Berlín - Sovětský svaz i západní Spojenci považovali Berlín za strategický cíl při ukončení světové války. „Závod“ o Berlín se však nakonec nekonal, město připadlo Rudé armádě. Generál Eisenhower se ale nakonec rozhodl soustředit hlavní nápor Spojenců na jih Německa. Bitva o Berlín začala 16. dubna 1945. Sovětské armády maršálů Žukova a Koněva obklíčily vnitřní město 25. dubna. Jen pár hodin poté, co se 30. dubna rozloučili se životem Adolf Hitler a Eva Braunová, pak nad rozbořenou budovou Říšského sněmu symbolicky zavlála rudá vlajka. Berlínská operace ale definitivně skončila až 2. května po statisícových ztrátách na obou stranách.
Němci definitivně kapitulovali po pádu Berlína
Tentýž den se vzdala 1,5milionová armáda v severní Itálii, 3. května kapitulovalo půl milionu bojujících u severního pobřeží Německa. Pátého května, když vypuklo povstání v Praze, se Němci vzdali v Nizozemsku a v Dánsku a den poté vojáci 4. ukrajinské fronty osvobodili Ostravu. Americké jednotky, které naší západní hranice dosáhly již 17. dubna a marně čekaly na rozkaz k pohybu směrem ku Praze, osvobodily Plzeň a Karlovy Vary.
Konec se blížil. Němci byli ochotni se vzdát západním Spojencům, ale už vůbec ne Sovětům. Vrchní pohlaváři skomírající říše, nejprve Himmler a pak i Hitlerův nástupce Dönitz, se několikrát snažili dosáhnout kapitulace německých vojsk pouze na západní frontě. Spojenci však řešení bez Sovětského svazu odmítli a na požadavku bezpodmínečné kapitulace trvali.
Němečtí vyjednavači s podobným návrhem přijeli i do hlavního stanu vrchního velitele spojeneckých expedičních sil generála Eisenhowera ve francouzské Remeši. Neuspěli, a tak 7. května ve 2:41 ráno generál Jodl podepsal „bezpodmínečnou kapitulaci veškerých německých pozemních, námořních a vzdušných ozbrojených sil, ať už se nacházely kdekoli“. Svým podpisem dokument zpečetili zástupci Spojenců, sovětského vedení a Francie.
Druhé a poslední jednání o bezpodmínečné kapitulaci začalo na předměstí Berlína hodinu před půlnocí 8. května a ceremoniál trval 35 minut (podle moskevského času už bylo po půlnoci a tedy 9. května). V sídle sovětského vedení, v budově bývalé vojenské technické fakulty v Karlshorstu, se pod text prakticky totožný s remešským podepsal za vítěze mimo jiné maršál Žukov a za poražené velkoadmirál Friedeburg či polní maršál Keitel.
V Evropě se bojovalo do 11. května, mimo ni ještě čtyři měsíce
V Praze se vzdala německá branná moc 8. května. Rudá armáda do města osvobozeného již vlastní silou a diplomacií a téměř bez Němců dorazila den poté. V Evropě se bojovalo do 11. května, mimo ni ještě téměř čtyři měsíce. V srpnu Američané svrhli atomové bomby na Hirošimu a na Nagasaki, k útoku na Japonsko se připojil i Sovětský svaz. Druhá světová válka skončila definitivně až 2. září 1945 podpisem japonské kapitulace.
GALERIE
Konec války zdroj: Wikipedia