Odhady zveřejněné lotyšskou televizí přisuzují vládnoucí koalici 55,1 procenta hlasů. Odhad je založen na průzkumech odvolivších Lotyšů. Dotázáno bylo více než 6 000 osob, které odcházely z volebních místností. Proruská levicová koalice Centrum shody Jánise Urbanovičse zůstala podle prvních odhadů výrazně pod očekávaným výsledkem s odhadovaným ziskem jen 21,8 procenta.
Zemí zmítá hospodářská krize
Lotyši dnes rozhodovali o dalším politickém i ekonomickém směřování země zmítané hospodářskou krizí. Předvolební průzkumy nedávaly jasnou odpověď na to, zda se u moci udrží stávající premiér Dombrovskis pokládaný za garanta úsporných opatření. Na 1,5 milionu voličů v etnicky různorodé zemi s více než 2,2 milionu obyvatel rozhodovalo o obsazení rovné stovky křesel v lotyšském Sejmu.
Hlavním tématem předvolební kampaně byla hospodářská a finanční krize. HDP pobaltské postsovětské republiky, která je od roku 2004 členem EU i NATO, se totiž loni propadlo o 18 procent, což je nejvíc z členských zemí EU. Hrozící státní bankrot odvrátily jen mezinárodní půjčky v celkové výši 7,5 miliardy eur (víc než 180 miliard korun).
Podle agentury Reuters voliči rozhodovali mimo jiné o dalším plnění závazků Lotyšska v souvislosti s úsporným programem, který je uskutečňován v součinnosti s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Lotyšsko si navíc vytklo za cíl vstoupit v roce 2014 do eurozóny - dřív než například Česko. Investoři pokládají za garanta ozdravného rozpočtového programu Dombrovskise, jehož liberální strana Nový čas tvoří spolu se sdružením Zelených a Rolníků (SRZ) a konzervativním blokem Za vlast a svobodu/Lotyšská národní konzervativní strana (TB/LNNK) menšinovou vládní koalici.
Menšiny nemají většinou občanství, a tak nemohou volit
Levicová koalice naproti tomu naznačovala, že se pokusí o revizi programu dohodnutého s MMF a EU. Očekává se také, že by levice usilovala o větší příliv investic ze zemí jako Čína a Rusko. Opoziční Urbanovičsovo uskupení, které se těší značné podpoře početné ruské menšiny v Lotyšsku, doufalo, že k vládní moci jej vynese právě rozčarování obyvatelstva z hospodářské krize.
Kritikové se obávají, že Centrum shody by zvýšilo vliv Ruska v Lotyšsku, což však levicový blok popírá. Lotyšské obyvatelstvo přitom tvoří etničtí Lotyši jen z 60 procent. Zhruba 35 procent tvoří ruskojazyčné národnosti, Rusové, Ukrajinci a Bělorusové. Mnozí příslušníci menšin ale nemají lotyšské občanství, a tudíž ani volební právo v zemi, která získala nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991.
