Vítězem přelomových japonských voleb je po půl století opozice

Tokio – V předčasných parlamentních volbách v Japonsku drtivě zvítězili opoziční demokraté. Vyplnily se tak včerejší odhady úspěchu Jukia Hatojamy, který označil jasné vítězství za revoluci. Jeho Demokratická strana Japonska (DPJ) získala 315 z celkových 480 křesel, dosud vládnouci Liberálnědemokratická strana (LDP) 119. Výsledek voleb tak znamená konec vlády liberálů, kteří byli v Japonsku u moci půl století. Premiér Taro Aso porážku uznal a odstoupil z funkce předsedy strany. Vítězná strana již v neděli začala jednat o podobě budoucí vlády.

Liberálnědemokratická strana vládla bez 11 měsíců nepřetržitě od konce války. „Jsem šťastný, ale současně cítím velkou zodpovědnost,“ reagoval na výsledky zástupce generálního tajemníka vítězné strany Jošihiko Noda. Lídr opozičních demokratů levého středu dokázal nalákat voliče především na radikální změnu. Spolupracovnice Českého rozhlasu Dana Hashimotová v rozhovoru pro ČT přirovnala výsledek voleb k sametové revoluci v Československu v roce 1989.

Japonsko se potýká s rekordní nezaměstnaností, ekonomickým propadem, zadlužováním a s rychle stárnoucí populací. Vítěz voleb se však profiloval spíše v neekonomických sférách - ekologii, sociálním zabezpečení a školství. Japonská veřejnost od demokratů očekává především řešení dopadů krize a sociální stabilitu, říká Hashimotová.

Ačkoliv je dvaašedesátiletý Hatojama v politice od roku 1986, v mnoha ohledech je neznámou osobností. „Je někým, kdo bude zemi dobře řídit a bude mít vizi? Dokáže správně volit priority a prosadit svá rozhodnutí? Jako vůdce je nevyzkoušený,“ poznamenal ředitel asijských studií Temple University Jeff Kingston.

Původně strojírenský inženýr s doktorátem ze Stanfordu porážkou dosavadního premiéra Tara Asa napsal další významnou kapitolu mocenského boje mezi oběma rodinami. Už jejich praotcové byli před druhou světovou válkou rivaly o premiérský post.

V japonském parlamentu se zvýší zastoupení žen

Ze 480 poslaneckých míst v nově zvolené japonské Sněmovně reprezentantů obsadí 54 křesel ženy. V odcházející sněmovně jich bylo 43, což představovalo 8,96 procenta poslanců, zatímco nyní jich bude 11,25 procenta. O zvýšení počtu poslankyň se postarala především vítězná DPJ, která vyslala do boje „četu princezen“ - mladých členek strany nasazených na kandidátkách převážně v okrscích, kde proti nim stáli zasloužilí představitelé vládní LDP nebo jejích spojenců. Japonsko tak postoupí ze 103. na 95. příčku celosvětového žebříčku zemí podle počtu žen zastoupených v parlamentu. Světový průměr je 18,5 procenta. Žebříček vede Rwanda, která má v dolní parlamentní komoře více než 56 procent žen. Poté následují státy severní Evropy s průměrem kolem 42 procent či Německo s 32,2 procenta. Česká republika je v počtu političek na 77. místě s 16 procenty - za Afghánistánem, Vietnamem, Irákem či Pákistánem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...