Od začátku ukrajinské krize vzniklo v České republice velké množství proruských webů. V Češích, kteří si ještě dobře pamatují dobu sovětské nadvlády, vyvolává propagandistická kampaň Kremlu obavy, píše server BBC News. Všímá si třeba odporu české hlavy státu k protiruským sankcím, který vyvolal na protiruských webech vlnu kritiky.
BBC varuje: Proruská propaganda je v Česku na vzestupu
Řada Čechů si stále pamatuje období mezi lety 1948 a 1989, kdy byla země ve sféře vlivu Sovětského svazu. Ukončení Pražského jara a sovětská invaze pro ně byl velice traumatizující zážitek, píše BBC. Moskva to proto nebude mít s Čechy úplně snadné.
Česko jako „rozdělená země“
Propaganda Kremlu nyní cílí hlavně na Pobaltí, kde žije početná rusky mluvící menšina, a zprávy tak vycházejí v ruštině. Ruská vláda ale zjevně věří, že se jí zadaří i v Česku. Sputnik citoval Igora Nikolajčuka z ruského Ústavu strategických studií, který označil Českou republiku za „rozdělenou zemi“. Jsou tu dvě protichůdné tendence, zda se obracet spíš ke germánskému, nebo slovanskému světu, tvrdí Nikolajčuk.
BBC připomíná rovněž postoj českého prezidenta Miloše Zemana, který kritizuje protiruské sankce a jako jeden z mála evropských politiků pojede v květnu do Moskvy na 70. výročí oslav konce druhé světové války.
AENews informuje o průjezdu amerického konvoje
V Česku v současné době fungují desítky proruských webů, jež vypadají profesionálně. Neprůhledná vlastnická struktura přitom vyvolává otázky nad tím, jak jsou financovány. Na stránkách je věnováno hodně prostoru ukrajinské krizi - vláda v Kyjevě je označována za fašistický režim. Objevuje se rovněž kritika Spojených států, které prý mají v plánu ovládnout svět.
Třeba Kremlem sponzorovaný Hlas Ruska, který dostal nový název Sputnik, spustil v únoru v Česku nové webové stránky v češtině s cílem nabídnout čtenářům „alternativní pohled“ na dění ve světě. Hned první den provozu nabídl titulky jako „Ruská armáda je nejsilnější v Evropě“ nebo „Obama nenávidí Rusko“.
Sputnik informuje o průjezdu amerického konvoje
Čeští politici podporující Kyjev nebo reklama na koncert ukrajinské skupiny pak nemají co dělat v mládežnickém časopise Artek. „Šlo o to, že skupiny podporovaly nejen Majdan jako takový, ale i agresi vůči východní Ukrajině. A my nepodporujeme žádnou agresi,“ vysvětlil předseda spolku Artek Alexandr Barabanov. Události na Majdanu jsou akcí fašistů, tvrdí.
Novinář serveru Echo24 Vladimír Ševela zkoumal, jak takové weby fungují zevnitř. Sám předstíral zájem psát pro web AE News. Ten šíří už pět měsíců proputinovský pohled na svět – v perfektní češtině. Portál zaregistrovaný ve Spojených státech má sídlo v Nizozemí a počítačovou adresu v Bratislavě. Tají i své autory. „Nabádají přispěvatele, aby si vybral pseudonym, aby si to dobře rozmyslel a aby ho neměnil,“ podotkl Ševela. Podle něj to připomíná zprávy sovětských okupačních sil v roce 1968 – až na to, že tentokrát je čeština prakticky dokonalá.
GALERIE
videogallery_521762
Konvoj v Česku: Podle Sputniku média lidi zastrašovala
Hodně proruských webů se začalo objevovat poté, co se začalo hovořit o větší přítomnosti NATO na východě Evropy. Vlnu kritiky pak spustil přejezd amerického konvoje. Třeba AE News tvrdil, že tradiční česká média dělala vše pro to, aby lidi „zastrašila“ a ti neúčastnili se protestů.
BBC upozorňuje například na výroky bývalého poradce exprezidenta Václava Klause. Petr Hájek, který je znám svými proruskými názory, měl podle Sputniku říci, že průjezd konvoje představuje „šokující ukázku imperiálního chování USA“. Měl také obvinit NATO, že „v podstatě připravuje válku s Ruskem“.
Ruské televize v souvislosti s konvojem poukazovaly na negativní věci. Všímaly si technických problémů vozidel, dopravních kolon, nepřejícného počasí nebo třeba toho, že se český premiér při setkání s velením konvoje nezmínil o Rusku. Naopak řadu jiných věcí divákům tamní média zatajila.
GALERIE
Záběry ruských zpravodajských stanic zdroj: ČT24
Čtyři pětiny Čechů proti konvoji nic neměly
Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT nevadí průjezd amerických vojsk 82 procentům českého obyvatelstva. V 17 procentech se pak lidé vyjádřili o akci negativně. Odmítavé reakce se shromažďovaly především na sociálních sítích, kde lidé – vedle souhlasných – organizovali i několik odmítavých shromáždění.