Lídři dvaceti zemí si v Gdaňsku připomněli 70. výročí začátku války

Gdaňsk (Polsko) - Lídři dvaceti zemí se dnes sjeli do polského Gdaňsku, kde si na pietním shromáždění připomněli 70. výročí zahájení nejničivější války v dějinách lidstva. Pietní akty se odehrávají v době dusné atmosféry mezi Polskem a Ruskem, které mají na II. světovou válku odlišný pohled. Ruský premiér Vladimir Putin ve svém odpoledním projevu připomněl, že ruský parlament odsoudil pakt Molotov-Ribbentrop, a vyzval ostatní země, které se dohodly s nacisty, aby učinily totéž.

Na odpoledním shromáždění vystoupil také polský prezident Lech Kaczyński a premiér Donald Tusk, německá kancléřka Angela Merkelová nebo předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. „Skláním hlavy před oběťmi. Všichni víme, že nemůžeme odčinit hrůzy druhé světové války, jizvy zůstanou navždy viditelné, ale naším posláním je uvědomění si naší společné odpovědnosti,“ řekla v projevu Merkelová.

Kaczyński ve svém projevu označil Evropskou unii za šanci, že se už nikdy nebudou opakovat tragédie, které se odehrály v minulém století. Musí být podle něj ale založena na mnohostranné spolupráci, demokracii a na zásadách rovnosti. Prezident rovněž prohlásil, že Poláci mají právo na pravdu ve věci, která je pro Polsko velmi tragická. Připomněl masakr polských důstojníků v Katyni.

Poláci se od Putina omluvy nedočkali

Ruský předseda vlády Putin dnes naznačil, že by mohl souhlasit s otevřením ruských archivů, pokud se ale otevřou také ty polské. Řekl také, že za vypuknutí války nemůže jen tajný pakt Ribbentrop-Molotov, ale i politika jiných zemí, které se v letech 1934 až 1938 snažily dohodnout s nacistickým Německem. Poláci od premiéra čekali omluvu, té se ale nedočkali, poznamenal varšavský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Pozvánku na dnešní vzpomínkové ceremonie přijal také britský ministr zahraničí David Miliband nebo šéf Národní bezpečnostní rady USA generál James Jones. Česko zastupuje premiér Jan Fischer.

Pietní vzpomínky začaly už nad ránem

Vzpomínkové akce začaly ve 4:45 ráno, na minutu přesně 70 let po prvních výstřelech druhé světové války, přímo na místě propuknutí konfliktu – na poloostrově Westerplatte. Nejvyšší polští představitelé se tu zúčastnili tryzny za padlé obránce tamní tvrzi. Jejich odpor vůči německému vzdušnému i námořnímu náporu patří pro Poláky k nejzásadnějším momentům války, 17. září ale polské území z východu napadlo Rusko. „V tento den dostalo Polsko ránu dýkou do zad. Od bolševického Ruska,“ prohlásil Kaczyński.

Ostrý tón polského prezidenta podtrhuje spor Varšavy a Moskvy o výklad dějin. Nejen o podíl viny Ruska na začátku války, ale i o vyvraždění až 20 tisíc polských důstojníků na Stalinův rozkaz v Katyni v roce 1940. Premiéři obou zemí Donald Tusk a Vladimir Putin se na dopolední schůzce shodli, že by bylo absurdní, kdyby polsko-ruské vztahy v historických záležitostech zůstávaly horší než vztahy rusko-německé nebo polsko-německé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britská vláda chce dát právo volit lidem od šestnácti let

Britská vláda chce celoplošně a ve všech volbách dát aktivní volební právo lidem od šestnácti let věku. To už částečně platí ve Skotsku a Walesu. Navrhované změny ještě musí schválit parlament. Snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných osmnácti na šestnáct let před příštími parlamentními volbami je součástí opatření na zvýšení účasti občanů na demokracii, uvedla vláda.
před 19 mminutami

Ukrajinský parlament schválil premiérkou Juliji Svyrydenkovou

Novou ukrajinskou premiérkou se ve čtvrtek stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament, píše agentura Reuters s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Devětatřicetiletá Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala.
10:59Aktualizovánopřed 24 mminutami

Izrael vytváří chaos v Sýrii, tvrdí její prozatímní prezident Šará

Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará kritizoval Izrael za středeční letecké útoky na vojenské objekty v Damašku. Jeruzalém údery na syrské území zdůvodnil ochranou drúzské menšiny, jejíž milice od neděle na jihu Sýrie znovu bojovaly se sunnitskými beduínskými kmeny, na jejichž stranu se postavily syrské vládní jednotky. V provincii Suvajda zemřelo více než 350 lidí, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).
06:20Aktualizovánopřed 25 mminutami

Na katolickou farnost v Gaze zřejmě střílel izraelský tank. Zemřeli dva lidé

Úder izraelských sil ve čtvrtek zasáhl jedinou katolickou farnost v Pásmu Gazy. Podle prohlášení Latinského patriarchátu, který řídí aktivity katolíků v Izraeli a Palestině, několik lidí utrpělo zranění a dva zemřeli. Mezi zraněnými je i vedoucí farnosti Gabriele Romanelli. Patriarchát odsoudil izraelskou ofenzivu jako neospravedlnitelnou „barbarskou válku“. Papež Lev XIV. vyjádřil zármutek nad ztracenými životy a opět vyzval k okamžitému příměří.
12:44Aktualizovánopřed 47 mminutami

Berlín zapovídá nože a zbraně v MHD, chce být vzorem pro zbytek země

V berlínských tramvajích, autobusech, v metru i v městských vlacích je od čtvrtka zakázáno nosit nože a další zbraně. Politici a policisté si od toho slibují snížení násilné kriminality a zvýšení bezpečnosti v hromadné dopravě. Berlín přitom doufá, že poslouží jako vzor i dalším spolkových zemím. Útoků nožem v posledních letech v Německu přibývá, v loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii ublížení na zdraví jich meziročně přibylo o více než deset procent.
před 1 hhodinou

Při požáru obchodního centra v Iráku zahynulo nejméně 69 lidí

Nejméně devětašedesát lidí zahynulo při požáru obchodního střediska ve východoiráckém městě Kút, uvádějí agentury AFP a Reuters s odvoláním na irácké ministerstvo vnitra. Jedenáct lidí se pohřešuje. Média předtím s odvoláním na své zdroje uváděla, že mrtvých je padesát až šedesát. Příčiny požáru se vyšetřují, hasiči stále pátrají po dalších obětech.
08:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud jde Trumpovi na ruku. Bojí se zpochybnění, míní analytik

Většina členů amerického nejvyššího soudu nechce jít do střetu s prezidentem Donaldem Trumpem. Instituce dala šéfovi Bílého domu za pravdu v několika otázkách klíčových pro jeho program. Učinila tak mimořádným jednáním, u nějž soudci nemusejí verdikt podrobně vysvětlovat nebo zveřejnit, jak hlasovali. Soudci se obávají, co by se stalo, kdyby prezident nerespektoval jejich rozhodnutí, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matěj Jungwirth.
před 2 hhodinami

Senát USA schválil miliardové škrty v zahraniční pomoci a financování médií

Americký Senát ve čtvrtek schválil plány republikánského prezidenta Donalda Trumpa na miliardové škrty v zahraniční pomoci a financování veřejnoprávních médií, informuje agentura AP. Návrh musí ještě projít Sněmovnou reprezentantů, kde ale mají republikáni také většinu.
před 2 hhodinami
Načítání...