Varšava - Poláci začali mezi kostrami více než sta osob zavražděných komunistickým režimem po skončení druhé světové války pátrat po ostatcích Witolda Pileckého, který byl podle historiků jediným člověkem, jenž šel během druhé světové války dobrovolně do osvětimského tábora. Chtěl totiž informovat svět o tom, jaká zvěrstva jsou v něm páchána.
Šel dobrovolně na roky do Osvětimi - smrt si jej našla jinde
Číslo jediného dobrovolného vězně v Osvětimi - 4859
Pilecki, kterému bylo na začátku druhé světové války 38 let, pomáhal organizovat odboj proti německé okupaci, během níž skončila řada jeho spolubojovníků v Osvětimi. Ta v prvních letech války sloužila spíše jako tábor pro polské odbojáře než pro Židy. I proto přišel Pilecki s nápadem, že se nechá do Osvětimi dobrovolně zavřít, aby prověřil zprávy o zvěrstvech, které odtamtud přicházely. S dokumenty na jméno Tomasz Serafinski se v září 1940 nechal ve Varšavě sebrat SS a brzy byl transportován vlakem do Osvětimi, kde dostal vězeňské číslo 4859.
Strávil v něm téměř tři roky, během nichž na útržcích papírů zašitých uvnitř oblečení vězňů, kteří byli propuštěni, posílal stručné zprávy o ukrutnostech páchaných v táboře. Informoval v nich například o vězních, kteří byli ubiti k smrti, zastřeleni nebo zplynováni. I když jeho zprávy byly útržkovité, šlo o první svědectví o fungování smrtící mašinérie v Osvětimi-Březince. Pilecki tam přežil těžkou práci, bití i tyfus, v dubnu 1943 utekl a poté sepsal o vyhlazovacím táboře tři podrobné zprávy. Ani ty však osud tamních vězňů nezměnily. V polské exilové vládě ani u představitelů západních mocností se totiž nenašlo mnoho těch, kteří by věřili tomu, co čtou.
Pátrání po Witoldu Pileckém
Pohřeb Pileckého proběhl po popravě tajně
Po útěku z Osvětimi se Pilecki znovu přidal k polskému odboji a v roce 1944 se zúčastnil varšavského povstání. Ani dlouholetý boj proti nacistickému režimu jej však neušetřil předčasné smrti. V roce 1947 byl zatčen tajnou službou komunistického režimu a křivě obviněn z plánování atentátů na veřejné činitele. V květnu 1948, ve věku 47 let, byl popraven a tajně pohřben.
Letos v létě začaly polské úřady exhumovat více než 100 kosterních pozůstatků z masového hrobu na varšavském vojenském hřbitově Powonzki, který leží jen nedaleko od upravených hrobek vyšetřovatelů a soudců, kteří mnohé z hrdinů druhé světové války na příkaz Moskvy poslali na smrt. U řady ostatků soudní lékaři a archeologové nacházejí stopy po kulkách nebo po úderech tupými předměty. Zjistit, zda mezi nimi jsou i ostatky Pileckého, který byl popraven střelou do zátylku, nebo dalšího polského válečného hrdiny Augusta Emila Fieldorfa bude trvat několik měsíců. Podle odborníků je také možné, že se nacházejí v některém z jiných masových hrobů ve Varšavě.
Witold Pilecki
Pileckého jméno nese třeba ulice ve Varšavě
Najít by si je přála i dcera Pileckého. „Byl jedinečný. Chtěla bych mít místo, kde za něj budu moct zapálit svíčku,“ říká o muži, který nesměl být za komunistického režimu připomínán, ale jemuž se postupně dostává zasloužené pozornosti i úcty. Dnes jeho jméno nese ulice ve Varšavě a také několik polských škol.
