BBC varuje: Proruská propaganda je v Česku na vzestupu

Od začátku ukrajinské krize vzniklo v České republice velké množství proruských webů. V Češích, kteří si ještě dobře pamatují dobu sovětské nadvlády, vyvolává propagandistická kampaň Kremlu obavy, píše server BBC News. Všímá si třeba odporu české hlavy státu k protiruským sankcím, který vyvolal na protiruských webech vlnu kritiky.

Řada Čechů si stále pamatuje období mezi lety 1948 a 1989, kdy byla země ve sféře vlivu Sovětského svazu. Ukončení Pražského jara a sovětská invaze pro ně byl velice traumatizující zážitek, píše BBC. Moskva to proto nebude mít s Čechy úplně snadné.

Česko jako „rozdělená země“

Propaganda Kremlu nyní cílí hlavně na Pobaltí, kde žije početná rusky mluvící menšina, a zprávy tak vycházejí v ruštině. Ruská vláda ale zjevně věří, že se jí zadaří i v Česku. Sputnik citoval Igora Nikolajčuka z ruského Ústavu strategických studií, který označil Českou republiku za „rozdělenou zemi“. Jsou tu dvě protichůdné tendence, zda se obracet spíš ke germánskému, nebo slovanskému světu, tvrdí Nikolajčuk.  

BBC připomíná rovněž postoj českého prezidenta Miloše Zemana, který kritizuje protiruské sankce a jako jeden z mála evropských politiků pojede v květnu do Moskvy na 70. výročí oslav konce druhé světové války. 

AENews informuje o průjezdu amerického konvoje
Zdroj: ČT24/BBC/AENews

V Česku v současné době fungují desítky proruských webů, jež vypadají profesionálně. Neprůhledná vlastnická struktura přitom vyvolává otázky nad tím, jak jsou financovány. Na stránkách je věnováno hodně prostoru ukrajinské krizi - vláda v Kyjevě je označována za fašistický režim. Objevuje se rovněž kritika Spojených států, které prý mají v plánu ovládnout svět. 

Třeba Kremlem sponzorovaný Hlas Ruska, který dostal nový název Sputnik, spustil v únoru v Česku nové webové stránky v češtině s cílem nabídnout čtenářům „alternativní pohled“ na dění ve světě. Hned první den provozu nabídl titulky jako „Ruská armáda je nejsilnější v Evropě“ nebo „Obama nenávidí Rusko“. 

Sputnik informuje o průjezdu amerického konvoje
Zdroj: ČT24/BBC/Sputnik

Čeští politici podporující Kyjev nebo reklama na koncert ukrajinské skupiny pak nemají co dělat v mládežnickém časopise Artek. „Šlo o to, že skupiny podporovaly nejen Majdan jako takový, ale i agresi vůči východní Ukrajině. A my nepodporujeme žádnou agresi,“ vysvětlil předseda spolku Artek Alexandr Barabanov. Události na Majdanu jsou akcí fašistů, tvrdí. 

Novinář serveru Echo24 Vladimír Ševela zkoumal, jak takové weby fungují zevnitř. Sám předstíral zájem psát pro web AE News. Ten šíří už pět měsíců proputinovský pohled na svět – v perfektní češtině. Portál zaregistrovaný ve Spojených státech má sídlo v Nizozemí a počítačovou adresu v Bratislavě. Tají i své autory. „Nabádají přispěvatele, aby si vybral pseudonym, aby si to dobře rozmyslel a aby ho neměnil,“ podotkl Ševela. Podle něj to připomíná zprávy sovětských okupačních sil v roce 1968 – až na to, že tentokrát je čeština prakticky dokonalá.

Konvoj v Česku: Podle Sputniku média lidi zastrašovala 

Hodně proruských webů se začalo objevovat poté, co se začalo hovořit o větší přítomnosti NATO na východě Evropy. Vlnu kritiky pak spustil přejezd amerického konvoje. Třeba AE News tvrdil, že tradiční česká média dělala vše pro to, aby lidi „zastrašila“ a ti neúčastnili se protestů. 

BBC upozorňuje například na výroky bývalého poradce exprezidenta Václava Klause. Petr Hájek, který je znám svými proruskými názory, měl podle Sputniku říci, že průjezd konvoje představuje „šokující ukázku imperiálního chování USA“. Měl také obvinit NATO, že „v podstatě připravuje válku s Ruskem“.  

Ruské televize v souvislosti s konvojem poukazovaly na negativní věci. Všímaly si technických problémů vozidel, dopravních kolon, nepřejícného počasí nebo třeba toho, že se český premiér při setkání s velením konvoje nezmínil o Rusku. Naopak řadu jiných věcí divákům tamní média zatajila.

Čtyři pětiny Čechů proti konvoji nic neměly

Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT nevadí průjezd amerických vojsk 82 procentům českého obyvatelstva. V 17 procentech se pak lidé vyjádřili o akci negativně. Odmítavé reakce se shromažďovaly především na sociálních sítích, kde lidé – vedle souhlasných – organizovali i několik odmítavých shromáždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 1 hhodinou

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 3 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 5 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 6 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.