Svět si oddychl: Usáma je po smrti

Washington – Jako velkou úlevu hodnotí většina světových státníků zprávu, že nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin je po smrti. Americký prezident Barack Obama v prohlášení označil jeho smrt za dosud největší úspěch Spojených států ve snaze porazit teroristickou síť al-Káida. Dodal ale, že to neznamenaná konec boje proti teroristům. Američané začali slavit: na prostranství před Bílým domem ve Washingtonu se sešly tisíce lidí, nadšené davy zaplnily newyorský Times Square. USA nyní vyhotovují testy DNA zabitého šéfa al-Káidy, výsledky budou známy do několika dní. Bin Ládinovo tělo bylo pohřbeno do moře.

Americký prezident Barack Obama dnes v projevu v Bílém domě prohlásil, že svět je po smrti teroristického vůdce Usámy bin Ládina bezpečnější a lepší. „Naše země dodržela svůj závazek, že dohlédne na to, aby spravedlnosti bylo učiněno zadost,“ řekl. Událost podle něj zároveň Američanům připomněla, že není nic, čeho by nemohli dosáhnout.

Za „významný úspěch“ označil zabití bin Ládina také Obamův předchůdce George Bush, který tažení proti teroristické síti al-Káida po útocích radikálů z 11. září 2001 na USA zahájil. „Pogratuloval jsem Obamovi a také všem mužům a ženám v naší armádě a zpravodajských službách, kteří tomuto úkolu zasvětili své životy. Vysloužili si naši trvalou vděčnost,“ uvedl Bush v prohlášení. Dodal, že boj proti teroru pokračuje, ale nyní USA vyslaly jasný signál: „Nezáleží, jak dlouho to bude trvat, ale spravedlnosti bude učiněno zadost.“

Indie: Pákistán je útočištěm teroristů

Pákistánská televize odvysílala údajné záběry těla bin Ládina, kterého americké speciální komando zlikvidovalo při nedělní operaci u Islámábádu. Později televize snímek stáhla s tím, že šlo o podvržený dva roky starý obrázek. Pákistánský premiér Júsuf Ráza Gílání označil smrt bin Ládina za velké vítězství v boji proti terorismu. Řekl také, že detaily noční operace mu nejsou známy.

Barack Obama:

„Mohu americkému národu a světu oznámit, že Spojené státy provedly operaci, při které byl zabit Usáma bin Ládin, šéf al-Káidy a terorista, který je zodpovědný za vraždy tisíců nevinných mužů, žen a dětí. Můžeme říct těm rodinám, které ztratily své milované během teroru al-Káidy, že spravedlnosti bylo učiněno zadost.“

Podle Indie je dopadení bin Ládina u Islámábádu důkazem toho, že je Pákistán útočištěm teroristů. Afghánský prezident Hamíd Karzáí řekl, že dopadení bin Ládina v Pákistánu svědčí o tom, že boj proti terorismu je třeba vést tam, nikoliv v Afghánistánu. Před shromážděním provinčních vlád označil dnešek za významný den, v němž se bin Ládinovi dostalo spravedlivého trestu. Přítomní nato vypukli v jásot. Karzáí také vyzval místní Tálibán, aby složil zbraně a vzal si z bin Ládinova konce lekci.

Egyptské Muslimské bratrstvo na zprávu reagovalo výzvou, aby se teď, po smrti strůjce útoků na USA z roku 2001, američtí vojáci stáhli z Iráku a Afghánistánu. Jemenská vláda vyslovila naději, že bin Ládinova smrt bude „začátkem konce terorismu“. Podle palestinské samosprávy je zabití bin Ládina dobré pro věc míru na celém světě, ale důležité je především překonání násilných metod, které bin Ládin a další vytvořili a podněcovali. Podle iráckého ministerstva zahraničí je Irák je zprávou o bin Ládinově smrti nadšen.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v prohlášení uvedl, že operace Severoatlantické aliance bude v Afghánistánu pokračovat v zajišťování bezpečnosti i po Usámově smrti. Jeho zabití ale představuje z bezpečnostního hlediska úspěch. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun označil smrt nehledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina za přelom v celosvětovém boji proti terorismu.

