Francouzsko-ruské spory o dodávku dvou vrtulníkových lodí Mistral jsou u konce. Moskva oznámila, že o plavidla Vladivostok a Sevastopol, která Francie nechtěla dodat kvůli ukrajinské krizi, už nemá zájem. Místo toho si chce postavit plavidla vlastní. Jednání se nyní soustředí na odškodné a vrácení peněz.
Francouzské mistraly do Ruska nepoplují, Moskva si lodě postaví sama
Dodávka vojenských plavidel, kterou před pěti lety dojednal tehdejší prezident Nicolas Sarkozy se svým protějškem Dmitrijem Medvěděvem, začala budit kontroverze v loňském roce, kdy Rusko anektovalo Krym a vstoupilo do bojů na východě Ukrajiny. Loni v listopadu nakonec Paříž oznámila, že lukrativní tendr pro loďařskou společnost DCNS pozastavuje – a s ním i předání hotové lodě Vladivostok, kterou se přitom už v západofrancouzském přístavu Saint-Nazaire učilo ovládat 400 ruských námořníků. Důvodem pro francouzskou otočku byla právě ukrajinská krize.
Po počátečních výstrahách ruského ministerstva obrany, že by mohlo podniknout právní kroky, pokud k naplnění dohody nedojde, se rozhodla Moskva postupovat velkodušněji a oznámila, že očekává dodávku lodí – anebo vrácení peněz. Nyní představitelé ruské administrativy oznamují, že o lodě už nestojí vůbec.
„Rusko mistraly nepřevezme, to je jasný fakt,“ citovaly ruské agentury Olega Bočkareva z vládní komise, která dozoruje obranný průmysl. „Je tu už jen jediná diskuse, a sice o peněžní částce, která se má vrátit do Ruska.“ Podle Bočkareva se chystá na příslušná jednání do Moskvy pařížský zmocněnec Louis Gautier, šéf generálního sekretariátu pro obranu a námořní bezpečnosti. Francouzské velvyslanectví ovšem odmítlo jakkoliv komentovat – nebo už jen potvrdit samotnou misi.
Náměstek ministra ruské bezpečnostní rady Jevgenij Lukjanov se rovněž nechal slyšet, že absence dvou lodí obranný potenciál Ruska nijak neohrozí a že se „ani nedá považovat za ztrátu“. Rusko místo toho hodlá uskutečnit plán na výstavbu vlastních vrtulníkových lodí. Bočkarev v této souvislosti akcentoval, že půjde o plavidla jiné třídy a s odlišnou koncepcí přistávání, která rozhodně nechtějí kopírovat konstrukci francouzských modelů.
Kam poplují mistraly? Diskutovaných adres je celá řada
Ruský list Kommersant před necelými čtrnácti dny a s odvoláním na vojenské zdroje informoval o tom, že z Paříže putovaly do Moskvy návrhy dokumentů na odstoupení od smlouvy. Francie nabízí vrácení 785 milionů eur (přes 21 miliard korun), ale jen pokud ruská vláda dá písemný souhlas s prodejem plavidel jinému zákazníkovi. Takové řešení ale Rusko podle deníku odmítá. V Moskvě prý spočítali, že výdaje a ztráty Ruské federace spojené s nesplněným kontraktem dosahují 1,163 miliardy eur (téměř 32 miliard korun), a dokud nebudou tyto peníze vráceny, žádný souhlas s reexportem Rusové nedají.
Média přitom již spekulují o tom, že by francouzské lodě chystané původně pro Rusko mohly nakonec zamířit do Číny. V šanghajském přístavu před čtrnácti dny zakotvilo plavidlo Dixmude, loď třídy mistral, a to právě v období, kdy Čína cítí potřebu modernizovat své námořnictvo. Analytik Jun Okamura, kterého citoval Daily Telegraph, uvedl, že by případné vyzbrojení své flotily mohla Čína využít k vyřešení územních sporů v Jihočínském moři.
Možnost prodeje mistralů do Číny ale problematizuje embargo na prodej zbraní, které Paříž uvalila na Peking po krvavém potlačení studentského povstání na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Přes Čínu by se navíc mohly lodě dostat zpátky do Moskvy – pokud by je Peking nakoupil se slevou a prodal Rusům, získala by ruská armáda jak plavidla, tak francouzské penále. Ruská média navíc hovoří o tom, že by problematické lodě mohla koupit Británie, Indie, Kanada či Egypt.
Smlouvu na dodání mistralů podepsaly ruský Rosoboronexport a francouzská loďařská společnost DCNS 17. června 2011. Kontrakt představoval největší zbrojní obchod mezi členskou zemí Severoatlantické aliance a Ruskem. První loď, Vladivostok, mělo Rusko převzít loni na podzim. Druhá loď, pojmenovaná Sevastopol, měla být připravená do konce tohoto roku. Mistraly jsou schopné přepravovat vrtulníky, tanky či výsadkové čluny a sloužit velitelským štábům.