Nalezené ostatky patří podle vědců dětem ruského cara Mikuláše II.

Moskva - Testy DNA potvrdily, že ostatky, které byly nalezeny loni na Urale, patří dvěma dětem posledního ruského cara Mikuláše II. - dědici ruského trůnu careviči Alexejovi a jeho sestře Marii. Celou rodinu postříleli odbojáři při bolševickém povstání v červenci 1918. Po pádu Sovětského svazu se už našly ostatky cara, jeho ženy a tří dcer. Uloženy jsou v Katedrále svatého Petra a Pavla v Petrohradě.

Kosterní ostatky Alexeje a Marie objevili loni ruští archeologové u Jekatěrinburgu nedaleko místa, kde bolševici carskou rodinu postříleli. Gubernátor ruské Sverdlovské oblasti Eduard Rossel prohlásil, že testy provedené v americké laboratoři expertním týmem lékařské fakulty Massachusettské univerzity potvrdily identitu kosterních fragmentů. Ruská generální prokuratura kvůli nálezu obnovila vyšetřování okolností smrti cara Mikuláše II. a členů jeho rodiny, jejíž členové jsou v Rusku uctíváni jako svatí mučedníci.

Celá carská rodina byla v roce 1918 vězněna a následně popravena nedaleko uralského Jekatěrinburgu. Ostatky cara Mikuláše II., jeho ženy a tří dcer byly nalezeny u Jekatěrinburgu už na konci 70. let. Poté, co předchozí genetické testy potvrdily jejich totožnost, byly v Petrohradě v den 80. výročí zavraždění ostatky slavnostně pohřbeny. Tehdy poskytl první důkaz manžel britské královny princ Philip, který je s Romanovci příbuzensky spřízněn. Genetická a molekulární analýza DNA prokázala rodovou příbuznost jeho tkáně s pozůstatky carské rodiny.

Pokud jde o zbylé dva členy rodiny, ostatky Alexeje a čtvrté dcery Marie v hromadném hrobu objeveny nebyly, a jejich osud byl proto obestřen tajemstvím. Podle některých spekulací byla jejich těla spálena a popel rozprášen v lese, podle dalších byli pohřbeni jinde než zbytek rodiny. Na veřejnosti však kolovaly i odvážnější domněnky. Podle jedné z nich obě děti masakr přežily. Čas od času se objevují jedinci, kteří se za ně nebo za jejich potomky prohlašují. Nynější výsledky testů DNA by mohly tyto domněnky a spekulace definitivně vyvrátit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 4 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...