Rakouský kancléř Werner Faymann kritizoval Česko, Polsko a pobaltské země, že odmítají kvóty pro rozdělení běženců v rámci Evropské unie. „Země jako Česká republika, ale i další, Polsko, baltské země, nechtějí závazné kvóty. A to je třeba kritizovat. Protože bez těchto závazných kvót se nepohneme dál,“ řekl Faymann. Najdou se ale také Češi, kteří uprchlíkům vyrazí z vlastní iniciativy na pomoc, třeba na makedonské hranice, kde imigranti často tráví celé dny bez zajištění základních potřeb.
Rakouský kancléř kritizuje Česko kvůli uprchlíkům: Bez kvót se nepohneme dál
- Podle současného evropského azylového systému se musí o běžence postarat ta země, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii a Řecko.
- Evropská komise letos přišla s návrhem řešení ve formě závazných kvót, summit EU to však odmítl. Česko je jedním ze států, které se zavedením kvót nesouhlasí.
- Česká vláda nicméně schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků. Letos by to mělo být 400 lidí, příští rok 700 a 400 pak v roce 2017.
- Zhruba 1100 lidí by měla ČR převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů - tedy od Itálie a Řecka, 400 pak z táborů na Blízkém východě.
Faymann v rozhlasové stanici Ö1 v pořadu Morgenjournal prohlásil, že bez kvót nebude možné stabilizovat situaci na vnějších hranicích Unie, které překračují tisíce uprchlíků, především z Afriky a z Blízkého východu. Problém řešení uprchlické krize proto podle něj není v Evropské komisi, ale ve státech střední a východní Evropy.
Kvóty pro migranty stabilizovat situaci podle názoru České republiky nepomohou. Jediným řešením je ukončení války v Sýrii a Libyi a na to se musí soustředit tlak EU a také celého mezinárodního společenství.
Podle rakouského kancléře země na vnější hranici EU nebudou mít důvod bez existence kvót zajistit neprůchodnost těchto hranic. „Jak byste je chtěli přimět k ochraně této vnější hranice, když si budou myslet, že jim zůstanou statisíce uprchlíků a ostatní zatím budou v klidu? Tyto věci je třeba řešit současně, jedna ovlivňuje druhou,“ řekl Faymann.
Český ministr vnitra Milan Chovanec na twitteru uvedl, že uprchlíky táhne do Německa a Rakouska jejich štědrý sociální systém, nikoliv neschopnost okolních zemí. "Pojďme se bavit o razantní společné obraně unijních hranic. Ne si házet horké brambory přes sousedský plot," napsal. Povinné kvóty podle Chovance nic neřeší a Česko s nimi nebude souhlasit ani do budoucna.
Věřím, že si rakouský kancléř nemyslí, že jsme schopni přijmout všechny, kteří do Evropy míří.
Uprchlíkům pomáhají čeští dobrovolníci
Uprchlíkům na jihu Evropy pomáhají i Češi, minulý týden se z Makedonie vrátil Michal Pavlásek, který jel uprchlíkům pomoci na vlastní pěst. „Převážnou část pobytu v Makedonii jsme strávili na makedonsko-řeckých hranicích,“ řekl Pavlásek. „Lidé přicházejí vyčerpaní bez základních věcí a musí na místě zůstat několik dnů,“ doplnil s tím, že migrantům v Makedonii rozdával se spolupracovníky balíčky s vodou, jídlem, hygienické potřeby.
Pavlásek: Uprchlíci pomoc opravdu potřebují (zdroj: ČT24)
„Organizace pomoci je velmi obtížná, protože počet imigrantů stále narůstá. Zajištění potřeb všem lidem je téměř nemožné, snažíme se proto pomoci hlavně rodinám s dětmi,“ uvedl Pavlásek s tím, že právě pro rodiny je cesta do Evropy nesmírně náročná. „Etnické a náboženské složení je pestré,“ podotkl a dodal, že téměř každý odpoví, že by se chtěl jednou vrátit do své rodné země.
Makedonci si podle Pavláska uvědomují, že jejich země je pouze tranzitní, a uprchlíky příliš negativně nevnímají. „Mnoho lidí v Makedonii se snaží uprchlíkům pomoci,“ uzavřel dobrovolník.