Washington - Americký prezident George Bush na svém posledním oficiálním brífinku komentoval mimo jiné zahraniční politiku. Palestinské hnutí Hamas podle něj musí zastavit odpalování raket na Izrael, má-li vstoupit v platnost účinné příměří. Na druhé straně varoval Izrael, aby neubližoval obyvatelům pásma Gazy. Bush za stále nebezpečné země označil Írán a Severní Koreu, důvodem je jejich jaderný program.
„Jsem pro udržitelné příměří a takové příměří záleží na tom, zda Hamas přestane ostřelovat Izrael. Není možné dojednat dlouhodobé příměří, když budou pokračovat ve střílení raket. Volba je nyní na Hamasu,“ uvedl na poslední tiskové konferenci odstupující americký prezident George Bush. Dodal také, že Izrael má právo se bránit, ovšem měl by dbát na to, aby neumírali nevinní lidé v pásmu Gazy.
Největší hrozbou, které bude muset čelit příští americký prezident Barack Obama, je podle George Bushe potenciální teroristický útok na území Spojených států. Bush za hrozbu označil také režimy v Íránu a v Severní Koreji, které patří k takzvané ose zla. Bush proto trvá na tom, že je nutné uzavřít s KLDR dohodu o kontrole jaderných zařízení. „Vláda KLDR musí dodržet sliby, že zaručí možnost ověření, že nerozvíjejí program na obohacování uranu,“ prohlásil Bush.
Pověst USA podle Bushe během jeho vlády neutrpěla
Bush odmítl tvrzení, že se během jeho osmiletého působení v čele země zhoršilo morální postavení USA ve světě. Popřel, že by obraz Ameriky ve světě pošpinilo například zacházení s vězni ve věznici Guantánamo na Kubě. Od Číny po Afriku jsou prý Spojené státy považovány za zemi, která se zasazuje o demokracii.
Bush obhajoval rozhodnutí vést válku v Iráku, která si od roku 2003 vyžádala životy více než 4000 Američanů a tisíců iráckých civilistů. Přiznal, že skutečnost, že v Iráku nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení, byla velkým zklamáním. Obvinění režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna z držení zbraní hromadného ničení bylo pro Bushe záminkou pro útok na Irák.
Bush uznal, že se přepočítal, když v květnu 2003 konec hlavních bojových akcí v Iráku oznamoval na palubě válečné lodi pod plakátem s nápisem Mise splněna. To, jak se zacházelo s vězni v iráckém vězení Abú Ghrajb, považuje za chybu, jíž se dopustil během svého druhého funkčního období.
Bush přiznal, že neví, zda se v Iráku podaří udržet demokratický režim. „Otázkou je, zda demokracie (v Iráku) přežije, a to bude otázka pro budoucí prezidenty,“ uvedl. Zdůraznil nicméně, že jeho rozhodnutí vyslat do Iráku 30 tisíc nových vojáků přispělo ke zklidnění situace v této zemi.
Co se týče odkazu, který za sebou zanechá a který zřejmě bude značně kontroverzní, přirovnal se Bush k Abrahamovi Lincolnovi, jenž stál v čele USA v době krvavé občanské války v 60. letech 19. století. „Nikdy jsem se příliš netrápil kritickými hlasy. Samozřejmě, že jsem je slyšel, ale moji politiku neovlivnily,“ tvrdil dnes. Svého nástupce Baracka Obamu upozornil na to, že tón, jaký používají někteří lidé ve Washingtonu, ho zklame, a varoval ho, že lidé, o nichž si myslel, že jsou jeho přáteli, ho nechají na holičkách.
- George Bush na svém posledním oficiálním brífinku ve funkci prezidenta USA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/616/61514.jpg
- George Bush na svém posledním oficiálním brífinku ve funkci prezidenta USA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/616/61510.jpg
- George Bush na svém posledním oficiálním brífinku ve funkci prezidenta USA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/616/61511.jpg
- George Bush na svém posledním oficiálním brífinku ve funkci prezidenta USA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/616/61512.jpg
