Putin ve filmu přiznal, že před rokem nařídil anexi Krymu

Moskva – O přípravách začlenění ukrajinského poloostrova Krym do Ruska a zvláštní operaci na záchranu svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče hovoří ruský prezident Vladimir Putin v novém dokumentu Andreje Kondrašova, na nějž v neděli večer odvysílala upoutávku televizní stanice Rossija 1. K anexi Krymu došlo před rokem.

Rossija 1 oznámila, že celý dokument nazvaný Cesta do vlasti odvysílá již brzy, konkrétní datum ale neuvedla.

„Pozval jsem šéfy našich speciálních složek a lidi z ministerstva obrany do Kremlu a dal jsem jim za úkol, aby zachránili život ukrajinského prezidenta. Jinak by ho zabili,“ popisuje ve filmu ruský prezident. „Byli tam nasazeny těžké kulomety, aby se zabránilo zbytečným řečem. (…)  Byli jsme připraveni ho odvézt přímo z Doněcka - po souši, po moři nebo ze vzduchu,“ popisuje dále.

„Bylo to v noci z 22. na 23. února, skončili jsme v sedm hodin ráno… a tehdy jsem svým kolegům řekl: Musíme začít pracovat na tom, abychom Krym zase navrátili Rusku,“ dodává Putin. O podrobnostech zvláštní operace se ale v upoutávce nehovoří.

Bývalý ukrajinský prezident Janukovyč žije nyní v ruském exilu, k anexi Krymu došlo před rokem. Jen pár dní po výše zmíněné únorové schůzce obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Putina nasadit na Krymu vojáky kvůli údajné potřebě chránit životy tamních Rusů. Ještě 4. března Putin před novináři tvrdil, že na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale jen „ozbrojené síly sebeobrany“. Pro připojení Krymu k Ruské federaci se pak 16. března v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. K volebním urnám se dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu s volebním právem. Spojené státy i Evropská unie referendum odmítly, také OSN později toto všelidové hlasování neuznala.

V konfliktu mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny dosud zahynulo více než 6 000 lidí. Povstalce podle Západu podporuje a vyzbrojuje Rusko, Moskva to ale popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisíce lidí se ve Vatikánu naposledy rozloučily s papežem

Ve Vatikánu skončilo třídenní veřejné loučení se zesnulým papežem Františkem. Hold mu přišlo vzdát 250 tisíc truchlících, uvedla vatikánská služba. Organizátoři na sobotním pohřbu očekávají kolem 200 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Witkoff jednání zatím nijak nekomentoval, ale Trump jeho misi označil za dobrou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Itálie si připomíná osmdesát let od pádu fašismu

Itálie si připomíná výročí pádu fašismu. Před osmdesáti lety vydal Národní osvobozenecký výbor výzvu k všeobecnému povstání a partyzáni začali osvobozovat Janov, Turín a Milán. Do odboje se jich zapojilo až čtvrt milionu. Jedním z hlavních center partyzánského velení se stalo Palazzo Marino v Miláně, odkud byl i vydán příkaz k popravě Benita Mussoliniho. Vzpomínkové akce se konají po celé zemi. Kvůli sobotnímu pohřbu papeže Františka však mají oslavy střízlivější charakter.
před 4 hhodinami

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 10 hhodinami

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 14 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 16 hhodinami
Načítání...