Tallinn - Bývalý vysoký úředník estonského ministerstva obrany Herman Simm byl dnes odsouzen ke dvanácti a půl letům vězení za špionáž ve prospěch Ruské federace. Estonská prokuratura oznámila, že prodával Rusku tajné materiály a dokumenty o NATO. Proces se konal za zavřenými dveřmi.
Estonský špion ve službách Ruska sbíral informace o NATO
Jednašedesátiletý Simm byl spolu se svou manželkou zatčen loni v září. Od roku 1995 pracoval jako vedoucí oddělení na ministerstvu obrany, kde kradl a do Ruska dodával tajné dokumenty. Simm měl podle veřejného žalobce Normana Aase Rusku poskytnout přes dva tisíce stran dokumentů o estonské obrané politice, armádě nebo zahraničních vztazích. V letech 2001 až 2006 přitom sám vyjednával smlouvy o ochraně tajných informací s NATO a Evropskou unií.
Veřejný žalobce Norman Aas:
„Od léta 1995 do září loňského roku Herman Simm shromažďoval a předával tajné informace Estonska a Severoatlantické aliance Službě zahraniční rozvědky Ruska. Celkově to bylo několik stovek dokumentů.“
Členy těchto organizací se Estonsko stalo spolu s dalšími dvěma pobaltskými zeměmi Litvou a Lotyšskem v roce 2004. Od prosince 2004 do května 2005 byl Simm šéfem estonské policie. Předtím měl za sebou dlouhou policejní kariéru ještě v dobách Sovětského svazu.
V NATO zavládlo znepokojení
V Severoatlantické alianci zavládlo po odhalení proruského agenta znepokojení, podle bývalého ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Karla Randáka však tato událost důvěru starých členů NATO v postsovětské partnery neohrozí.
Fakt, že Simm ve službách rozvědky Ruské federace pracoval již od pádu SSSR a nikdo na to nepřišel, podle Randáka nasvědčuje jedině dobrému utajení. „Svědčí to o dvou věcech: Za prvé byl velmi dobře proškolený a choval se tak, že nevzbuzoval pozornost. Za druhé byl zvolen správný, tedy nenápadný model komunikace s osobou, které informace předával,“ řekl Randák.
Kam přesně dokumenty směřovaly, neví ani odsouzený
Sám Simm podle svých slov neví, ke komu konkrétně poskytované informace putovaly. „Zřejmě to byla Služba zahraniční rozvědky Ruska, i když nemám žádné dokumenty, které by to dokazovaly. Musela to být ruská tajná služba. Pochopil jsem to z rozhovorů se svými kontakty,“ řekl odsouzený.
Rusko proti přijetí Estonska do NATO dlouho a vehementně protestovalo, neboť se tím rozšířily hranice dobového protivníka Varšavské smlouvy až na pobaltské území bývalého Sovětského svazu. Krátce před estonským vstupem do obou institucí diplomatické střety vyvrcholily, když Tallinn vyhostil dva ruské diplomaty právě kvůli podezření ze špionáže. Estonsko je také spolu s Ukrajinou evropskou zemí, na kterou Ruská federace vyvíjí největší politický nátlak.