Západ teroristovu smrt vítá

Francouzský ministr zahraniční Alain Juppé označil likvidaci Usámy bin Ládina za vítězství všech demokracií v boji proti terorismu. Varoval ale, že to neznamená konec hrozby atentátů. Ve stejném duchu se vyjádřil i šéf německé diploamcie Guido Westerwelle a německá kancléřka Angela Merkelová. Za významný milník boje proti terorismu ocenil smrt bin Ládina i český premiér Petr Nečas.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg:

Britský ministerský předseda David Cameron prohlásil, že bin Ládinova smrt přinese celému světu velkou úlevu. „To, že byl vypátrán a že už nebude moci pokračovat ve svém globálním teroristickém tažení, je velký úspěch,“ uvedl premiér v prohlášení. Ministr zahraničí William Hague nařídil britským velvyslanectvím ve světě, aby s ohledem na možnou pomstu teroristů přezkoumala svá bezpečnostní opatření. Také USA v důsledku této události uvedly do pohotovosti svá velvyslanectví. Varovaly Američany před možnými odvetnými akcemi al-Káidy.

Šéf EK José Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy prohlásili, že smrt bin Ládina činí svět bezpečnějším. Ukazuje, že zločiny, jaké páchal, nezůstanou nepotrestány. Za velký výsledek v boji proti zlu ocenil Usámův konec italský premiér Silvio Berlusconi.

Také Rusko přivítalo bin Ládinovu smrt, zdůraznilo význam společného boje proti terorismu a řeklo, že připraveno zvýšit svůj podíl na tomto boji. Vzápětí se ruské úřady pochlubily i vlastními úspěchy v boji s teroristy ze severního Kavkazu. Polští odborníci na Blízký východ a terorismus se shodují, že smrt bin Ládina má hlavně symbolický význam, nejde o konec války s terorismem. Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského by osud bin Ládina měl být varováním pro teroristy na celém světě, že dřív nebo později je spravedlnost dostihne. Bin Ládinovu smrt uvítal také keňský premiér Raila Odinga nebo australská premiérka Julia Gillardová.

Vatikán prohlásil, že bin Ládin se bude musit odpovídat před Bohem za zabití tolika lidí a za zneužívání náboženství k šíření nenávisti. I když se křesťané ze smrti neradují, smrt jim slouží jako připomínka „odpovědnosti jednoho každého před Bohem a lidmi“.

Newyorský starosta Michael Bloomberg doufá, že smrt šéfa teroristické sítě al-Káidy Usámy bin Ládina přinese útěchu všem, kteří při útocích radikálů 11. září 2001 přišli o své bližní. Zabití teroristy ocenil také někdejší americký prezident Bill Clinton a blahopřál k úspěchu prezidentu Obamovi, bezpečnostnímu týmu i členům amerických ozbrojených sil. Podle šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové Usámova smrt ukazuje, že Tálibán nemůže v Afghánistánu porazit USA a že by měl přerušit své vazby na Al-Káidu.

Zabití bin Ládina oceňují i Obamovi političtí rivalové. „Mám radost, že jsme konečně dostali největšího světového teroristu,“ prohlásil vlivný republikánský senátor John McCain, který s Obamou v roce 2008 prohrál v souboji o křeslo prezidenta USA.

Jeden z vůdců Hamásu Ismáíl Haníja:

„Odsuzujeme vraždu arabského bojovníka svaté války. Pro nás je to další čin spáchaný v rámci americké politiky založené na útlaku a prolévání krve muslimů a Arabů.“

Tálibán hrozí odvetou za Usámovu mučednickou smrt

Radikálové nicméně v bin Ládinovu smrt ještě nevěří. Podle Tálibánu se stane mučedníkem a mrtvý bude ještě silnější než živý. Jemenská větev al-Káidy už přiznala, že je bin Ládin mrtev. Pro síť to prý je katastrofa. Někteří islámští radikálové se modlí za to, aby zpráva o bin Ládinově likvidaci nebyla pravdivá. Uvěří jí prý, až ji potvrdí mediální složka al-Káidy. Džihád podle nich prý ale nezemře nikdy.

Radikální Hamás, který vládne jednomu ze dvou palestinských území, však bin Ládina označil za mučedníka. Pákistánský Tálibán už pohrozil odvetnými útoky, které budou mířit na pákistánské politiky a vojáky a na Američany.

