Nejtragičtější kapitola čínsko-japonské války se psala v Nankingu

Nanking - Nankingský masakr v Číně na přelomu let 1937 a 1938 představoval jednu z nejtragičtějších kapitol čínsko-japonské války. Podle různých odhadů zde bylo zavražděno 150 až 300 tisíc civilistů. 13. prosince uplynulo od tohoto masivního útoku japonské armády, který doprovázely nezřízené krutosti, 75 let.

Druhá čínsko-japonská válka začala nenápadně - neplánovanou potyčkou mezi oddíly obou zemí v červenci 1937 v oblasti Pekingu. Brzy se ale rozšířila a přerostla ve válku totální. Po nečekaně dlouhé, ale vítězné bitvě o Šanghaj se japonská armáda v listopadu 1937 vydala dobýt přes 300 km vzdálené hlavní město, do kterého se uchýlily porážkou demoralizované čínské jednotky. 

Se zvěstmi o blížící se nepřátelské armádě začala čínská armáda v okolí Nankingu pálit a ničit vše, z čeho by japonští okupanti mohli mít užitek. Z města odcestovali představitelé kuomingtanské vlády v čele s Čankajškem a téměř všichni cizinci. 

9. prosince prorazily Japonské jednotky poslední linie odporu a stanuly před městskými branami Nankingu. Následující noc se na město snesly propagandistické letáky vyzývající ke kapitulaci. Poté, co Japonci nedostali očekávanou odpověď, zavelel vrchní velitel japonské armády v centrální Číně Iwane Macui k útoku. Po dvou dnech těžké kanonády a leteckého bombardování vydal čínský generál Tchang Šeng-č' rozkaz k ústupu a japonská armáda tak bez vojenského odporu vstoupila za hradby města. Bylo 13. prosince.

8 minut
Rozhovor s Pavlem Chalupou
Zdroj: ČT24

Příkaz byl jasný - zavraždit kohokoliv, koho uvidí

Japonští vojáci zabíjeli Číňany na potkání. Příkaz byl jasný - zavraždit kohokoliv, koho uvidí.  Znásilňování (20 tisíc případů), žhářství (třetina města lehla popelem), loupeže, rabování a hromadné popravy. Celkové odhady počtu obětí se rozcházejí. Japonci se snažili veškeré dokumenty o genocidě zlikvidovat a masakr začal být popírán.

Na válečném tribunálu v Tokiu se mluvilo o 155 tisících obětech, Mezinárodní vojenský tribunál odhadl jejich počet na 260 tisíc, Čína tvrdí, že celkový počet obětí byl 300 tisíc. Tento údaj je také vryt do kamenné zdi Památníku obětí masakru v Nankingu, který stojí na jednom z masových hrobů. Odhady jsou i vyšší, mluví se i o půl milionu obyvatel.

Japonci začali genocidu popírat

Čína byla později pobouřena japonskými učebnicemi dějepisu, které vyšly po druhé světové válce a počet obětí odhadovaly na 3 000 a krutosti spáchané japonskou armádou značně bagatelizovaly.

75. výročí se tak nese ve znamení pietních akcí. Hlavní diskuse se vede o problému genocid a násilí jako univerzálního zla, kdy určitá skupina likviduje jinou skupinu obyvatel, kterou považuje za podřadnou. Bohužel to není v dějinách lidstva výjimečné ani originální. 

Druhá čínsko-japonská válka skončila až v září 1945, kdy se japonské oddíly vzdaly Čankajškovým nacionalistům a sovětské Rudé armádě. Tokijský válečný tribunál, který se zabýval japonskými válečnými zločiny po druhé světové válce, odsoudil generála Macuiho k trestu smrti oběšením. Soudnímu přelíčení ale unikl další velitel japonské armády v Nankingu princ Asaka Jasuhiko, na kterého se jakožto člena císařské rodiny vztahovala imunita amerického generála Douglase. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
22:26Aktualizovánopřed 39 mminutami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 49 mminutami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
21:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Armáda židovského státu později informovala, že muž byl následně předán izraelským silám. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
08:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 3 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
05:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
08:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...