Duma uznala vinu stalinského režimu za Katyň

Moskva – Ruská Státní duma dnes uznala vinu stalinského režimu za postřílení tisíců polských zajatců v Katyni za druhé světové války. V Katyňském lese zemřelo přibližně 22 000 polských zajatců. Sovětský svaz dlouhá léta svaloval vinu za vraždění na nacistické Německo. Duma přistoupila k tomuto vůči Polsku vstřícnému gestu před návštěvou ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva ve Varšavě. Katyň je již léta bolavým místem v rusko-polských vztazích.

Duma potvrdila, že zločin byl spáchán „na přímý rozkaz Stalina“ a dalších vůdců totalitního státu. Poslanci se vyslovili pro předání dalších dokumentů z uzavřených archivů Polákům a pro další práci na objasnění tragédie. Připomněli také, že v Katyni byly postříleny i tisíce sovětských občanů, na nichž režim cvičil masové vraždění. Pro prohlášení hlasovali poslanci vládnoucího Jednotného Ruska a dvou menších stran - Spravedlivého Ruska a seskupení Vladimira Žirinovského. Proti byli jen komunisté.

Polský premiér Donald Tusk uvítal prohlášení Dumy jako důležité politické gesto, ale doufá, že následovat budou i „odvážnější kroky“ Moskvy k usmíření. „Pro nás je to prohlášení něčím přirozeným, pro nás to není vůbec žádná senzace,“ uvedl zvláštní zmocněnec polského premiéra Adam Rotfeld. Dodal, že dokument je významný hlavně pro ruskou stranu a že ruští komunisté jsou „věčně včerejší“. Podle advokátů pozůstalých po postřílených zajatcích, kteří žalují Rusko ve Štrasburku, prohlášení dumy nemění právní situaci. Na to by byl třeba výnos prezidenta Medvěděva nebo zvláštní zákon.

Prohlášení ruské Státní dumy:

„Naše národy zaplatily obrovskou cenu za zločiny totality. Rozhodným odsouzením režimu, který pohrdal právy a životy lidí, poslanci jménem ruského lidu podávají přátelskou ruku polskému lidu. Doufáme v počátek nové etapy vztahů mezi našimi zeměmi, které se budou rozvíjet na základě demokratických hodnot. Takový výsledek bude nejlepším pomníkem pro oběti katyňské tragédie, které rehabilitovala sama historie, jakož i padlých sovětských vojáků, kteří obětovali život za osvobození Polska od hitlerovského nacismu.“

„Vztahy se v současnosti rozvíjejí velmi intenzivně. Vděčíme za to nejen strašné tragédii ve Smolensku, která určitým způsobem spojila naše národy, ale myslím si, že příčina je hlubší,“ prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov během nedávné návštěvy Varšavy. Lavrov je přitom první zástupce ruské diplomacie, který vystoupil před polskými velvyslanci. Existuje tudíž naděje, že vztahy mezi Ruskem a Polskem se nakonec zlepší.

Jedním z hlavních spouštěcích momentů tohoto oteplení se zdá být právě dubnová nehoda polského vládního letadla nedaleko ruské Katyně, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další desítky politických a armádních elit. Vládní delegace letěla do Ruska uctít právě památku zabitých důstojníků z druhé světové války. Rusové s Poláky intenzivně spolupracují na objasnění neštěstí.

Podle Jaroslawa Kaczyńského, šéfa největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost, slova o „zločinu“ padají už od 80. let, ale měly by následovat i konkrétní kroky, včetně odškodnění pozůstalých. „Jde o to, aby z toho byly důsledky: přiznat se k odpovědnosti, omluvit se, zaplatit,“ uvedl bývalý polský premiér, který je znám kritickým postojem vůči Rusku.

Katyňský masakr z roku 1940, při němž tehdejší sovětská tajná služba NKVD zavraždila přibližně 22 tisíc polských důstojníků a příslušníků inteligence, zůstávala po desetiletí citlivým místem rusko-polských vztahů. Moskva vždy odpovědnost za události u Katyně odmítala a vinu svalovala na nacistické Německo. Otočila až v roce 1990, kdy přiznala odpovědnost tajných policistů, k oficiální omluvě se však nikdy Rusové neodhodlali. Pravost důkazů o podílu Stalina na masových vraždách v katyňském lesíku nedávno potvrdil i soud.

V Rusku by mohl začít proces razantní destalinizace

V Rusku mohou být už brzy přijaty zákony označující stalinskou tajnou policii NKVD za zločineckou organizaci a zakazující popírání sovětských politických represí a vychvalování diktátora Josifa Stalina. Moskevskému rozhlasu to řekl Michail Fedotov, šéf prezidentské Rady pro lidská práva, poradního orgánu prezidenta Dmitrije Medvěděva. Rada se podle Fedotova v lednu sejde na schůzi, jejímž hlavním tématem má být destalinizace ruské společnosti. Má stanovit rámec politického a právního hodnocení sovětské éry, zejména období Stalinovy vlády. Nemá ovšem hodnotit skutky konkrétních politiků, protože podle Fedotova „byl vinen režim, nikoliv konkrétní lidé“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kaliningradská oblast zřejmě čelila útoku. Litva vinu odmítá

Ruská Kaliningradská oblast čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 42 mminutami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 54 mminutami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 14 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 15 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 17 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.