Ani stavba příhraničního plotu zřejmě Maďarsko nezbavila strachu z přílivu uprchlíků. Jen letos se na jeho území dostalo přes 100 tisíc migrantů, což začíná u lidí vyvolávat napětí, protesty i rasistické projevy. Maďarská vláda už kvůli tomu přikročila k několika opatřením, která zatím spíše než k řešení krize vedou k rozpakům v zahraničí.
Migrační vlnu vítá v Maďarsku solidarita i nenávist
Při snaze dostat se do některé z vysněných zemí na Západě nelegálně překročí hranice Maďarska každý den zhruba 1500 lidi. Většinou jde o běžence z Afghánistánu a Sýrie, pro které je Maďarsko jen další úsek jejich dlouhého putování. Je ale zároveň zemí, v níž jedna z hlavních migračních tras poprvé vkročí do Schengenu. Podle Maďarů je tak povinností společný evropský prostor před migračním návalem chránit.
GALERIE
Uprchlická krize v Maďarsku
Zmíněných 100 tisíc migrantů jen v letošním roce je nejvíce ze všech zemí EU, tvrdí tamní vláda. Brusel prý problém dlouho přehlížel, a tak začal Budapešť konat sám. Zřejmě nejkontroverznějším krokem se stal 175 kilometrů dlouhý plot z ostnatého drátu, který má migranty odradit. Podle vládních představitelů by tato dlouhá bariéra měla být hotova do konce srpna.
- Těžké stroje zahájily stavbu modelového úseku plotu u hraničního přechodu Röszke-Horgoš 27. Července.
- Po dokončení by měl být vysoký čtyři metry a táhnout by se měl podél celé maďarsko-srbské hranice.
- Bělehrad vyjádřil k postavení plotu výhrady. Orbán svého srbského kolegu Aleksandara Vučiče ale ujistil, že plot není namířen proti Srbům, ani neznamená uzavření hranic.
- Naopak se mají postavit nové hraniční přechody a rozšířit stávající.
Kromě toho byly například zpřísněny azylové zákony, aby byly možné zrychlené deportace. Maďarsko začalo odmítat zpětné přijetí migrantů z dalších zemí EU, i když to vyžadují pravidla unie.
Pravicový premiér Viktor Orbán tento postoj ospravedlňuje tím, že imigraci spojuje s terorismem, zvýšením zločinnosti a nezaměstnanosti. A dodává, že Maďarsko bude v tomto ohledu jednat na vlastní pěst.
Po zemi přes západní Balkán přijde do Evropy víc nelegálních migrantů než přes Středozemní moře. Jen letos se do Maďarska dostalo 100 959 běženců, téměř všichni přes maďarsko-srbskou hranici.
Masivní proud uprchlíků rozděluje celou maďarskou společnost. Jedni jsou připraveni solidárně pomáhat a pořádají sbírky peněz, jídla a oblečení. Poskytují informace i základní služby, jako je možnost se umýt, odpočinout si nebo si nabít mobilní telefon.
Druhé ovládají spíše obavy a z nich pramenící nacionalismus a rasismus. Odpůrci běženců pořádají veřejné protesty a demonstrace. Nejhlasitějším tlumočníkem těchto nálad je krajně pravicová strana Jobbik.
Migranti se obvykle pokusí do EU dostat nejprve v Řecku, kam přecházejí přes tureckou hranici. Tady je ale úřady posílají zpět, protože země sužovaná ekonomickou krizí se o ně nemůže postarat. Odtud pak vede hlavní cesta přes Makedonii do Srbska.
Do Evropy dorazilo od ledna přes Středozemní moře na 224 tisíc uprchlíků a běženců. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má k dispozici statistiky aktualizované na konci července. Do Itálie podle nich letos doplulo zhruba 98 tisíc uprchlíků a do Řecka kolem 124 tisíc.
Příliv uprchlíků rozděluje maďarskou společnost (zdroj: ČT24)