„Je to mech spíše lesních a suchých míst, čili přirozeně tam růst nemohl. Další otázka byla, za jakým účelem se tam vyskytl. To nám napověděly další analýzy, hlavně analýza pylová a analýza rostlinných zbytků. Byly v tom jedovaté jehlice, šupiny z jedlových šišek, tisíce pylových zrn, které jasně napověděly, že původ (mechu) je v nějakém hustém jedlovém lese,“ uvedl Pokorný.
Mech byl použit kvůli rozložení váhy mostu
Archeobotanik tento vzácný nález konzultoval s odborníky a nikdo z nich se prý s použitím mechu při stavbě mostu nesetkal. Karlův most je podle něho ale výjimečný. Připomněl, že už se prokázalo přidání vajíček do malty.
Proč použili stavebníci mech, se odborníci zatím jen dohadují. Určitě to ale podle Pokorného bylo z technologického důvodu. Mohli ho použít se záměrem rozložení váhy nebo odpružení. Vrstva mechu byla mezi štěrkem a pískovcovými mlýnskými kameny, na které byl postaven pilíř, vysvětloval archeobotanik. O polotovarech mlýnských kamenů v základech pilířů se ví už dlouho, nález mechu je ale novinkou, uvedl.
Rozhovor s Petrem Pokorným a Ondřejem Šefců
Použití vajíček, mechu i mlýnských kamenů může mít podle Pokorného i jiné než technologické vysvětlení, například rituální. Jsou to ale jen spekulace. Rituální vysvětlení by ale rozhodně nevylučovalo důvody praktické, zdůraznil.
Pokorný podotkl, že už František z Assisi, který v roce 1223 založil tradici vánočních betlémů, dával mech do jesliček. „Domnívám se proto, že i tyto důvody by bylo možné kromě praktických hledat,“ uzavřel.
Průzkumy na Karlově mostě stále pokračují. „Nyní jsou dopracovávány operativní průzkumy pod Staroměstskou mosteckou věží, kde jsme podobně jako v případě mechu narazili na zajímavá souvrství vnitřních vyzdívek. Jsou tam pozůstatky kamenných konstrukcí,“ řekl Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.
