Před parlamentem v Kyjevě vybuchl granát, jeden mrtvý, desítky zraněných

Výbuch granátu, který neznámý útočník hodil mezi policisty chránící sídlo parlamentu v Kyjevě, zranil až 100 lidí. Na místě podle agentury AFP  došlo i ke střelbě, na následky zranění zemřel jeden z příslušníků Národní gardy. K útoku došlo krátce poté, co parlamentem prošla v prvním čtením ústavní změna, která dává větší pravomoci rebelům na východě.

Podle očitých svědků vhodil neznámý útočník bojový granát do skupiny zasahujících policistů a příslušníků Národní gardy. Nejméně deset lidí je v kritickém stavu. Mezi zraněnými jsou nejméně tři novináři a také demonstranti. Ti před budovou protestovali proti schvalování reformy. 

Podle informací ČTK šéf kyjevské policie Oleksandr Tereščuk krátce po explozi oznámil, že útok několik lidí zabil. Poslední informace ale hovoří zatím o jedné oběti nepokojů, člen Národní gardy zemřel údajně po zásahu kulkou do srdce. Někteří z demonstrantů měli zbraně, píše AFP.

„Zřejmě se u parlamentu i střílelo, kdosi využil hluku a zahájil palbu,“ uvedl ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Podezřelý z útoku už je zatčený. Podle Avakova jde o člena nacionalistické strany Svoboda a příslušníka dobrovolnické jednotky vládních sil Ihora Humeňuka. Údajně se již přiznal, že granát hodil. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk vyzval k odsouzení útočníka na doživotí.

Policie podle Avakova v souvislosti s útokem zadržela zhruba 30 lidí. Nacionalistická strana Svoboda, která demonstraci svolala, srážky u parlamentu označila za provokaci režimu a vyzvala Avakova k rezignaci.

Jednání o decentralizačním zákoně začalo ve vypjaté amtosféře. Skupiny poslanců zablokovaly jednací sál. Pokusy politiků zahájit diskusi zanikaly v hlasitých výkřicích a skandování „Hanba!" Předsednickou tribunu zablokovali zastupitelé z Radikální strany, kteří dokonce jednací sál uzamkli zevnitř a odmítali do něj poslance vpustit.

Pro stovky demonstrantů před parlamentem se schválení návrhu ústavních změn stalo signálem k útoku na parlamentní budovu. Vzduchem létaly dýmovnice, dělbuchy a lahve se zápalnou směsí, policie odpovídala slzným plynem a obušky.

Ultranacionalisté z Pravého sektoru už dopoledne zablokovali svými automobily příjezdy k parlamentní budově, pořádek ve městě se snažilo zjednat 3500 povolaných policistů. Podle kyjevských médií proti útočícímu davu policisté tvrdě zakročili, několik osob bylo zraněno.

Ústavní změna prošla prvním čtením

Po bouřlivé debatě pro návrh zvedlo ruku 265 ze 450 poslanců. Proti návrhu hlasovalo 87 poslanců, mezi jinými i zastupitelé strany Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. V závěrečném druhém čtení bude reforma potřebovat už dvoutřetinovou většinu hlasů. Šéf parlamentu Volodymyr Hrojsman oznámil, že ke druhému čtení budou poslanci pozváni během podzimní parlamentní schůze, která začíná už v úterý.

Prezident Petro Porošenko vzhledem k atmosféře v parlamentu na jednání vyslal jen svého zmocněnce. Později však uvedl, že odmítnutí ústavní reformy, počítající s decentralizací moci, by pro Ukrajinu znamenalo, že bude čelit Rusku sama, bez mezinárodní podpory.

Co by bylo, kdyby Nejvyšší rada dnes neschválila změny v ústavě? Řádově by vzrostla hrozba rozpadu proukrajinské mezinárodní koalice, z pořadu dne by zmizelo pokračování (protiruských) sankcí, které agresora velice bolí. Zcela reálnou by byla perspektiva, že tváří tvář agresorovi zůstaneme sami.
Petro Porošenko
ukrajinský prezident

Zákon dává donbaské samosprávě rozsáhlé pravomoci včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců, svobodného užívání ruštiny a práva na formování vlastních bezpečnostních struktur. Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nicméně změna nepřiznává Donbasu speciální status, po němž separatisté volají, a nebude znamenat federalizaci země.

obrázek
Zdroj: ČT24

V Donbasu je relativní klid, míru ale ani jedna strana nevěří

Ústavní změny byly i jednou z podmínek separatistů k vyhlášení příměří. To má začít platit v úterý. Východoukrajinští povstalci i kyjevské autority už ohlásili noc bez ostřelování. Zpravodajové vzbouřenecké tiskové agentury DAN nezaznamenali na linii fronty za posledních 24 hodin žádné vážnější přestřelky. Klid byl podle nich v Doněcku, Horlivce, Makijivce i před Mariupolem, kde v minulých týdnech docházelo k nejtvrdším bojům.

Situaci v Donbasu označil za „relativně stabilní“ i štáb ukrajinské protipovstalecké operace v Kyjevě. Armáda údajně zaznamenala 16 nevelkých incidentů v Artemivsku, Marjince a nedaleko Luhansku. Palba byla podle Kyjeva vedena jen z lehkých pěchotních zbraní, informace o zraněných či mrtvých nejsou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Navzdory zklidnění vojenské situace politické napětí na východě země neklesá. Ukrajinská vláda obvinila povstalce z přesunů vzbouřeneckých jednotek do Doněcku. Podle armádního analytika Dmytra Tymčuka formují vzbouřenci ve městě nové bojové prapory vyzbrojené granátomety a minomety. Nové taktické seskupení vojsk prý vzniká i u měst Telmanove a Novokaterynivka.

Povstalecký server Novorossija naopak obvinil ukrajinské velení, že na úterý, kdy má příměří vstoupit v platnost, připravuje v Donbasu sérii ozbrojených provokací. Kyjev prý zároveň připravuje propagandistickou kampaň, jejímž cílem je svalit odpovědnost za zmaření úterního klidu zbraní na separatisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 13 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura. Francouzské úřady později označily čin za teroristický s možným rasistickým, nejspíše islamofobním motivem.
12:38Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 1 hhodinou

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 2 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 3 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 6 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.