Amundsenova Maud vyrazí na svou poslední cestu

Oslo – Zpátky do Norska se má napřesrok vrátit třístěžňová plachetnice Maud norského polárníka Roalda Amundsena. Loď se potopila v zálivu Cambridge Bay u Kanady v roce 1930, a ačkoli spočívá v moři již více než 80 let, je překvapivě zachovalá – především díky arktickým vodám, které loď zakonzervovaly.

Plavidlo, pojmenované po tehdejší norské královně Maud, bylo postaveno pro druhou Amundsenovu expedici do arktických oblastí. Askerské loděnice spustily loď na vodu v roce 1916 a Amundsen s ní zamýšlel proplout Severovýchodní cestou kolem severního pobřeží Evropy a Asie na východ, přičemž měl v úmyslu zastavit se i na severním pólu. Tento záměr se setkal s řadou překážek, pólu dosaženo nebylo a cesta započatá v roce 1918 trvala neplánovaně několik let. Po jejím úspěšném dokončení bylo plavidlo v roce 1925 prodáno Společnosti Hudsonova zálivu, která ji překřtila na Baymaud a využívala ji k zásobování oblasti. V zimě roku 1926 loď zamrzla v ledu v Cambridge Bay a roku 1930 šla ke dnu.

V roce 1990 Společnost Hudsonova zálivu prodala polární loď Maud za symbolický jeden dolar Norsku, ale plány na převoz se nerealizovaly – v neposlední řadě i proto, že vrak lodi částečně vyčnívající nad hladinu je v Kanadě oblíbenou turistickou atrakcí a místní obyvatelstvo proti jeho transportu do Norska protestovalo. Letos v březnu kanadské úřady převoz Maud definitivně potvrdily.

Norský polárník Roald Amundsen se proslavil především dobytím jižního pólu, kde stanul jako první člověk na světě 14. prosince 1911 po dramatickém závodě s britským dobrodruhem Robertem F. Scottem. Ten s celou svou výpravou na expedici nakonec zahynul. Amundsen byl ale úspěšným polárníkem již před touto historickou výpravou. Například v letech 1903 až 1906 na lodi Gjöa jako první proplul Severozápadní cestou od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky na Aljašku. V roce 1926 přeletěl vzducholodí severní pól, který se stal o dva roky později jeho osudem. Při pátrání po zmizelé vzducholodi s Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Amundsen zahynul. Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře. Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928.

Maud po převozu z Kanady poputuje do obce Vollen v oblasti Asker nedaleko Osla, kde se v místě svého původního vzniku stane exponátem nového muzea. Další dvě slavné Amundsenovy lodi z polárních výprav Gjöa a Fram jsou v současné době vystaveny v námořním muzeu na poloostrově Bygdöy na okraji norské metropole Osla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 9 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 13 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 7 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami
Načítání...