Íránská bojovnice za ženská práva je za mřížemi

Teherán - Jedna z nejvýznamnějších íránských aktivistek skončila za mřížemi. Narghís Mohammadiová dlouhodobě bojuje za ženská práva. Usiluje také o zrušení trestu smrti. Ve vězení skončila krátce už před třemi lety.

Manžel aktivistky uvedl, že pro ženu přišlo domů asi deset lidí. Pak ji odvezli do jedné z teheránských věznic. „Je aktivistkou bojující za lidská práva, neudělala nic zlého,“ prohlásil Íránec, který žije v exilu ve Francii. Jeho žena prý trpí zdravotními problémy, které se zhoršují ve stísněných prostorách. Objevuje se u ní svalová paralýza.   

Mohammadiová byla viceprezidentkou nyní zakázaného Kruhu obránců lidských práv, v jehož čele stála nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 2003 Širín Ebadíová. Ta z Íránu odešla poté, co byl v roce 2009 ve sporných volbách prezidentem znovuzvolen Mahmúd Ahmadínežád. Proti povolebním protestům tehdy tvrdě zakročila policie a islámské milice.  

Mohammadiová stála v čele pokojných protestů a kampaní ve prospěch politických vězňů a dalších osob, u nichž byla porušována lidská práva. Uvězněna byla už v dubnu 2012. Odpykat si tehdy měla šestiletý trest, k němuž byla odsouzena v roce 2010 za protivládní činnost. Ze zdravotních důvodů byla ale v červenci téhož roku propuštěna. 

O víkendu se měla objevit u soudu kvůli tomu, že svou činností prý „ohrozila íránskou národní bezpečnost“. Proces byl ale odložen - obhájci údajně neměli přístup k jejímu spisu.  

Několik dnů před svým zatčením Mohammadiová uvedla, že jedno z obvinění se týká její práce na kampani Krok za krokem k ukončení trestu smrti v Íránu. Ta je v zemi považována za ilegální. Provinit se měla rovněž setkáním s bývalou šéfkou zahraniční politiky EU Catherine Ashtonovou v březnu 2014 v Teheránu. Tím měla zasahovat do vnitropolitických záležitostí Íránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 1 hhodinou

Ukrajinci odmítající bojovat pomáhají hloubit zákopy

Po třech letech rusko-ukrajinské války chybí armádě napadené země vojáci. Ukrajinské velení řeší problémy s dezertéry, ale i s vojáky, kteří sice zůstávají, odmítají však plnit bojové úkoly. Štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou natáčel ve Vovčansku v Charkovské oblasti, kde v lesích „odmítači“ hloubí zákopy.
před 1 hhodinou

Rusko předložilo USA seznam požadavků pro ukončení své války na Ukrajině

Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení svého tažení na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zatím však podle ní není jasné, co přesně Moskva požaduje či zda je ochotna zahájit mírová jednání s Kyjevem ještě před souhlasem s jejími podmínkami.
před 2 hhodinami

Americká delegace je na cestě do Ruska, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve středu informoval, že delegace z USA je na cestě do Ruska. „Dostali jsme pozitivní zprávy týkající se příměří na Ukrajině,“ doplnil s tím, že „zbraně dneška jsou neskutečně silné, tvrdě pracujeme na ukončení toho celého.“ Kreml už dříve vzkázal, že chce znát detaily návrhu na třicetidenní příměří v rusko-ukrajinské válce, na kterém se dohodly Kyjev a Washington při jednání v Džiddě, než se k němu vyjádří.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Georgesca dál podporuje část rumunské veřejnosti

Šance favorita mnohých Rumunů skončily, ústavní soud definitivně zakázal kandidaturu Calinu Georgescovi v prezidentských volbách. Stovky občanů rozhodnutí justice odmítly, několik hodin po oznámení verdiktu část příznivců zůstala před sídlem soudu. Protest proběhl klidněji než nedělní násilné střety. Důvodem byla i silná policejní přítomnost a bezpečnostní opatření. Georgescu ve zrušených volbách mohl získat hlasy, o které budou usilovat noví nacionalističtí kandidáti.
před 8 hhodinami

Ukrajinci se v ruské Kurské oblasti místy stahují, připustil šéf armády

Ukrajinské jednotky se v ruské Kurské oblasti místy stahují na výhodnější pozice, připustil velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Na předměstí města Sudža podle něj pokračují boje. Šéf ruské armády Valerij Gerasimov zase tvrdí, že jeho jednotky v rámci protiofenzivy v Kurské oblasti na několika místech vstoupily do ukrajinské Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
před 11 hhodinami
Načítání...