Kolik peněz už Moskva Paříži za Mistraly zaplatila, ani jedna ze stran nezveřejnila. Ruská média uvedla, že uhradil zálohu ve výši 840 milionů eur. Podle ředitele moskevského Centra analýz strategií a technologií Ruslana Puchova spor dopadl lépe pro Rusko, poškodil prý pověst Francie. „Paříž nedodržela slovo. Kdo si bude chtít koupit zbraně od Francie, bude mít na paměti tento případ,“ tvrdí Puchov.
Plavbu zastavila krize na Východě
Dodávka vojenských plavidel, kterou před pěti lety dojednal tehdejší prezident Nicolas Sarkozy se svým protějškem Dmitrijem Medvěděvem, začala budit kontroverze v loňském roce, kdy Rusko anektovalo Krym a vstoupilo do bojů na Donbasu.
Loni v listopadu nakonec Paříž oznámila, že lukrativní tendr pro loďařskou společnost DCNS pozastavuje – a s ním i předání hotové lodě Vladivostok, kterou se přitom už v západofrancouzském přístavu Saint-Nazaire učilo ovládat 400 ruských námořníků. Důvodem pro francouzskou otočku byla právě ukrajinská krize.
Rusko: Lodě si postavíme sami
Po počátečních výstrahách ruského ministerstva obrany, že by mohlo podniknout právní kroky, pokud k naplnění dohody nedojde, se rozhodla Moskva postupovat velkodušněji; nejprve oznámila, že očekává dodávku lodí, anebo vrácení peněz, později uvedla, že o mistraly nestojí vůbec.
Místo toho si Rusko chce postavit vlastní vrtulníkové lodě, přičemž úřady akcentují, že půjde o plavidla jiné třídy a s odlišnou koncepcí přistávání, která rozhodně nechtějí kopírovat konstrukci francouzských modelů.
