Před parlamentem v Kyjevě vybuchl granát, jeden mrtvý, desítky zraněných

Výbuch granátu, který neznámý útočník hodil mezi policisty chránící sídlo parlamentu v Kyjevě, zranil až 100 lidí. Na místě podle agentury AFP  došlo i ke střelbě, na následky zranění zemřel jeden z příslušníků Národní gardy. K útoku došlo krátce poté, co parlamentem prošla v prvním čtením ústavní změna, která dává větší pravomoci rebelům na východě.

Podle očitých svědků vhodil neznámý útočník bojový granát do skupiny zasahujících policistů a příslušníků Národní gardy. Nejméně deset lidí je v kritickém stavu. Mezi zraněnými jsou nejméně tři novináři a také demonstranti. Ti před budovou protestovali proti schvalování reformy. 

Podle informací ČTK šéf kyjevské policie Oleksandr Tereščuk krátce po explozi oznámil, že útok několik lidí zabil. Poslední informace ale hovoří zatím o jedné oběti nepokojů, člen Národní gardy zemřel údajně po zásahu kulkou do srdce. Někteří z demonstrantů měli zbraně, píše AFP.

„Zřejmě se u parlamentu i střílelo, kdosi využil hluku a zahájil palbu,“ uvedl ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Podezřelý z útoku už je zatčený. Podle Avakova jde o člena nacionalistické strany Svoboda a příslušníka dobrovolnické jednotky vládních sil Ihora Humeňuka. Údajně se již přiznal, že granát hodil. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk vyzval k odsouzení útočníka na doživotí.

Policie podle Avakova v souvislosti s útokem zadržela zhruba 30 lidí. Nacionalistická strana Svoboda, která demonstraci svolala, srážky u parlamentu označila za provokaci režimu a vyzvala Avakova k rezignaci.

Jednání o decentralizačním zákoně začalo ve vypjaté amtosféře. Skupiny poslanců zablokovaly jednací sál. Pokusy politiků zahájit diskusi zanikaly v hlasitých výkřicích a skandování „Hanba!" Předsednickou tribunu zablokovali zastupitelé z Radikální strany, kteří dokonce jednací sál uzamkli zevnitř a odmítali do něj poslance vpustit.

Pro stovky demonstrantů před parlamentem se schválení návrhu ústavních změn stalo signálem k útoku na parlamentní budovu. Vzduchem létaly dýmovnice, dělbuchy a lahve se zápalnou směsí, policie odpovídala slzným plynem a obušky.

Ultranacionalisté z Pravého sektoru už dopoledne zablokovali svými automobily příjezdy k parlamentní budově, pořádek ve městě se snažilo zjednat 3500 povolaných policistů. Podle kyjevských médií proti útočícímu davu policisté tvrdě zakročili, několik osob bylo zraněno.

Ústavní změna prošla prvním čtením

Po bouřlivé debatě pro návrh zvedlo ruku 265 ze 450 poslanců. Proti návrhu hlasovalo 87 poslanců, mezi jinými i zastupitelé strany Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. V závěrečném druhém čtení bude reforma potřebovat už dvoutřetinovou většinu hlasů. Šéf parlamentu Volodymyr Hrojsman oznámil, že ke druhému čtení budou poslanci pozváni během podzimní parlamentní schůze, která začíná už v úterý.

Prezident Petro Porošenko vzhledem k atmosféře v parlamentu na jednání vyslal jen svého zmocněnce. Později však uvedl, že odmítnutí ústavní reformy, počítající s decentralizací moci, by pro Ukrajinu znamenalo, že bude čelit Rusku sama, bez mezinárodní podpory.

Co by bylo, kdyby Nejvyšší rada dnes neschválila změny v ústavě? Řádově by vzrostla hrozba rozpadu proukrajinské mezinárodní koalice, z pořadu dne by zmizelo pokračování (protiruských) sankcí, které agresora velice bolí. Zcela reálnou by byla perspektiva, že tváří tvář agresorovi zůstaneme sami.
Petro Porošenko
ukrajinský prezident

Zákon dává donbaské samosprávě rozsáhlé pravomoci včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců, svobodného užívání ruštiny a práva na formování vlastních bezpečnostních struktur. Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nicméně změna nepřiznává Donbasu speciální status, po němž separatisté volají, a nebude znamenat federalizaci země.

obrázek
Zdroj: ČT24

V Donbasu je relativní klid, míru ale ani jedna strana nevěří

Ústavní změny byly i jednou z podmínek separatistů k vyhlášení příměří. To má začít platit v úterý. Východoukrajinští povstalci i kyjevské autority už ohlásili noc bez ostřelování. Zpravodajové vzbouřenecké tiskové agentury DAN nezaznamenali na linii fronty za posledních 24 hodin žádné vážnější přestřelky. Klid byl podle nich v Doněcku, Horlivce, Makijivce i před Mariupolem, kde v minulých týdnech docházelo k nejtvrdším bojům.

Situaci v Donbasu označil za „relativně stabilní“ i štáb ukrajinské protipovstalecké operace v Kyjevě. Armáda údajně zaznamenala 16 nevelkých incidentů v Artemivsku, Marjince a nedaleko Luhansku. Palba byla podle Kyjeva vedena jen z lehkých pěchotních zbraní, informace o zraněných či mrtvých nejsou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Navzdory zklidnění vojenské situace politické napětí na východě země neklesá. Ukrajinská vláda obvinila povstalce z přesunů vzbouřeneckých jednotek do Doněcku. Podle armádního analytika Dmytra Tymčuka formují vzbouřenci ve městě nové bojové prapory vyzbrojené granátomety a minomety. Nové taktické seskupení vojsk prý vzniká i u měst Telmanove a Novokaterynivka.

Povstalecký server Novorossija naopak obvinil ukrajinské velení, že na úterý, kdy má příměří vstoupit v platnost, připravuje v Donbasu sérii ozbrojených provokací. Kyjev prý zároveň připravuje propagandistickou kampaň, jejímž cílem je svalit odpovědnost za zmaření úterního klidu zbraní na separatisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 49 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...