Rusko po 10 letech ukončilo konflikt v Čečensku

Moskva - Rusko s dnešní půlnocí zrušilo přísná bezpečnostní opatření v Čečensku, která tam platila posledních 10 let. Krok má podle agentury Itar-Tass normalizovat situaci v oblasti a pomoci hospodářskému rozvoji. Zákazy nočního vycházení nebo vojenská stanoviště na silnicích Moskva zavedla v roce 1999, kdy do separatistického Čečenska poslala armádu.

„Ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov od 00:00 moskevského času zrušil rozkaz označující území republiky za oblast protiteroristické operace,“ oznámily dnes ruské úřady. Podle Moskvy je cílem tohoto opatření dál normalizovat situaci v této oblasti.

Ukončení režimu protiteroristických operací bude znamenat stažení více než 20 tisíc vojáků ministerstva vnitra z Čečenska. Skončí také opatření, která omezovala svobodu médií a některá další práva.

Války v Čečensku

V době rozpadu SSSR vyhlásila skupina čečenských představitelů samostatnost republiky, která trvala od roku 1991 do roku 1994. Žádný stát ale nezávislost Čečenska oficiálně neuznal. V roce 1992 odmítlo Čečensko podepsat přidružovací smlouvu s Ruskou federací, což Rusko neuznalo a v roce 1994 zahájilo první válku. Ta skončila v roce 1996 vítězstvím povstalců.

Druhý konflikt pak vznikl v roce 1999, kdy Rusko zahájilo boj proti čečenským separatistům, kteří obnovili útoky proti ruským jednotkám. Situace se postupně uklidnila, dnes Rusko ukončilo zvláštní režim v Čečensku, čímž v podstatě ukončilo druhou válku.

K ukončení výjimečného režimu už v březnu vyzýval ruský prezident Dmitrij Medveděv. „Situace v Čečensku se v podstatě normalizovala. Život opět normálně běží, staví se moderní budovy, řeší se sociální problémy,“ uvedl tehdy Medveděv. Zdůraznil nicméně, že to neznamená, že by Rusko nadále oblast kvůli hrozbě terorismu nekontrolovalo.

Právě terorismus byl důvodem, proč Rusko v roce 1999 v Čečensku zasáhlo. Tehdy se totiž obnovily útoky čečenských separatistů na ruské síly a orgány v Dagestánu a také útoky proti budovám přímo v Rusku. Prudké srážky skončily v roce 2002. I nadále ale občas dojde v Čečensku k menším atentátům nebo útokům proti vojákům a policistům. Podobná je situace i v Ingušsku a Dagestánu.

Čečenský prezident:

„Čečensko je dnes klidnou a rozvíjející se zemí.“

Rozhodnutí Moskvy už Čečensko uvítalo. Prezident Ramzan Kadyrov uvedl, že je to krok, který pomůže rozvoji ekonomiky. „Úkoly boje s terorismem, stanovené před deseti lety, byly splněny. Čečensko je dnes klidnou a rozvíjející se zemí. Zrušení protiteroristické operace jen napomůže hospodářskému růstu,“ řekl agentuře Interfax.

Mapa Kavkazu
Zdroj: ČT24/Markéta Sandanusová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 235 mrtvých a 4300 zraněných

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých a nejméně 4300 zraněných, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 5 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 7 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami
Načítání...