Před parlamentem v Kyjevě vybuchl granát, jeden mrtvý, desítky zraněných

Výbuch granátu, který neznámý útočník hodil mezi policisty chránící sídlo parlamentu v Kyjevě, zranil až 100 lidí. Na místě podle agentury AFP  došlo i ke střelbě, na následky zranění zemřel jeden z příslušníků Národní gardy. K útoku došlo krátce poté, co parlamentem prošla v prvním čtením ústavní změna, která dává větší pravomoci rebelům na východě.

Podle očitých svědků vhodil neznámý útočník bojový granát do skupiny zasahujících policistů a příslušníků Národní gardy. Nejméně deset lidí je v kritickém stavu. Mezi zraněnými jsou nejméně tři novináři a také demonstranti. Ti před budovou protestovali proti schvalování reformy. 

Podle informací ČTK šéf kyjevské policie Oleksandr Tereščuk krátce po explozi oznámil, že útok několik lidí zabil. Poslední informace ale hovoří zatím o jedné oběti nepokojů, člen Národní gardy zemřel údajně po zásahu kulkou do srdce. Někteří z demonstrantů měli zbraně, píše AFP.

„Zřejmě se u parlamentu i střílelo, kdosi využil hluku a zahájil palbu,“ uvedl ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Podezřelý z útoku už je zatčený. Podle Avakova jde o člena nacionalistické strany Svoboda a příslušníka dobrovolnické jednotky vládních sil Ihora Humeňuka. Údajně se již přiznal, že granát hodil. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk vyzval k odsouzení útočníka na doživotí.

Policie podle Avakova v souvislosti s útokem zadržela zhruba 30 lidí. Nacionalistická strana Svoboda, která demonstraci svolala, srážky u parlamentu označila za provokaci režimu a vyzvala Avakova k rezignaci.

Jednání o decentralizačním zákoně začalo ve vypjaté amtosféře. Skupiny poslanců zablokovaly jednací sál. Pokusy politiků zahájit diskusi zanikaly v hlasitých výkřicích a skandování „Hanba!" Předsednickou tribunu zablokovali zastupitelé z Radikální strany, kteří dokonce jednací sál uzamkli zevnitř a odmítali do něj poslance vpustit.

Pro stovky demonstrantů před parlamentem se schválení návrhu ústavních změn stalo signálem k útoku na parlamentní budovu. Vzduchem létaly dýmovnice, dělbuchy a lahve se zápalnou směsí, policie odpovídala slzným plynem a obušky.

Ultranacionalisté z Pravého sektoru už dopoledne zablokovali svými automobily příjezdy k parlamentní budově, pořádek ve městě se snažilo zjednat 3500 povolaných policistů. Podle kyjevských médií proti útočícímu davu policisté tvrdě zakročili, několik osob bylo zraněno.

Ústavní změna prošla prvním čtením

Po bouřlivé debatě pro návrh zvedlo ruku 265 ze 450 poslanců. Proti návrhu hlasovalo 87 poslanců, mezi jinými i zastupitelé strany Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. V závěrečném druhém čtení bude reforma potřebovat už dvoutřetinovou většinu hlasů. Šéf parlamentu Volodymyr Hrojsman oznámil, že ke druhému čtení budou poslanci pozváni během podzimní parlamentní schůze, která začíná už v úterý.

Prezident Petro Porošenko vzhledem k atmosféře v parlamentu na jednání vyslal jen svého zmocněnce. Později však uvedl, že odmítnutí ústavní reformy, počítající s decentralizací moci, by pro Ukrajinu znamenalo, že bude čelit Rusku sama, bez mezinárodní podpory.

Co by bylo, kdyby Nejvyšší rada dnes neschválila změny v ústavě? Řádově by vzrostla hrozba rozpadu proukrajinské mezinárodní koalice, z pořadu dne by zmizelo pokračování (protiruských) sankcí, které agresora velice bolí. Zcela reálnou by byla perspektiva, že tváří tvář agresorovi zůstaneme sami.
Petro Porošenko
ukrajinský prezident

Zákon dává donbaské samosprávě rozsáhlé pravomoci včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců, svobodného užívání ruštiny a práva na formování vlastních bezpečnostních struktur. Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nicméně změna nepřiznává Donbasu speciální status, po němž separatisté volají, a nebude znamenat federalizaci země.

obrázek
Zdroj: ČT24

V Donbasu je relativní klid, míru ale ani jedna strana nevěří

Ústavní změny byly i jednou z podmínek separatistů k vyhlášení příměří. To má začít platit v úterý. Východoukrajinští povstalci i kyjevské autority už ohlásili noc bez ostřelování. Zpravodajové vzbouřenecké tiskové agentury DAN nezaznamenali na linii fronty za posledních 24 hodin žádné vážnější přestřelky. Klid byl podle nich v Doněcku, Horlivce, Makijivce i před Mariupolem, kde v minulých týdnech docházelo k nejtvrdším bojům.

Situaci v Donbasu označil za „relativně stabilní“ i štáb ukrajinské protipovstalecké operace v Kyjevě. Armáda údajně zaznamenala 16 nevelkých incidentů v Artemivsku, Marjince a nedaleko Luhansku. Palba byla podle Kyjeva vedena jen z lehkých pěchotních zbraní, informace o zraněných či mrtvých nejsou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Navzdory zklidnění vojenské situace politické napětí na východě země neklesá. Ukrajinská vláda obvinila povstalce z přesunů vzbouřeneckých jednotek do Doněcku. Podle armádního analytika Dmytra Tymčuka formují vzbouřenci ve městě nové bojové prapory vyzbrojené granátomety a minomety. Nové taktické seskupení vojsk prý vzniká i u měst Telmanove a Novokaterynivka.

Povstalecký server Novorossija naopak obvinil ukrajinské velení, že na úterý, kdy má příměří vstoupit v platnost, připravuje v Donbasu sérii ozbrojených provokací. Kyjev prý zároveň připravuje propagandistickou kampaň, jejímž cílem je svalit odpovědnost za zmaření úterního klidu zbraní na separatisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 36 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 2 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 4 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 6 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 9 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 10 hhodinami
Načítání...