Se svým barmským protějškem, bývalým generálem Thein Seinem, jemuž je připisována zásluha za řadu reforem posouvajících Barmu od vojenské diktatury k civilní vládě a demokracii, se Obama setkal v budově regionálního parlamentu v bývalém hlavním městě Rangúnu.
Na úvod návštěvy Obama prohlásil, že přichází „napřáhnout ruku přátelství“ národu, který přechází od útlaku k míru. Barmskou vládu nicméně upozornil, že „práce s cílem zajistit a ochránit svobody teprve začala“. Obama se rovněž setkal s dlouholetou barmskou bojovnicí za demokracii Su Ťij, kterou navštívil v jejím domě, kde strávila téměř dvě desítky let v domácím vězení.
Su Ťij poděkovala Obamovi za oddanou podporu
„Nejsložitějším okamžikem přechodu je chvíle, kdy je úspěch na dohled,“ řekla během dnešního setkání Su Ťij. „Měli bychom tudíž být obezřetní a nenechat se ošálit pouhým přeludem úspěchu,“ dodala a poděkovala americkému prezidentovi za „oddanou podporu“ USA vůči demokratickému hnutí v Barmě.
Obama přednesl projev na rangúnské univerzitě, kde poukázal na problém etnického násilí, které Barma zatím nedokázala vyřešit. V posledních měsících bylo při násilnostech mezi většinovými buddhisty a muslimskou menšinou Rohingů v západobarmském Arakanském státě zabito nejméně 167 lidí.
Po příletu amerického prezidenta v ulicích vítaly desetitisíce lidí, kteří chtěli alespoň zahlédnout konvoj, v němž rychle přejížděl z letiště do parlamentu. Mnoho z nich mávalo americkými vlajkami a pořizovalo si fotografie mobilními telefony.
Barma u příležitosti Obamovy návštěvy propustila vězně na amnestii
Barma dnes při příležitosti Obamovy návštěvy propustila na amnestii 44 politických vězňů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na opoziční zdroje. Barmská vláda už minulý týden propustila několik set vězňů v rámci amnestie; skupiny na ochranu lidských práv ji ale kritizovaly, protože nebylo jasné, zda jsou mezi propuštěnými také nějací „vězni svědomí“.
Do Barmy Obama zaletěl v rámci své první zahraniční mise po vítězných prezidentských volbách. Při své asijské cestě navštívil rovněž Thajsko a na závěr také Kambodžu. V případě této země dal Bílý dům jasně najevo, že Obama je zde pouze kvůli východoasijskému summitu a že jeho návštěvu v Kambodži nelze vnímat jako podporu autoritářského režimu premiéra Hun Sena, který zde vládne již od 80. let.
V Kambodži už tak nadšeně Obamu nevítali
Obamův přílet do Kambodže také zcela postrádal euforii, s níž prezidenta USA vítaly krátce předtím v ulicích barmského Rangúnu desetitisíce lidí s americkými vlaječkami. Z phnompenhského letiště zamířil Obama přímo do Paláce míru na schůzku s Hun Senem, která byla americkými činiteli charakterizována jako „napjatá“. Prezident při ní podle amerických představitelů vyjádřil své obavy ohledně dodržování lidských práv v Kambodži". Obama prý konkrétně poukázal na to, že Kambodža zadržuje politické vězně a neumožňuje svobodné a spravedlivé volby.
Reportáž Petry Flanderkové
Reportáž Petry Flanderkové
19.11.2012, UD
