Všech 1,5 milionu arménských obětí genocidy bylo svatořečeno

Jerevan – Nejvyšší představitel arménské apoštolské církve Garegin II. prohlásil za svaté všech 1,5 milionu obětí krvavých masakrů z let 1915–1923. Třiadvacátý duben je v Arménii připomínán jako Den svatých mučedníků, kteří padli za vlast a víru v době masového vyvražďování Arménů osmanskými Turky. Německý prezident dnes označil masakr Arménů za genocidu. Spoluodpovědnost za ni podle něj nesou i Němci.

Oběti masakrů se staly svatými kolektivně, nikoli jednotlivě. Arménská apoštolská církev, jedna z nejstarších křesťanských církví na světě, svatořečením tradičně šetří – dnešní kanonizace je první po několika stovkách let. Arménie přijala křesťanskou víru jako státní náboženství v roce 301 jako první země světa. Církev má historicky 700 svatých, z nichž bylo dosud 63 Arménů. Obřad svatořečení symbolicky skončil v 19:15 místního času.

Před hlavními vzpomínkovými akcemi, plánovanými na pátek, dnes arménští politikové a zahraniční hosté uctili odkaz obětí stoleté tragédie na Globálním fóru proti zločinu genocidy, které se konalo v Jerevanu. Podle místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha, který na akci zastupuje Českou republiku, musí světové společenství usilovat o to, aby s vědomím historického odkazu dokázalo zabránit podobným zločinům proti lidskosti, jakým bylo vyvražďování Arménů, za jehož počátek se považuje 24. duben 1915. „Bez uznání viny těch, kteří vraždí, nemůže být odpuštění,“ prohlásil Škromach.

Arménský prezident Serž Sargsjan na konferenci řekl, že „nejlepším lékem pro potomky viníků genocidy je neselhávající paměť“. S narážkou na oficiální stanovisko Turecka, které tezi o genocidě odmítá, Sargsjan prohlásil, že památku obětí by měli uctít jak potomci obětí, tak viníků. „Cestou k usmíření není popírání, ale vzpomínka,“ řekl prezident.

2 minuty
Arménie si připomíná 100 let od masakru svých obyvatel
Zdroj: ČT24

Tragédie dodnes zatěžuje arménsko-turecké vztahy – především proto, že Turecko odmítá termín „genocida“ a mrtvé označuje za oběti válečného chaosu. Jako genocidu uznává tragický válečný osud Arménů kromě Arménie dalších 22 zemí světa, například Německo, Itálie, Francie, Kanada nebo Rusko. Před připomínkou stého výročí hovořil o vyvražďování Arménů jako o genocidě i papež František. Česká republika oficiálně termín genocida neužívá, přestože prezident Miloš Zeman loni tento výraz při návštěvě Sargsjana v Česku použil. 

Sargsjan ve středu prohlásil, že Arménie je připravena normalizovat vztahy s Tureckem, přičemž nebude trvat na tom, aby Ankara uznala vraždění Arménů osmanskými Turky za genocidu. Podle prezidenta nesmí mít obnovení rozhovorů mezi oběma zeměmi žádné předběžné podmínky.

Gauck hovořil o „spoluvině za genocidu Arménů“

„Osud Arménů stojí jako příklad pro dějiny masových vyvražďování, etnických čistek, vyhánění, ba i genocid, jimiž bylo tak strašným způsobem poznamenáno 20. století,“ prohlásil při příležitosti výročí německý prezident Joachim Gauck. Němci se podle něj musí vypořádat se skutečnostmi, pokud jde o „spoluodpovědnost, a případně dokonce o spoluvinu za genocidu Arménů“.
  
Německo patřilo po vypuknutí 1. světové války k věrným válečným spojencům Osmanské říše. Němečtí důstojníci měli v tureckém vojsku výsostné postavení a byli zastoupeni v jeho armádních grémiích. Mnozí z nich souhlasili s odsunem Arménů a podporovali tureckého ministra války Ismaila Envera.

