Konec maďarských ideálů – tvrdý zásah a spousta krve

Budapešť – Od pokojné demonstrace, která vyjadřovala podporu změnám v Polsku, neuplynuly ani dva týdny a za rozbřesku 4. listopadu 1956 zahájilo 16 divizí sovětské armády masivní útok na hlavní město za použití tanků i dělostřelectva. V ulicích vypukly těžké boje a obyvatelé stavěli barikády. Nagyova vláda marně žádala o pomoc OSN. Veškerý odpor byl rozdrcen. Cena za pokus o odchod ze sovětského tábora byla vysoká - zemřelo nejméně 2 700 Maďarů a 669 sovětských vojáků, počet zraněných přesáhl 30 000. Popraveno bylo nejméně 229 lidí, dalších 22 000 Maďarů skončilo ve vězení, 210 000 emigrovalo. Imre Nagy byl odsouzen k smrti a popraven v červnu 1958. V čele „revoluční dělnické a rolnické vlády“ stanul János Kádár, který vládl až do roku 1988. „Kádárismus“ se paradoxně časem rozvolnil a vysloužil si přezdívku „gulášový komunismus“.

Demonstrace z 23. října 1956 chtěla vyjádřit solidaritu se změnami v Polsku. Asi nikdo z účastníků pokojné akce netušil, co z ní během pár hodin vzejde. Nakonec byla rozbuškou lidového povstání, jež se pokusilo svrhnout komunistický režim a zbavit se velkého sovětského bratra. Nezdařilo se a v Maďarsku za tento neúspěšný převrat zaplatily životem tisíce lidí. Nicméně v mysli zůstala revoluční maďarská vlajka s vystřiženým státním znakem, která se stala nejdůležitějším a nejznámějším symbolem povstání. Maďarské komunistické vedení volalo o pomoc a bylo vyslyšeno – 24. října vjely do Budapešti tanky a povstání se změnilo v boj za nezávislost. Až 28. října se podařilo vyjednat příměří, situace se zklidnila a Sověti se začali stahovat. 

Do čela vlády se opět dostal populární Imre Nagy, který již v červnu 1953 vzbuzoval naděje na nové směřování země – tehdy vydržel u moci pouhých 10 měsíců. Ten se chtěl za každou cenu zbavit sovětských jednotek v zemi. Oznámil, že země vystupuje z Varšavské smlouvy (jejíž principy porušil sovětský zásah), vyzval OSN k uznání neutrality a začal vyjednávat o odchodu sovětských jednotek ze země. Chruščovovo vedení už ale ve skutečnosti rozhodlo o intervenci a tajně posilovalo své síly v Maďarsku.  

  • Maďarské události v roce 1956 autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Maďarské události v roce 1956 autor: ČT24, zdroj: ČT24

Krátce nato se předseda strany János Kádár, jak později vyšlo najevo poté, co uvítal vyhlášení neutrality Maďarska, odebral na velvyslanectví Sovětského svazu, odkud byl rychle převezen do Moskvy. Sovětskými vůdci byl vybrán, aby jim pomáhal udržovat zemi v kurzu, který by byl pro Sověty přijatelný. A začalo drsné vyjednávání – skončilo prohrou.

4. listopad - proti tankům se zápalnými lahvemi

Za rozbřesku 4. listopadu začala ofenziva proti hlavnímu městu. Maďarská armáda sice odpor nekladla, ale zuřivé boje povstalců pokračovaly v Budapešti i v dalších městech asi týden. Hned ráno se ozvala dvě rozhlasová vysílání - první bylo Nagyovo volání o pomoc jménem zákonné a demokratické vlády. Poté se Imre Nagy a vedoucí představitelé někdejší stranické opozice odebrali na jugoslávské velvyslanectví. Druhé vysílání bylo ze Sověty obsazené vysílací stanice v Szolnoku, odkud kolaborant János Kádár vyzýval jménem nově utvořené revoluční dělnicko-rolnické vlády k boji proti kontrarevoluci po boku sovětské armády. 

Maďaři po celé zemi rozpoutali prudké boje - síly obou stran byly značně nevyrovnané, zatímco Sověti měli perfektní výzbroj a podporu letectva, Maďaři hrdě bojovali všemi prostředky, které mohli sehnat, bez jakékoliv podpory. Jako odvetu za zápalné lahve sovětské pancéřové jednotky rovnaly se zemí domy, ze kterých docházelo k útokům. Rusové pustošili celé čtvrti, o kterých se domnívali, že se tam skrývají povstalci. A pro dobytí Budapešti musela sovětská vojska dokonce nasadit i tehdy nejmodernější proudové stíhačky MiG-15. 

János Kádár přijel 7. listopadu, v čele své promoskevské revoluční dělnicko-rolnické vlády, na sovětských tancích do Budapešti. Houževnaté boje Maďarů trvaly až do 10. či 11. listopadu, místy až do 15. listopadu. Krátce poté začaly vlny zatýkání. Kádár byl zpočátku nejnenáviděnějším mužem v zemi a nová vláda byla naprosto izolována v nepřátelské zemi dobyté cizí armádou. I přesto, že Kádár neměl nejprve představy o porevolučním uspořádání Maďarska, nechal tvrdě potlačit poslední zbytky svobody. 

A jak skončil Imre Nagy - 22. listopadu byl za pomoci lsti vylákán z jugoslávské ambasády ven a okamžitě zatčen sovětskými policejními orgány vedenými osobně Ivanem A. Serovem, tehdejším šéfem KGB. Soud s Nagym se konal ve dnech 9. a 15. června 1958 za zavřenými dveřmi. Všichni byli shledáni vinnými ze spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout lidově demokratický režim, a v důsledku toho byli odsouzeni k trestu smrti. Bývalý premiér Imre Nagy, jeho poradce Miklós Gimes a ministr obrany Pál Maléter byli popraveni 16. června 1958. 

A nejlepší tečka nakonec 

Podobně jako je vítězství českých hokejistů na Rusy z jara 1969 jako odveta za srpen 1968, tak se do paměti Maďarů vryl zápas vodního póla z 6. prosince 1956 v rámci letních olympijských her v Melbourne. Utkání proti SSSR známé pod přezdívkou melbournská krvavá lázeň vyhráli Maďaři 4:0 a nakonec se stali i olympijskými vítězi.

  • Maďarské události v roce 1956 zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/484/48351.gif
  • Maďarské události v roce 1956 zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/487/48618.jpg
  • Maďarské události v roce 1956 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/487/48617.jpg
  • Imre Nagy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/259/25849.jpg
Vydáno pod