Ankara/Damašek – Ofenzívou proti Islámskému státu prý Turecko pouze zastírá snahu zasadit úder Kurdům. Je o tom přesvědčen šéf turecké prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtas. Ankara tím chce pouze zabránit Kurdům ve vytvoření vlastního regionu, dodal v rozhovoru pro BBC.
Turecko vs. Islámský stát vs. Kurdové
Kvůli nedávnému atentátu v tureckém Surucu se Ankara po dlouhém váhání rozhodla zaútočit na pozice Islámského státu. Kromě toho však bombarduje i tábory kurdských rebelů, jejichž bojové frakce jsou v čele pozemních bojů proti IS v Sýrii i Iráku. I za tímto rozhodnutím byl krvavý incident, kdy povstalci ze zakázané kurdské Strany Pracujících zabili dva turecké policisty. Turecko má s kurdskou minoritou dlouhodobé problémy.
Demirtas prohlásil, že skutečným cílem Turecka je podnikat výpady do kurdských oblastí v Sýrii a zabránit Kurdům toto území kontrolovat. „Turecko nemá v úmyslu útočit na tomto území proti IS. Vládu velmi zneklidnila možnost, že by Kurdové vytvořili v Sýrii svůj autonomní stát,“ řekl Demirtas. To turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle něj nikdy nedopustí a zasáhne za jakoukoli cenu. „Cílem té bezpečné zóny je zastavit Kurdy, ne IS,“ dodal vůdce strany, která se v červnových volbách dostala poprvé do parlamentu.
Také Sýrie je skeptická ohledně skutečné vůle Turecka bojovat proti radikálům z IS. „Lépe pozdě než nikdy, ale panují pochybnosti ohledně toho, zda záměr Turecka bojovat proti teroristům z IS, fronty An-Nusra a skupinám napojeným na Al-Káidu je upřímný,“ uvedlo syrské ministerstvo zahraničí.
- Jak upozornil politolog Emil Aslan Sulejmanov, Turecko rozlišuje mezi jednotlivými frakcemi Kurdů. Jejich hlavním cílem je právě zakázaná povstalecká strana PKK, zatímco se severoiráckým Kurdy či syrskou Stranou národní jednoty (YPG) udržují dobré vztahy.
Erdogan v úterý prohlásil, že politici, kteří spolupracují s teroristickými skupinami, by měli přijít o poslaneckou imunitu a měli by být postaveni před soud. HDP stojí za požadavky tureckých Kurdů, proti nimž Ankara minulý týden zahájila vojenskou kampaň útoky na jejich tábory v Iráku. Jejich Stranu kurdských pracujících řadí k teroristickým skupinám a odmítá s ní pokračovat v mírovém procesu zahájeném v roce 2013.
Turecko minulý týden oznámilo, že dává své letecké základny k dispozici americkému letectvu k tomu, aby na hranici vznikla zóna, která bude bezpečná pro civilisty. Jde o asi stokilometrové pásmo v oblasti, kterou na syrské straně obývají také Kurdové a je západně od pohraniční oblasti, kterou už ovládají kurdské milice.
ZÓNA BEZPEČÍ:
- Pás o délce 100 kilometrů a šířce 40 kilometrů
- Vznikne při syrsko-turecké hranici v blízkosti města Aleppo
- Zónu budou zabezpečovat zřejmě američtí vojáci
- Turecko jim poskytne zázemí na blízké základně Incirlik
Podle BBC tam má začít výcvik jednotek takzvané umírněné syrské opozice, jež bojuje proti režimu prezidenta Bašára Asada. Budou se tam moci také vrátit někteří ze Syřanů, kteří kvůli bojům uprchli do Turecka. Nejprve ale musí být z tohoto území vytlačeni bojovníci IS.
Turecko v pátek zahájilo letecké nálety na pozice syrských islamistů a zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Do bojů proti IS se zapojilo po útoku ve městě Suruc z minulého pondělí, při kterém zemřelo 32 lidí, z nichž většina byla kurdské národnosti.
Prakticky všichni spojenci v NATO na mimořádném jednání uvítali zapojení Turecka do bojů proti Islámskému státu. Shodli se na tom, že terorismus je přímým ohrožením nejen bezpečnosti zemí Aliance, ale také mezinárodní stability a prosperity. Mezinárodní společenství mu tak musí čelit společně.
