„S potěšením oznamuji, že prezident Obama oficiálně jmenoval Afghánistán významným spojencem Spojených států mimo NATO,“ uvedla Clintonová. Pro Kábul to znamená hlavně lepší možnosti při získávání americké výzbroje, důležití spojenci totiž mohou nakupovat například moderní stíhačky a další technicky vyspělé zbraně. Důležitější než možnost nákupu moderní výzbroje jsou teď ale peníze, o nichž se bude jednat na konferenci v Tokiu. Na rozvoj ekonomiky chce Kábul čtyři miliardy dolarů ročně. Tu samou částku žádá pro policii a armádu.
Americký prezident Barack Obama již při své květnové cestě do Afghánistánu ve strategické americko-afghánské partnerské smlouvě potvrdil, že Spojené státy počítají s mimořádným vztahem k Afghánistánu. Pod oběma dohodami je za Afghánistán podepsán prezident Hamíd Karzáí.
Status mimořádného partnerství se státem, který není členem NATO, USA uzavřely s asi 15 zeměmi, kromě jiného s Izraelem, Austrálií, Japonskem, Egyptem a Bahrajnem. Tato skupina má přístup k rozšířené spolupráci s USA v oblasti vojenství, a to i při vývoji a nákupu zbraní. „Je to druh vztahu, z něhož bude mít Afghánistán prospěch v době předávání (bezpečnostních úkolů) a příprav zastoupení USA v Afghánistánu po roce 2014,“ řekla Clintonová na tiskové konferenci v Kábulu.
Obama podepsal dohodu o strategické spolupráci při velmi překvapivé návštěvě v noci z 1. na 2. května, když se připomínalo první výročí dopadení a zabití vůdce al-Káidy Usámy bin Ládina. Tato dohoda nepočítá s tím, že by v Afghánistánu měly být trvalé vojenské základny, ale zaručuje, že Afghánistán ponechá na svém území americké jednotky do roku 2014. Ti Američané, kteří tam zůstanou i potom, se mají podílet na výcviku afghánských jednotek a budou mít právo účastnit se boje proti „zbývajícím členům al-Káidy“. Dohoda Američany nijak nezavazuje co do počtu vojáků ani výše finanční pomoci.
