„Jízda dragounů“ většině Čechů nevadí, vyjadřuje spojenectví s NATO

Čechům průjezd amerického konvoje nevadí. Vyplývá to z bleskového průzkumu, který pro Českou televizi vypracovala agentura STEM/MARK. Nesouhlas s vojenskou kolonou vyslovil každý pátý respondent. Informovanost o vojenské operaci je velmi vysoká – 91 lidí ze sta o chystané akci ví. Většina se domnívá, že průjezd konvoje přes území České republiky je výrazem spojenectví s NATO.

Konvoj amerických vojáků je tématem, ke kterému Češi zaujímají jasný postoj, pouze jedno procento respondentů uvedlo, že se o událost nezajímá. O chystané operaci ví 9 z 10 Čechů, lépe informovaní jsou muži a lidé starší 60 let.

S průjezdem souhlasí 82 procent dotázaných, proti je 17 procent. „Pouhých 17 % mě poněkud překvapilo, je to podle mého názoru dost nízké číslo,“ řekl zástupce ředitele agentury STEM/MARK Tomáš Říha. „Reakce médií je přehnaná, mlčící většina lidí si myslí, že průjezd konvoje je v pořádku,“ dodal.

Největší podíl těch, kterým průjezd vadí, je mezi voliči KSČM – 32 procent. „Vnímáme ten konvoj jako propagandistickou součást války,“ uvedl jeden z organizátorů protestů, předseda Strany demokratického socialismu Milan Neubert. Pro pětinu je průjezd vojenské kolony výrazem agrese NATO vůči Rusku. Takto průjezd vnímají častěji ženy, lidé vyššího věku a ti, kteří nemají vysokoškolské vzdělání.

Pro 69 procent respondentů konvoj naopak vyjadřuje spojenectví České republiky se Severoatlantickou aliancí. „Je potřeba se postavit ostudě, kterou chtějí přátelé Putina udělat naší zemi,“ myslí si editor Svobodného fóra Pavel Šafr. „Jde především o to, abychom byli součástí demokratického Západu,“ dodal Šafr.

Téměř 60 procent dotázaných pak uvedlo, že veřejná diskuse o průjezdu konvoje vytváří zbytečný rozruch, naopak 39 procent je rádo, že debata probíhá. „Česká pasivita už je téměř legendární,“ poukázal místopředseda Polského klubu v Praze Michal Chrzastowský, podle něhož v Polsku lidé naopak průjezd konvoje vnímají velice pozitivně.

Analýzu vypracovala agentura STEM/MARK mezi 23. a 24. březnem 2015 na reprezentativním vzorku 1 031 dospělých občanů České republiky.

Konvoj čítající 118 vozidel míří z Estonska na německou armádní základnu v bavorském Vilsecku. Američtí vojáci se vrací ze cvičení v rámci operace Atlantic Resolve (Atlantické odhodlání). Cílem cesty je nejen prověřit schopnosti a možnosti armády, ale i manifestovat, že Američanům záleží na jejich spojencích v Evropě a jsou vždy připraveni je podpořit.

Na území České republiky vstoupí americké jednotky ve třech samostatných kolonách od polských hranic směrem k Praze. V úterý 31. března se kolony setkají v Praze-Ruzyni, kde vojáky čeká den volna a příprava vozidel na další přesun. Pak se celý konvoj opět v rozestupech přesune do Plzně, kde armáda společně uctí americké vojáky, kteří padli při osvobozování Československa.

Plán průjezdu vojsk NATO přes české území
Zdroj: ČT24/ČT24, ČTK

Přejezd, nebo pobyt?

Jízdu „amerických dragounů“, jak se koloně přezdívá, kritizují zejména komunisté - podle nich nejde o pouhý průjezd, ale o pobyt a tím pádem o něm měla rozhodovat Poslanecká sněmovna, nikoliv vláda. Proto chce předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik nechat celou akci prověřit ústavními právníky.

Podle ústavy rozhoduje o přejezdu cizích vojsk vláda. Zákon 310/1999 o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR říká, že za pobyt se nepovažuje průjezd ozbrojených sil, „který zpravidla nepřekročí 48 hodin“.

Vláda dále rozhoduje

  • o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území ČR nebo o jejich přeletu nad územím ČR,
  • o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR.

