Amundsenova Maud vyrazí na svou poslední cestu

Oslo – Zpátky do Norska se má napřesrok vrátit třístěžňová plachetnice Maud norského polárníka Roalda Amundsena. Loď se potopila v zálivu Cambridge Bay u Kanady v roce 1930, a ačkoli spočívá v moři již více než 80 let, je překvapivě zachovalá – především díky arktickým vodám, které loď zakonzervovaly.

Plavidlo, pojmenované po tehdejší norské královně Maud, bylo postaveno pro druhou Amundsenovu expedici do arktických oblastí. Askerské loděnice spustily loď na vodu v roce 1916 a Amundsen s ní zamýšlel proplout Severovýchodní cestou kolem severního pobřeží Evropy a Asie na východ, přičemž měl v úmyslu zastavit se i na severním pólu. Tento záměr se setkal s řadou překážek, pólu dosaženo nebylo a cesta započatá v roce 1918 trvala neplánovaně několik let. Po jejím úspěšném dokončení bylo plavidlo v roce 1925 prodáno Společnosti Hudsonova zálivu, která ji překřtila na Baymaud a využívala ji k zásobování oblasti. V zimě roku 1926 loď zamrzla v ledu v Cambridge Bay a roku 1930 šla ke dnu.

V roce 1990 Společnost Hudsonova zálivu prodala polární loď Maud za symbolický jeden dolar Norsku, ale plány na převoz se nerealizovaly – v neposlední řadě i proto, že vrak lodi částečně vyčnívající nad hladinu je v Kanadě oblíbenou turistickou atrakcí a místní obyvatelstvo proti jeho transportu do Norska protestovalo. Letos v březnu kanadské úřady převoz Maud definitivně potvrdily.

Norský polárník Roald Amundsen se proslavil především dobytím jižního pólu, kde stanul jako první člověk na světě 14. prosince 1911 po dramatickém závodě s britským dobrodruhem Robertem F. Scottem. Ten s celou svou výpravou na expedici nakonec zahynul. Amundsen byl ale úspěšným polárníkem již před touto historickou výpravou. Například v letech 1903 až 1906 na lodi Gjöa jako první proplul Severozápadní cestou od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky na Aljašku. V roce 1926 přeletěl vzducholodí severní pól, který se stal o dva roky později jeho osudem. Při pátrání po zmizelé vzducholodi s Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Amundsen zahynul. Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře. Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928.

Maud po převozu z Kanady poputuje do obce Vollen v oblasti Asker nedaleko Osla, kde se v místě svého původního vzniku stane exponátem nového muzea. Další dvě slavné Amundsenovy lodi z polárních výprav Gjöa a Fram jsou v současné době vystaveny v námořním muzeu na poloostrově Bygdöy na okraji norské metropole Osla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 15 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 2 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...