Egyptský exprezident Mursí dostal 20 let – hrozil mu trest smrti

Káhira – Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí dostal dvacetiletý trest odnětí svobody za podněcování k násilí při protivládních protestech v prosinci 2012. Kromě něj poslal káhirský soud na 20 let do vězení i několik členů vedení nyní zakázaného Muslimského bratrstva, kteří spolu s Mursím seděli na lavici obžalovaných. Exprezidentovi hrozil trest smrti, který mu hrozí ještě ve dvou dalších procesech. Dnešní verdikt je vůbec první, který egyptská justice nad bývalým prezidentem vynesla. Proti rozsudku se lze odvolat.

Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 ho ale svrhl vojenský puč pod vedením současného prezidenta Abdal Fattáha Sísího.

Po Mursího odstoupení vyšli do ulic muslimští bratři a jejich protesty byly často bouřlivé a provázené násilím. Při policejních a armádních zásazích zahynulo 1400 lidí, na 15 000 jich skončilo za mřížemi. Muslimské bratrstvo pak bylo zakázáno. Obžaloba Mursího vinila z podílu na smrti deseti demonstrantů, kteří zemřeli při střetech odpůrců jeho vlády se členy Muslimského bratrstva v prosinci 2012.

Bývalému prezidentovi hrozí trest smrti ještě ve dvou dalších procesech, které egyptské soudy nyní projednávají. V nich by měl rozsudek padnout 16. května. Obžaloba ho viní mimo jiné ze špionáže ve prospěch Kataru, spiknutí s palestinským radikálním hnutím Hamas za účelem destabilizace země či z organizace hromadného útěku z vězení v roce 2011. Mimo to státní zastupitelství údajně připravuje ještě několik dalších žalob. Jak poznamenal zpravodaj ČT Jakub Szántó, velká část stoupenců Muslimského bratrstva vnímá proces jako Sísího pomstu a zneužití nezávislého soudnictví.

Za „výsměch spravedlnosti“ označila rozsudek nad Mursím organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Dnešní rozhodnutí prý „otřáslo zbývající iluzí o nezávislosti a nestrannosti egyptského trestního soudnictví“. Mursího syn Usáma dnes uvedl, že navzdory rozsudku jeho otec dál plánuje návrat do politiky.

Egyptský soud poslal na smrt 22 lidí za útok na policisty

V pondělí byly potvrzeny rozsudky smrti nad 22 členy zakázaného Muslimského bratrstva za útok na policejní stanici na káhirském předměstí Kardása. Případ se vztahuje k demonstraci z 3. července 2013, kdy byl Mursí svržen. Její účastníci tehdy vtrhli na policejní komisařství v Kardáse a při srážce jeden policista zahynul.

Soud skupinu odsoudil k smrti už v březnu a v souladu s právem tyto rozsudky předal k posouzení velkému muftímu. Ten se musí v Egyptě vyjádřit ke každému trestu smrti. Případ se pak vrací k soudu, který nemusí vzít výrok muftího nutně v potaz. Proti výroku soudu se mohou odsouzení ještě odvolat. Ve vězení je jen 14 ze souzených, ostatní jsou na útěku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 13 mminutami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 8 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...