(Ústava ČR, článek 43, bod 5)

Američtí vojáci setrvají na českém území déle než vymezených 48 hodin, podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) to ale zákon umožňuje slovem „zpravidla“, a jde tak stále o průjezd, nikoliv o pobyt. „Průjezd může být někdy náročnější a vyžaduje větší přestávky, čímž se může celá doba prodloužit. Vládu jsem o tom informoval, dokonce přijala nadstandard toho, co nám ukládá zákon. Okamžitě informovala obě komory parlamentu a nikdo z poslanců ani senátorů si nevyžádal mimořádnou schůzi. Takže já ani právní experti ministerstva obrany, parlamentní ústav ani právníci z Úřadu vlády v tom sebemenší kolizi se zákonem nevidíme,“ ujistil ministr.

Protesty i welcome drink

Průjezd amerických vojáků se v Česku stal terčem kritiky zejména levicových hnutí a různých aktivistů. Už ve čtvrtek odpoledne se odpůrci sejdou na Masarykově náměstí ve Vyškově, demonstraci pořádá tamní KSČM a Alternativa zdola. Očekává se, že nejvíc lidí přijde protestovat v sobotu v 15:00 na Václavské náměstí v Praze, akci tam pořádá společně s KSČM iniciativa Ne základnám, známá kampaní proti stavbě amerického radaru v Brdech.

Přes 2000 lidí se naopak na sociálních sítích zformovalo k podpoře vojenské kolony, americké vojáky chtějí uvítat plzeňským pivem. Zájemci se také budou moci s americkými vojáky setkat a prohlédnout si jejich techniku, v neděli odpoledne nebo večer ve všech posádkách, kde vojáci přenocují, další příležitost pak bude v úterý v Praze-Ruzyni.

Americký konvoj v polském Bialystoku
Zdroj: ČTK/AP/Alik Keplitz

"Česká republika ze své vůle jako demokratický stát vstoupila do NATO, a tak se stala členem společenství demokratických zemí, které vytvářejí nejkompaktnější a nejefektivnější obranné vojenské společenství. Zajistila si tak do jisté míry bezprecedentní bezpečnost," připomněl ministr obrany Martin Stropnický.

"Zatímco v posledních měsících bojuji proti antiruským bláznům, tak k tomu v poslední době přibyl boj proti antiamerickým bláznům, protože blázni jsou rovnocenně rozprostřeni na obou stranách," prohlásil prezident Miloš Zeman. "Nesouhlasím s tím, aby se americká vojska označovala jako okupační z toho prostého důvodu, že v minulém století jsme okupaci zažili již dvakrát a víme, jak vypadá," dodal prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Je v pořádku,“ řekla jeptiška o relikvii vyproštěné z betonu

„Viděla jsem ji a je v pořádku,“ řekla řeholní sestra Roberta Markéta Ševčíková o lebce svaté Zdislavy, kterou se expertům v neděli podařilo úspěšně vyjmout z betonu. Relikvii v úterý podle kriminalistů ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí pětatřicetiletý muž, podezřelého zadrželi ve čtvrtek. Obviněný podle policie zalil lebku do betonu s cílem ji pohřbít. V sobotu soud v České Lípě neposlal muže do vazby, stíhán bude na svobodě.
11:17Aktualizovánopřed 19 mminutami

Slavia nespustí kamerový systém na rozpoznávání obličejů, řekl Tvrdík

Fotbalová Slavie nakonec nespustí kamerový systém na rozpoznávání obličejů, řekl předseda představenstva klubu Jaroslav Tvrdík v Nedělní debatě ČT. Názor změnil po diskuzi na Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), klubu by za protizákonné jednání hrozily pokuty ve výši stovek milionů korun. Tvrdík přiblížil, že během nedohraného pražského derby, kdy došlo k výtržnostem, nebylo strategií zabránit fanouškům ve vstupu na hrací pole, ale bránit hráče a sektor hostů.
před 38 mminutami

Evropa má poslední šanci se sjednotit, míní Dvořák. Červený varuje před federalizací

EU potřebuje hlubší integraci, jinak hrozí, že se „rozpadne na sedmadvacet nevýznamných dílků“, míní exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) naopak varoval, že další federalizace by oslabila národní státy. Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zdůraznila, že by se EU měla vrátit k posilování konkurenceschopnosti. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) připustil potřebu většinového hlasování v zásadních otázkách. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Změnu financování veřejnoprávních médií projedná koalice 25. května, řekl Babiš

Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda, oznámil ve svém nedělním videu na sociální síti premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
před 4 hhodinami

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
10:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Už v pěti letech do školy. Předčasných prvňáků je čím dál více

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.
před 8 hhodinami

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 9 hhodinami

Krajům chybí peníze na sociální služby, do budoucna by mohlo pomoci víceleté financování

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.
před 10 hhodinami
Načítání...