Jerevan – Nejvyšší představitel arménské apoštolské církve Garegin II. prohlásil za svaté všech 1,5 milionu obětí krvavých masakrů z let 1915–1923. Třiadvacátý duben je v Arménii připomínán jako Den svatých mučedníků, kteří padli za vlast a víru v době masového vyvražďování Arménů osmanskými Turky. Německý prezident dnes označil masakr Arménů za genocidu. Spoluodpovědnost za ni podle něj nesou i Němci.
Všech 1,5 milionu arménských obětí genocidy bylo svatořečeno
Oběti masakrů se staly svatými kolektivně, nikoli jednotlivě. Arménská apoštolská církev, jedna z nejstarších křesťanských církví na světě, svatořečením tradičně šetří – dnešní kanonizace je první po několika stovkách let. Arménie přijala křesťanskou víru jako státní náboženství v roce 301 jako první země světa. Církev má historicky 700 svatých, z nichž bylo dosud 63 Arménů. Obřad svatořečení symbolicky skončil v 19:15 místního času.
GALERIE
V Arménii svatořečili 1,5 milionu obětí genocidy zdroj: ČT24
Před hlavními vzpomínkovými akcemi, plánovanými na pátek, dnes arménští politikové a zahraniční hosté uctili odkaz obětí stoleté tragédie na Globálním fóru proti zločinu genocidy, které se konalo v Jerevanu. Podle místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha, který na akci zastupuje Českou republiku, musí světové společenství usilovat o to, aby s vědomím historického odkazu dokázalo zabránit podobným zločinům proti lidskosti, jakým bylo vyvražďování Arménů, za jehož počátek se považuje 24. duben 1915. „Bez uznání viny těch, kteří vraždí, nemůže být odpuštění,“ prohlásil Škromach.
Arménský prezident Serž Sargsjan na konferenci řekl, že „nejlepším lékem pro potomky viníků genocidy je neselhávající paměť“. S narážkou na oficiální stanovisko Turecka, které tezi o genocidě odmítá, Sargsjan prohlásil, že památku obětí by měli uctít jak potomci obětí, tak viníků. „Cestou k usmíření není popírání, ale vzpomínka,“ řekl prezident.
2 minuty
Arménie si připomíná 100 let od masakru svých obyvatel
Tragédie dodnes zatěžuje arménsko-turecké vztahy – především proto, že Turecko odmítá termín „genocida“ a mrtvé označuje za oběti válečného chaosu. Jako genocidu uznává tragický válečný osud Arménů kromě Arménie dalších 22 zemí světa, například Německo, Itálie, Francie, Kanada nebo Rusko. Před připomínkou stého výročí hovořil o vyvražďování Arménů jako o genocidě i papež František. Česká republika oficiálně termín genocida neužívá, přestože prezident Miloš Zeman loni tento výraz při návštěvě Sargsjana v Česku použil.
Sargsjan ve středu prohlásil, že Arménie je připravena normalizovat vztahy s Tureckem, přičemž nebude trvat na tom, aby Ankara uznala vraždění Arménů osmanskými Turky za genocidu. Podle prezidenta nesmí mít obnovení rozhovorů mezi oběma zeměmi žádné předběžné podmínky.
GALERIE
Masové vyvražďování Arménů v letech 1915–1923 zdroj: ČTK
Gauck hovořil o „spoluvině za genocidu Arménů“
„Osud Arménů stojí jako příklad pro dějiny masových vyvražďování, etnických čistek, vyhánění, ba i genocid, jimiž bylo tak strašným způsobem poznamenáno 20. století,“ prohlásil při příležitosti výročí německý prezident Joachim Gauck. Němci se podle něj musí vypořádat se skutečnostmi, pokud jde o „spoluodpovědnost, a případně dokonce o spoluvinu za genocidu Arménů“.
Německo patřilo po vypuknutí 1. světové války k věrným válečným spojencům Osmanské říše. Němečtí důstojníci měli v tureckém vojsku výsostné postavení a byli zastoupeni v jeho armádních grémiích. Mnozí z nich souhlasili s odsunem Arménů a podporovali tureckého ministra války Ismaila Envera.
Ankara už pohrozila kvůli slovu „genocida“ Vídni
Turecko dnes pohrozilo Rakousku, že jeho symbolické uznání vraždění Arménů jako genocidy bude mít neblahé následky. V telefonickém rozhovoru se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Rakouský parlament ve středu uctil památku obětí minutou ticha. „Parlamenty nemohou soudit historické události. Bude to mít nevyhnutelně nepříjemné následky pro naše bilaterální vztahy,“ řekl Cavusoglu Kurzovi.
Rakousko bylo za 1. světové války spojencem Osmanské říše a termín genocida v souvislosti s Armény dosud nepoužívalo. Turecko na středeční krok rakouského parlamentu reagovalo okamžitě odvoláním svého velvyslance z Vídně ke konzultacím. Turecký premiér Ahmet Davutoglu dnes v parlamentu hovořil o rozpoutání nenávistné rétoriky proti Turecku kvůli masakrům a deportacím Arménů. Termín genocida opět zavrhl.
V Jerevanu si připomněli oběti masakrů z let 1915–1923
