Praha - Středoevropské řeky včetně českých se nebezpečně oteplují. Tvrdí to studie, kterou zveřejnil Světový fond na ochranu přírody. Vědci odhadují, že teploty vody v řekách a potocích ještě výrazně porostou, na což mají doplatit například pstruzi potoční a úhoři. Už teď je v českých vodách oproti roku 1990 pouhá třetina pstruhů.
Dřív se pstruzi lovili do ruky, teď z nich však mizí. Na úlovcích to pocítili především sportovní rybáři. Podle Pavla Vrány z Českého rybářského svazu je v potocích o 130 tisíc pstruhů méně než v roce 1990. Propad na třetinu má hned několik důvodů. Z potoků se totiž na mnoha místech staly regulované a znečištěné stoky. Navíc si němečtí vědci všimli, že voda se ve středoevropských řekách začala nebezpečně ohřívat. „Ryby i rostliny pak umírají. Vzniká “polévka„ plná sinic a řas, v níž je jen velmi omezený život,“ tvrdí autor výzkumu Georg Rast.
Teplotní šok, jenž se týká ekosystémů celého povodí Labe a Dunaje je frontální. Nejvíc citelné jsou změny u potoků, ve kterých žijí právě pstruzi. „Ubývají úkryty, voda se nedostane pod kořenové systémy stromů a ryby tam zkrátka žít nemůžou, protože ztrácejí své prostředí,“ vysvětluje ekolog Martin Dušek.
Příčiny stoupající teploty řek je víc. První housle přitom nemusí hrát změna klimatu. Do řek se totiž vypouští velké množství teplé vody - především pod městy, továrnami a elektrárnami. Teplotní chaos ještě umocňují přehrady, které vypouštějí spodní vodu. Je to vidět i na pražské Vltavě, která kvůli přehradám v zimě nezamrzá. „Voda má pořád stejnou teplotu a ryby nevědí, kdy se mají třít,“ říká Vrána.
Pod přehradou ryby nepoznají, kdy je zima a kdy léto. Rostoucí teplota vody v řekách by mohla podle zveřejněné studie v budoucnu způsobit problémy energetice. Tepelné nebo jaderné elektrárny totiž studenou vodu potřebují k chlazení. V létě by tak nemusely chladící systémy dobře pracovat.
