Koncem května zvýšila jihokorejská armáda a americké jednotky stupeň pohotovosti poté, co severokorejský komunistický režim provedl 25. května druhou zkoušku jaderné bomby a testy raket různého doletu. Pchjongjang také varoval, že nemůže zaručit bezpečnost jihokorejských vojenských plavidel ve sporných vodách u hranice mezi oběma zeměmi. Soul poté vyslal do Žlutého moře loď vybavenou řízenými střelami.
Právě ve sporných vodách u hranice se v uplynulých deseti letech odehrály dva střety, které měly za následek lidské ztráty. Za nejpravděpodobnější místo vypuknutí nového střetu se proto považuje právě námořní hranice. Obě země jsou technicky vzato stále ve válečném stavu, protože ozbrojený konflikt z let 1950 až 1953 byl ukončen jen příměřím, a ne mírovou smlouvou.
Jižní Korea většinou své reakce na severokorejské hrozby neoznamuje, aby nejitřila situaci. Po květnových silových hrozbách Pchjongjangu se však rozhodla odpovědět, a to jak oznámením o vyslání raketové lodi, tak zveřejněním příprav plánů na protiúder. Prezident I Mjong-bak také oznámil, že jeho země nebude ustupovat hrozbám severu, protože má „silnou obranu“.
