Nejnověji stojí za nevraživostí mezi Budapeští a Bratislavou krok, kdy Slovensko odepřelo maďarskému prezidentovi vstup na své území. Sólyom se 21. srpna, tedy v den 41. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do bývalého Československa, na němž se podílela i maďarská armáda, chtěl zúčastnit odhalení sochy zakladatele uherského státu svatého Štěpána v jihoslovenském Komárně. Bratislava to označila za provokaci.
Na jednání států zemí Visegrádu, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, ale prý slovenský prezident Ivan Gašparovič dvakrát vyslal signál, že je na schůzku se svým maďarským protějškem připravený. Budapešť ale nereagovala. „Z mého pohledu by setkání mělo význam, měli bychom o čem mluvit,“ řekl Gašparovič s tím, že odmítání setkání situaci prý pouze zhoršuje. „Politické hranice možná Schengen do určité míry vygumoval, ale geografické ne, ty zůstávají, a myslím si, že vzájemný respekt je tu potřebný,“ dodal slovenský prezident.
Reportáž Miroslava Karase
Do konfliktu vstoupil Klaus. A nepomohl mu
Do slovensko-maďarských neshod vstoupil i český prezident Václav Klaus s vyjádřením podpory Bratislavě. „Já neskrývám, ani se nestydím za svou loajalitu vůči Slovensku,“ řekl Klaus. Podle zpravodajských agentur na včerejší tiskové konferenci řekl, že vnímá dlouhodobé ambice Maďarska o rozšíření. Po ostré kritice tohoto výroku jej dementoval s tím, že šlo o špatný překlad. Zdůraznil, že mluvil o rozšiřování maďarského vlivu přes hranice vůči maďarským menšinám v zahraničí, nikoliv o maďarských teritoriálních nárocích.
