Dublin - V Irsku vrcholí kampaň před pátečním opakovaným referendem o Lisabonské smlouvě. Irsko si po prvním odmítnutí na Evropské unii vymohlo záruky, že zůstane vojensky neutrální, bude moci rozhodovat o výši svých daní a o citlivých otázkách souvisejících s katolickou vírou, například o potratech.
Televizní debaty k Lisabonu se odehrávají i ve výloze obchodního domu
Průzkumy mírně favorizují scénář, podle něhož Lisabon v Irsku napodruhé projde: 55 procent voličů chce hlasovat pro, 27 proti a 18 procent je nerozhodnutých. Výsledek ovlivní ratifikaci dokumentu a osud pravidel pro řízení 27členné Evropy i v Polsku a Česku, kde pod smlouvou chybějí ještě podpisy prezidentů.
Veřejnoprávní irská televize RTE sahá během kampaně k neobvyklému kroku: diskusi největších es mezi zastánci a odpůrci Lisabonské smlouvy přenáší za voliči do nákupního centra. Výkladní skříň jednoho z největších dublinských obchodních domů Arnotts mění na studio, kolem kulatého stolu se vede ostrá debata, kterou voliči sledují za sklem.
GALERIE
videogallery_91689
Irsko je jedinou z 27 zemí unie vyžadující k nové reformní smlouvě referendum. V loňském hlasování ji Irové zamítli, v pátek se k Lisabonu budou vyjadřovat znovu. Opakování referenda umožnily záruky, jež Brusel Irsku přislíbil loni v prosinci a letos v červnu. Zahrnují zejména zachování eurokomisaře pro každou členskou zemi, daňovou autonomii, vojenskou neutralitu či nezpochybňování irského zákazu potratů. Záruky by měly mít formu mezivládní dohody, jež nepodléhá ratifikaci, neboť podle některých výkladů jde jen o objasňující text, který na smlouvě nic nemění. Dokument by mohl být začleněn například do smlouvy o přistoupení další země k EU (zřejmě Chorvatska), kterou musí ratifikovat všechny země unie.
Diskuse o Lisabonu v dublinském obchodním domě Arnotts