Schválený zákon o sankcích mimo jiné zakazuje zahraničním společnostem ucházet se o americké vládní zakázky, pokud poskytují Íránu technologii spojenou s jaderným programem nebo s vývojem balistických střel. Zakazuje také americkým bankám obchodovat s těmi zahraničními bankami, které spolupracují s íránskými revolučními gardami. Sankce také znemožňují Íráncům, kteří nějak porušovali lidská práva, získat víza pro cestu do Spojených států. Jejich aktiva v USA také budou zabavena.
Už na základě předchozích sankcí Washingtonu nesměly americké subjekty obchodovat s Íránem. Zahraniční firmy mohly být na základě dosavadního zákona sankcionovány za velké investice do íránského energetického sektoru, ale v praxi tomu tak nebylo.
Americké sankce doplňují soubor opatření vůči Íránu
Schválené sankce doplňují ty, které schválila 9. června OSN. Ty mimo jiné rozšířily o 40 firem okruh společností, jejichž aktiva by měla být zmražena kvůli podezření, že pomáhají rozvíjet íránský jaderný program. Daná rezoluce OSN rozšiřuje i zbrojní embargo vůči Íránu a vyzývá státy OSN, aby neposkytovaly palivo nebo přístavní služby plavidlům, jež přepravují zakázaný náklad do islámské republiky.
Na opatřeních jdoucích nad rámec sankcí OSN se minulý týden shodli i vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie. Jde v nich například o zákaz vývozu technologií používaných při těžbě ropy a plynu a o omezení finančních toků do íránských bank.
Západní země chtějí sankcemi přimět Teherán k zastavení jaderného programu. Obávají se totiž, že cílem islámské republiky je sestrojit atomovou zbraň. Írán ale takové obvinění odmítá a tvrdí, že jeho jaderný program má sloužit výhradně mírovým účelům.
