, kteří na něj nárok nemají.

„Musíme dělat také mnohem a mnohem intenzivnější zahraniční azylovou politiku,“ dodal s tím, že si to vyžádá větší úsilí a také více peněz. „Že by opevnění hranic mohlo v 21. století problém vyřešit, jak o tom mnozí rádi sní, to není realistickou politikou,“ řekl.

Nahrávám video

Politici kolem von Stettena věří, že spolková vláda má účinný plán, jak nekontrolovanému přílivu běženců zabránit. Pokud tomu tak ale není, chtějí za dva týdny na zasedání stranické frakce předložit návrh na uzavření hranic. Ten již zpracovalo středostavovské parlamentní sdružení CDU/CSU, jehož součástí je 188 ze 310 poslanců CDU/CSU a kterému von Stetten předsedá.

Poslanec bavorské CSU Stephan Mayer žádá ještě rychlejší postup. „Při příchodu deseti tisíc uprchlíků denně nemáme čas čekat až na další zasedání stranické frakce,“ řekl listu Bild. „Doufám, že sama kancléřka uznává, že s politikou otevřených hranic není možné dále pokračovat,“ dodal. Mayer požaduje, aby úřady lidem z takzvaných zemí bezpečného původu přímo na hranicích zabránili vstoupit do Německa.

Zpřísnění režimu na hranicích požaduje například bavorský ministr financí Markus Söder (CSU). „Zelená hranice se musí opět stát bezpečnou, jedno jak,“ prohlásil.

Bez plotu je kontrola hranice nemožná, varuje šéf policejních odborů

O uzavření hranic nově hovoří i šéf německých policejních odborů Rainer Wendt. „Pokud chceme provádět vážně míněné hraniční kontroly, musíme na německé hranici postavit plot. Jsem pro to, abychom to udělali,“ řekl v rozhovoru s listem Welt am Sonntag.

Vysvětlil, že stavba plotu v Německu by vyvolala řetězovou reakci, protože to samé by udělalo i Rakousko na pomezí se Slovinskem. „Přesně takový efekt potřebujeme,“ podotkl. Ne všichni odborářští předáci ale s Wendtovým názorem souhlasí.

Plot na maďarských hranicích
Zdroj: Jan Koller/ČTK

„V minulosti se ukázalo, že ploty uprchlíky nezastaví. Zjistily to už i maďarské úřady,“ poznamenal místopředseda policejních odborů Jörg Radek. Podle něj sice podobné návrhy garantují ohromnou pozornost médií, ale k řešení problému nijak nepřispějí. „Proud uprchlíků můžeme přirovnat k fyzikálním zákonitostem vody – prostě si najde jinou cestu,“ dodal.

Merkelová v posledních dnech sílící kritiku odmítá a prohlašuje, že vládní přístup k uprchlické krizi se nijak měnit nebude. V uplynulém týdnu to zopakovala například na dvou krajských konferencích CDU, na kterých znovu řekla, že Německo krizi zvládne. Zároveň však zdůraznila, že pomoci musí i ostatní evropské země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
12:25Aktualizovánopřed 14 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 54 mminutami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 4 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 8 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 16 hhodinami
Načítání...