Schůzku zemí Visegrádu poznamenaly slovensko-maďarské spory

Sopoty (Polsko) - Pravidelné setkání prezidentů zemí visegrádské čtyřky, které tentokrát v baltských Sopotech hostil polský prezident Lech Kaczyński, zásadně ovlivnily současné spory mezi Slovenskem a Maďarskem. Hlavy obou států ke společnému jednání nezasedly a vzájemně se obviňují z obstrukcí. Na vině slovensko-maďarského napětí je událost z 21. srpna, kdy Bratislava odmítla návštěvu maďarského prezidenta Lászlóa Sólyoma. Do sporu zasáhl i český prezident Václav Klaus, který podpořil slovenský postoj a upozornil na maďarské ambice rozšířit svůj vliv i za hranice státu.

Nejnověji stojí za nevraživostí mezi Budapeští a Bratislavou krok, kdy Slovensko odepřelo maďarskému prezidentovi vstup na své území. Sólyom se 21. srpna, tedy v den 41. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do bývalého Československa, na němž se podílela i maďarská armáda, chtěl zúčastnit odhalení sochy zakladatele uherského státu svatého Štěpána v jihoslovenském Komárně. Bratislava to označila za provokaci.

Na jednání států zemí Visegrádu, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, ale prý slovenský prezident Ivan Gašparovič dvakrát vyslal signál, že je na schůzku se svým maďarským protějškem připravený. Budapešť ale nereagovala. „Z mého pohledu by setkání mělo význam, měli bychom o čem mluvit,“ řekl Gašparovič s tím, že odmítání setkání situaci prý pouze zhoršuje. „Politické hranice možná Schengen do určité míry vygumoval, ale geografické ne, ty zůstávají, a myslím si, že vzájemný respekt je tu potřebný,“ dodal slovenský prezident.

Do konfliktu vstoupil Klaus. A nepomohl mu

Do slovensko-maďarských neshod vstoupil i český prezident Václav Klaus s vyjádřením podpory Bratislavě. „Já neskrývám, ani se nestydím za svou loajalitu vůči Slovensku,“ řekl Klaus. Podle zpravodajských agentur na včerejší tiskové konferenci řekl, že vnímá dlouhodobé ambice Maďarska o rozšíření. Po ostré kritice tohoto výroku jej dementoval s tím, že šlo o špatný překlad. Zdůraznil, že mluvil o rozšiřování maďarského vlivu přes hranice vůči maďarským menšinám v zahraničí, nikoliv o maďarských teritoriálních nárocích.