Ankara už pohrozila kvůli slovu „genocida“ Vídni

Turecko dnes pohrozilo Rakousku, že jeho symbolické uznání vraždění Arménů jako genocidy bude mít neblahé následky. V telefonickém rozhovoru se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Rakouský parlament ve středu uctil památku obětí minutou ticha. „Parlamenty nemohou soudit historické události. Bude to mít nevyhnutelně nepříjemné následky pro naše bilaterální vztahy,“ řekl Cavusoglu Kurzovi.

Rakousko bylo za 1. světové války spojencem Osmanské říše a termín genocida v souvislosti s Armény dosud nepoužívalo. Turecko na středeční krok rakouského parlamentu reagovalo okamžitě odvoláním svého velvyslance z Vídně ke konzultacím. Turecký premiér Ahmet Davutoglu dnes v parlamentu hovořil o rozpoutání nenávistné rétoriky proti Turecku kvůli masakrům a deportacím Arménů. Termín genocida opět zavrhl.

V Jerevanu si připomněli oběti masakrů z let 1915–1923
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Grits

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Kopanec do zadku pro Harvard,“ shrnul Trump své tažení proti známé univerzitě

„Harvard se musí chovat slušně,“ prohlásil americký prezident Donald Trump. „Chtějí ukázat, jak jsou chytří, a dostávají kopance do zadku,“ dodal. Šéf Bílého domu chce aktuálně škole zrušit vládní zakázky v hodnotě víc než dvou miliard korun a požaduje, aby Harvard omezil podíl zahraničních studentů na patnáct procent. Jeho kroky ovšem prý ohrožují kvalitu amerického vědeckého výzkumu, které byl dlouhodobě na světové špičce.
před 1 mminutou

Americký soud pozastavil platnost Trumpových takzvaných recipročních cel

Americký federální obchodní soud pozastavil platnost takzvaných recipročních cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie, informují tiskové agentury. Administrativa šéfa Bílého domu oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá.
před 3 hhodinami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Proces s lékaři Maradony stojí, soudkyně účinkovala v minisérii o případu

Argentinskou fotbalovou hvězdu Diega Maradonu znají nejen fanoušci tohoto sportu. Sportovcův život provázely velké úspěchy i skandály. Další drama se teď odehrává i u soudu, který řeší míru odpovědnosti lékařů za jeho smrt. Úřady proces pozastavily, kvůli porušení etických pravidel totiž odstoupila jedna soudkyně. Vyšlo najevo, že účinkuje v pikantní minisérii o celém případu nazvané Božská spravedlnost. Z dostupných záběrů vyplývá, že žena ještě v průběhu procesu sdělovala podrobnosti o skonu fotbalového hráče.
před 7 hhodinami

Izrael dle OSN pálil do Palestinců v humanitárním centru. Armáda mluví o varovných výstřelech

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) pro Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu uvedl, že většina Palestinců utrpěla zranění při izraelské palbě. Izraelská armáda tento výrok OSN, že pálila do Palestinců, odmítla. Tvrdí, že šlo o varovné výstřely.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump způsobuje cly chaos, míní Švejnar

Americký prezident Donald Trump pozastavil padesátiprocentní cla na dovoz z Evropy, nejpozději 9. července se uvidí, co bude dál. Způsobuje obrovský chaos tím, že jednoho dne cla uvalí, druhý den je oddálí, pro některé země dá vyšší, pro některé nižší, uvedl v Interview ČT24 ekonom a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar. Cla budou mít podle něj velice silný negativní efekt na USA, protože se zvednou ceny a nastane inflace. V tomhle si myslím, že se Trump strašně přepočítává, dodal Švejnar. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl podle Reuters ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou. Moskva vpodvečer navrhla Ukrajině další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izraelská armáda zabila šéfa teroristického hnutí Hamás Sinvára, řekl Netanjahu

Premiér Židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že byl zlikvidován Mohammad Sinvár, šéf teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovali o tom agentury Reuters, AFP i deník Ha'arec. O zabití Sinvára psala některá média už dříve tento měsíc, izraelská vláda ale zabití oficiálně potvrdila až ve středu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...