Liberálnědemokratická strana vládla bez 11 měsíců nepřetržitě od konce války. „Jsem šťastný, ale současně cítím velkou zodpovědnost,“ reagoval na výsledky zástupce generálního tajemníka vítězné strany Jošihiko Noda. Lídr opozičních demokratů levého středu dokázal nalákat voliče především na radikální změnu. Spolupracovnice Českého rozhlasu Dana Hashimotová v rozhovoru pro ČT přirovnala výsledek voleb k sametové revoluci v Československu v roce 1989.
Japonsko se potýká s rekordní nezaměstnaností, ekonomickým propadem, zadlužováním a s rychle stárnoucí populací. Vítěz voleb se však profiloval spíše v neekonomických sférách - ekologii, sociálním zabezpečení a školství. Japonská veřejnost od demokratů očekává především řešení dopadů krize a sociální stabilitu, říká Hashimotová.
Telefonát Dany Hashimotové
Telefonát Dany Hashimotové
10:15 31.8.
Reportáž Martina Jonáše
Ačkoliv je dvaašedesátiletý Hatojama v politice od roku 1986, v mnoha ohledech je neznámou osobností. „Je někým, kdo bude zemi dobře řídit a bude mít vizi? Dokáže správně volit priority a prosadit svá rozhodnutí? Jako vůdce je nevyzkoušený,“ poznamenal ředitel asijských studií Temple University Jeff Kingston.
Původně strojírenský inženýr s doktorátem ze Stanfordu porážkou dosavadního premiéra Tara Asa napsal další významnou kapitolu mocenského boje mezi oběma rodinami. Už jejich praotcové byli před druhou světovou válkou rivaly o premiérský post.
V japonském parlamentu se zvýší zastoupení žen
Ze 480 poslaneckých míst v nově zvolené japonské Sněmovně reprezentantů obsadí 54 křesel ženy. V odcházející sněmovně jich bylo 43, což představovalo 8,96 procenta poslanců, zatímco nyní jich bude 11,25 procenta. O zvýšení počtu poslankyň se postarala především vítězná DPJ, která vyslala do boje „četu princezen“ - mladých členek strany nasazených na kandidátkách převážně v okrscích, kde proti nim stáli zasloužilí představitelé vládní LDP nebo jejích spojenců. Japonsko tak postoupí ze 103. na 95. příčku celosvětového žebříčku zemí podle počtu žen zastoupených v parlamentu. Světový průměr je 18,5 procenta. Žebříček vede Rwanda, která má v dolní parlamentní komoře více než 56 procent žen. Poté následují státy severní Evropy s průměrem kolem 42 procent či Německo s 32,2 procenta. Česká republika je v počtu političek na 77. místě s 16 procenty - za Afghánistánem, Vietnamem, Irákem či Pákistánem.
