Rusko po 10 letech ukončilo konflikt v Čečensku

Moskva - Rusko s dnešní půlnocí zrušilo přísná bezpečnostní opatření v Čečensku, která tam platila posledních 10 let. Krok má podle agentury Itar-Tass normalizovat situaci v oblasti a pomoci hospodářskému rozvoji. Zákazy nočního vycházení nebo vojenská stanoviště na silnicích Moskva zavedla v roce 1999, kdy do separatistického Čečenska poslala armádu.

„Ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov od 00:00 moskevského času zrušil rozkaz označující území republiky za oblast protiteroristické operace,“ oznámily dnes ruské úřady. Podle Moskvy je cílem tohoto opatření dál normalizovat situaci v této oblasti.

Ukončení režimu protiteroristických operací bude znamenat stažení více než 20 tisíc vojáků ministerstva vnitra z Čečenska. Skončí také opatření, která omezovala svobodu médií a některá další práva.

Války v Čečensku

V době rozpadu SSSR vyhlásila skupina čečenských představitelů samostatnost republiky, která trvala od roku 1991 do roku 1994. Žádný stát ale nezávislost Čečenska oficiálně neuznal. V roce 1992 odmítlo Čečensko podepsat přidružovací smlouvu s Ruskou federací, což Rusko neuznalo a v roce 1994 zahájilo první válku. Ta skončila v roce 1996 vítězstvím povstalců.

Druhý konflikt pak vznikl v roce 1999, kdy Rusko zahájilo boj proti čečenským separatistům, kteří obnovili útoky proti ruským jednotkám. Situace se postupně uklidnila, dnes Rusko ukončilo zvláštní režim v Čečensku, čímž v podstatě ukončilo druhou válku.

K ukončení výjimečného režimu už v březnu vyzýval ruský prezident Dmitrij Medveděv. „Situace v Čečensku se v podstatě normalizovala. Život opět normálně běží, staví se moderní budovy, řeší se sociální problémy,“ uvedl tehdy Medveděv. Zdůraznil nicméně, že to neznamená, že by Rusko nadále oblast kvůli hrozbě terorismu nekontrolovalo.

Právě terorismus byl důvodem, proč Rusko v roce 1999 v Čečensku zasáhlo. Tehdy se totiž obnovily útoky čečenských separatistů na ruské síly a orgány v Dagestánu a také útoky proti budovám přímo v Rusku. Prudké srážky skončily v roce 2002. I nadále ale občas dojde v Čečensku k menším atentátům nebo útokům proti vojákům a policistům. Podobná je situace i v Ingušsku a Dagestánu.

Čečenský prezident:

„Čečensko je dnes klidnou a rozvíjející se zemí.“

Rozhodnutí Moskvy už Čečensko uvítalo. Prezident Ramzan Kadyrov uvedl, že je to krok, který pomůže rozvoji ekonomiky. „Úkoly boje s terorismem, stanovené před deseti lety, byly splněny. Čečensko je dnes klidnou a rozvíjející se zemí. Zrušení protiteroristické operace jen napomůže hospodářskému růstu,“ řekl agentuře Interfax.

Mapa Kavkazu
Zdroj: ČT24/Markéta Sandanusová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 4 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 8 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...