Rusko po 10 letech ukončilo konflikt v Čečensku

Moskva - Rusko s dnešní půlnocí zrušilo přísná bezpečnostní opatření v Čečensku, která tam platila posledních 10 let. Krok má podle agentury Itar-Tass normalizovat situaci v oblasti a pomoci hospodářskému rozvoji. Zákazy nočního vycházení nebo vojenská stanoviště na silnicích Moskva zavedla v roce 1999, kdy do separatistického Čečenska poslala armádu.

„Ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov od 00:00 moskevského času zrušil rozkaz označující území republiky za oblast protiteroristické operace,“ oznámily dnes ruské úřady. Podle Moskvy je cílem tohoto opatření dál normalizovat situaci v této oblasti.

Ukončení režimu protiteroristických operací bude znamenat stažení více než 20 tisíc vojáků ministerstva vnitra z Čečenska. Skončí také opatření, která omezovala svobodu médií a některá další práva.

Války v Čečensku

V době rozpadu SSSR vyhlásila skupina čečenských představitelů samostatnost republiky, která trvala od roku 1991 do roku 1994. Žádný stát ale nezávislost Čečenska oficiálně neuznal. V roce 1992 odmítlo Čečensko podepsat přidružovací smlouvu s Ruskou federací, což Rusko neuznalo a v roce 1994 zahájilo první válku. Ta skončila v roce 1996 vítězstvím povstalců.

Druhý konflikt pak vznikl v roce 1999, kdy Rusko zahájilo boj proti čečenským separatistům, kteří obnovili útoky proti ruským jednotkám. Situace se postupně uklidnila, dnes Rusko ukončilo zvláštní režim v Čečensku, čímž v podstatě ukončilo druhou válku.

K ukončení výjimečného režimu už v březnu vyzýval ruský prezident Dmitrij Medveděv. „Situace v Čečensku se v podstatě normalizovala. Život opět normálně běží, staví se moderní budovy, řeší se sociální problémy,“ uvedl tehdy Medveděv. Zdůraznil nicméně, že to neznamená, že by Rusko nadále oblast kvůli hrozbě terorismu nekontrolovalo.

Právě terorismus byl důvodem, proč Rusko v roce 1999 v Čečensku zasáhlo. Tehdy se totiž obnovily útoky čečenských separatistů na ruské síly a orgány v Dagestánu a také útoky proti budovám přímo v Rusku. Prudké srážky skončily v roce 2002. I nadále ale občas dojde v Čečensku k menším atentátům nebo útokům proti vojákům a policistům. Podobná je situace i v Ingušsku a Dagestánu.

Čečenský prezident:

„Čečensko je dnes klidnou a rozvíjející se zemí.“

Rozhodnutí Moskvy už Čečensko uvítalo. Prezident Ramzan Kadyrov uvedl, že je to krok, který pomůže rozvoji ekonomiky. „Úkoly boje s terorismem, stanovené před deseti lety, byly splněny. Čečensko je dnes klidnou a rozvíjející se zemí. Zrušení protiteroristické operace jen napomůže hospodářskému růstu,“ řekl agentuře Interfax.

Mapa Kavkazu
Zdroj: ČT24/Markéta Sandanusová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 30 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 57 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...