„Silná, moderně vyzbrojená armáda je zárukou svrchovanosti a územní celistvosti Ruska, je to záruka mírového a klidného života milionů našich spoluobčanů,“ prohlásil Putin před absolventy vojenských škol.
Za Putina procházejí ruské ozbrojené síly programem přezbrojení. Na pořízení desítek nových plavidel, stovek letadel a raket a tisícovek tanků a dalších zbraní se má do roku 2020 vynaložit 22 bilionů rublů (téměř deset bilionů korun), i když ruská ekonomika zažívá potíže kvůli poklesu cen ropy na světovém trhu a západním sankcím.
„Nemáme a nemůžeme mít agresivní plány. Nikoho neohrožujeme a jakékoliv sporné otázky se snažíme řešit výlučně politickými prostředky, s úctou přistupujeme k mezinárodnímu právu a zájmům jiných zemí,“ tvrdil Putin.
Vztahy Ruska se Západem prudce ochladly na úroveň studené války po ruské anexi Krymu a rozpoutání proruského povstání na východě Ukrajiny proti novému prozápadnímu režimu v Kyjevě. Vyhlášení západních sankcí proti Rusku vedly Moskvu k odvetě v podobě zákazu dovozu západních potravin.
Nicméně Putinova popularita podle čerstvého průzkumu dosáhla rekordní úrovně 89 procent. Mnozí pozorovatelé to podle agentury AP připisují i pečlivému krytí Putinových aktivit ve státních televizích a dalších prokremelských médiích, které ukrajinskou krizi vykládají jako součást snah Západu oslabit Rusko.
