Washington - Americký Kongres v noci na dnešek SELČ schválil zpřísnění sankcí proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Senátoři schválili nové sankce jednomyslně. Několik hodin po Senátu schválila zákon, který sankce zavádí, i Sněmovna reprezentantů. Americká opatření doplňují sankce OSN, které schválila Rada bezpečnosti na počátku června. Republikán John McCain opatření označil za nejsilnější sankce, které kdy Kongres uvalil na íránskou vládu. Aby opatření začala platit, musí je ještě podepsat americký prezident Barack Obama.
Schválený zákon o sankcích mimo jiné zakazuje zahraničním společnostem ucházet se o americké vládní zakázky, pokud poskytují Íránu technologii spojenou s jaderným programem nebo s vývojem balistických střel. Zakazuje také americkým bankám obchodovat s těmi zahraničními bankami, které spolupracují s íránskými revolučními gardami. Sankce také znemožňují Íráncům, kteří nějak porušovali lidská práva, získat víza pro cestu do Spojených států. Jejich aktiva v USA také budou zabavena.
Už na základě předchozích sankcí Washingtonu nesměly americké subjekty obchodovat s Íránem. Zahraniční firmy mohly být na základě dosavadního zákona sankcionovány za velké investice do íránského energetického sektoru, ale v praxi tomu tak nebylo.
Americké sankce doplňují soubor opatření vůči Íránu
Schválené sankce doplňují ty, které schválila 9. června OSN. Ty mimo jiné rozšířily o 40 firem okruh společností, jejichž aktiva by měla být zmražena kvůli podezření, že pomáhají rozvíjet íránský jaderný program. Daná rezoluce OSN rozšiřuje i zbrojní embargo vůči Íránu a vyzývá státy OSN, aby neposkytovaly palivo nebo přístavní služby plavidlům, jež přepravují zakázaný náklad do islámské republiky.
Na opatřeních jdoucích nad rámec sankcí OSN se minulý týden shodli i vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie. Jde v nich například o zákaz vývozu technologií používaných při těžbě ropy a plynu a o omezení finančních toků do íránských bank.
Západní země chtějí sankcemi přimět Teherán k zastavení jaderného programu. Obávají se totiž, že cílem islámské republiky je sestrojit atomovou zbraň. Írán ale takové obvinění odmítá a tvrdí, že jeho jaderný program má sloužit výhradně mírovým účelům.
