Peking - Za zrodem oslavovaného "čínského hospodářského zázraku" stály hospodářské a politické reformy iniciované čínským vicepremiérem Teng Siao-pchingem. Rozsáhlý reformní program, který vedl ke zlepšení životní úrovně obyvatelstva a otevření Číny zahraničnímu obchodu, technice a investicím, byl v nejlidnatější zemi schválen v rámci dvoudenního zasedání ÚV KS Číny, které začalo 18. prosince 1978. Tengovy reformy nezměnily jen Čínu, ovlivnily v podstatě celý svět. Čína tehdy patřila k nejchudším zemím světa a dnes je čtvrtou nebo pátou největší ekonomikou světa, největším světovým vývozcem a má největší finanční rezervy na světě. Lidem se podařilo zvednout se ze dna chudoby.
Čína musí pokračovat v tržních reformách, prohlásil dnes u příležitosti 30. výročí ekonomických reforem čínský prezident Chu Ťin-tchao. Ten ekonomické návrhy odstartované někdejším vůdcem Teng Siao-pchingem zhodnotil velmi pozitivně. Čína se podle něj díky nim stala světovou velmocí. Čínský prezident také připomněl, že HDP vzrůstá v průměru o 10 procent ročně. Proto také utnul naděje některých Číňanů na politické změny. Chu Ťin-tchao prohlásil, že Čína nikdy nepřijme západní politický systém, úspěchy posledních 30 let prý ukazují na to, že nejsou potřeba žádné změny.
„Tržní hospodářství by se nemělo spojovat jen s kapitalismem. Volný trh může fungovat i v socialistické zemi. Současná světová finanční krize dokazuje, že trh potřebuje kontrolu vlády,“ vysvětluje stranický tajemník Li Luo-li.
Otcem čínského zázraku byl Teng Siao-pching, který v zemi rudého draka prosazoval strategii „socialistické tržní ekonomiky“ a otevřel Čínu světovému trhu. Převzal zemi zpustošenou kulturní revolucí a dalšími maoistickými politickými experimenty a pomohl ji přeměnit v jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Navzdory tomu, že od konce sedmdesátých let zaváděl „socialistickou tržní ekonomiku“, nebyl osvíceným liberálem nebo tolerantním reformátorem, který by se zřekl komunistické ideologie. Toužil jen po tom, aby Čína byla bohatá, mocná a silná. Cílem reformních snah ale v žádném případě nemělo být zavádění pluralitní demokracie nebo opuštění systému vlády jedné strany.
Po Maově vládě se Čína nacházela v katastrofální situaci
Mezi nejpalčivější problémy socialistické ekonomiky patřily zejména nedostatek základních potravin i oblečení, neodpovídající podmínky v oblasti bydlení a omezená nabídka služeb. Země prošla obdobím hladomorů, kulturní revoluce na přelomu 60. a 70. let zase nenávratně zpřetrhala tradiční společenské vazby. Čína v roce 1978 náležela k nejchudším zemím světa, kde příjmy čtyř pětin ze zhruba miliardy obyvatelstva nebyly ani jeden americký dolar na den a pouze třetina lidí byla gramotná.
Celý reformní program spočíval na takzvaných čtyřech modernizacích, které pokrývaly zemědělství, průmysl, vědu a techniku a armádu. Dalším pilířem reforem pak byla politika „otevřených dveří“, která měla být platformou pro otevření země světu. Zavádění reforem v celostátním měřítku předcházelo jejich testování na regionální úrovni. Za klíčovou oblast bylo vybráno zemědělství, ve kterém byly zaměstnány více než dvě třetiny všech čínských pracujících.
Politika „otevření se vůči světu“ vycházela z poznání, že čínská ekonomika se může rozvíjet jen při větším přísunu zahraniční technologie a kapitálu. V lednu 1979 byly oficiálně navázány diplomatické styky s USA, které se brzy měly stát jedním z největších zahraničních investorů. Počínaje Šen-čenem byly zakládány zvláštní ekonomické zóny, pobřežní města, tradiční centra mezinárodního obchodu se začala znovu probouzet k životu. Přísun zahraničních investic napomáhal zejména rozvoji lehkého průmyslu, jehož výrobky pak byly vyváženy do celého světa.
Čína: největší a nejrychlejší hospodářský vývoj v historii lidstva
Tengův nevídaný hospodářský experiment, jenž vyústil v „socialismus s čínskými rysy“, položil základy pro současný ekonomický rozkvět. Zavádění reforem však doprovázelo mnoho závažných jevů. Jedním z těch kladně hodnocených je například určitá decentralizace bankovního systému nebo znovuzavedení soudů, kde ovšem neplatila presumpce neviny. Uvolnění poměrů vedlo též ke spontánním projevům demokratického hnutí. Demokratizační snahy ale byly pokaždé nelítostně potlačeny a jejich protagonisté bez milosti posláni za mříže. Modernizační snahy se velmi negativně otiskly i na stavu životního prostředí - země je velmi znečištěná, jedná se zejména o řeky, ovzduší a moře. Špatná kvalita ovzduší byla patrná zejména v době konání olympijských her v Pekingu letos v létě.
Tengovy reformy měly rovněž negativní dopad na psychiku lidí. Země se totiž vyvíjela ekonomicky daleko rychleji a sociální změny zaostávaly. Stěhování do měst tak naprosto rozbilo tradiční čínské rodinné struktury.
První soukromá restaurace v Číně funguje dodnes
Neutěšené životní poměry dohnaly v roce 1978 jednu čínskou kuchařku k tomu, že ve svém zaměstnání dala výpověď a založila první čínskou restauraci. Čínský režim jí sice vyhrožoval perzekucemi, nicméně ona od svého záměru neodstoupila. Dnes je jí 76 let a její restaurace, nabízející speciality pekingské kuchyně, prosperuje dodnes.
- Teng Siao-pching zdroj: wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/585/58413.jpg
- Čína před reformami v roce 1978 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/585/58464.jpg
- Znečištění ovzduší v Pekingu zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/301/30075.jpg