Bin Ládinovo tělo bylo svrženo do moře, protože USA chtěly vyhovět islámské tradici, která velí pohřbít mrtvého do 24 hodin. Spojené státy si byly vědomy toho, že by bylo mimořádně obtížné najít zemi, která by byla ochotná nechat bin Ládina pohřbít na svém území. Saúdská Arábie repatriaci ostatků odmítla. USA se kromě toho obávaly, že by se Usámův hrob mohl stát poutním místem, proto se rozhodly pro moře. Kde přesně ale tělo bylo do vody svrženo, není známo.

Usáma bin Ládin pocházel z bohaté saúdskoarabské rodiny. Založil, financoval a vedl al-Káidu. Mimo jiné byl mozkem teroristických útoků na New York a Washington z 11. září 2001, které si vyžádaly téměř 3 000 lidských životů. Na svědomí měl i řadu dalších atentátů, včetně útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998.

Bin Ládin se ukrýval v Abbottábádu, který leží asi 13 kilometrů na sever od Islámábádu. Byl v obytném komplexu postaveném asi před pěti roky a obehnaném vysokou zdí a drátem. Jak dlouho tam bin Ládin žil, se zatím neví. Rozvědka toto místo vytipovala jako možnou bin Ládinovu skrýš poprvé loni v září.

Kromě bin Ládina při operaci zvláštních jednotek zemřel také jeden z jeho synů a další dva muži, zřejmě kurýři. Pátou obětí je žena, u níž se jeden z mužů skrýval. Další dvě ženy byly zraněny. Mezi raněnými ani mrtvými není nikdo z útočícího komanda, i když byl při operaci zničen jeden vrtulník.

Izrael blahopřál Washingtonu

Izraelští politici Spojeným státům k operaci poblahopřáli. Premiér Benjamin Netanjahu řekl, že se Izrael připojuje k americkým oslavám likvidace nejhledanějšího teroristy světa. Prezident Šimon Peres řekl, že dopadení „šéfa al-Káidy je úspěch nejenom pro USA, ale pro celý svobodný svět, který může teď po vykonání zaslouženého, i když opožděného trestu nad bin Ládinem lépe dýchat“.

Hlavu al-Káidy zabily zvláštní jednotky během přestřelky. Američané ho identifikovali pomocí takzvaných faciálních rozpoznávacích technik, které identitu vyhodnotí na základě tvarů a rysů obličeje. Vyhotovují nyní testy DNA, jejichž výsledky budou známy do několika dní.

USA byly Usámovi na stopě od srpna

Loni v srpnu tajné služby informovaly Obamu, že jsou zřejmě bin Ládinovi na stopě. „Zdaleka to však ještě nebylo jisté. A rozplést nitky trvalo mnoho měsíců. Konečně minulý týden jsem rozhodl, že máme dostatek informací provést akci. Schválil jsem operaci, která by Usámu bin Ládina postavila před spravedlnost,“ uvedl v projevu Obama. Zopakoval, že Washington není ve válce proti islámu, ale že bojuje proti teroristům. Zároveň také varoval Američany před dalšími útoky. „Doma i v zahraničí musíme být a budeme ostražití.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci.
11:00Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 22 mminutami

Desítky lidí z flotily zadržené Izraelem dorazily na Krétu, píše AFP

Na Krétě se vylodily desítky propalestinských aktivistů, které Izrael ve čtvrtek zadržel při zásahu proti flotile směřující do Pásma Gazy, napsala v pátek agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje na místě. Při čtvrtečním zásahu Izrael zadržel nejméně 175 účastníků flotily a tvrdil, že je předá Řecku, jehož ministerstvo zahraničí potvrdilo ochotu přijmout je na svém území.
před 1 hhodinou

Talankinův Oscar se ztratil, když s ním režiséra v USA nepustili do letadla

Ruský režisér Pavel Talankin postrádá svou sošku Oscara poté, co mu s ní ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale Oscar nenašel, píše stanice BBC.
před 1 hhodinou

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 2 hhodinami

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 3 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 4 hhodinami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 5 hhodinami
Načítání...