Řím – Itálie je po volbách v patové situaci. Zatímco Berlusconi navrhl vytvořit velkou koalici, šéf vítězné levice Bersani to odmítl. Italské Hnutí pěti hvězdiček bývalého komika Beppeho Grilla, které dosáhlo v parlamentních volbách na senzační třetí místo, navíc avizovalo, že nehodlá spolupracovat ani s Berlusconim, ani s Bersanim. O reformních zákonech je nicméně ochotné diskutovat a bude o nich hlasovat případ od případu.
Berlusconi pro velkou koalici, rivalové proti
V Itálii vládnou rozpaky nad výsledkem voleb. Sestavit jakoukoli koalici bude mimořádně těžké. K výsledkům voleb Bersani řekl, že nejsou pro jeho středolevou koalici žádným vítězstvím. „Je jasné, že když nemůžete zajistit vznik vlády, nemůžete tvrdit, že jste vyhráli,“ dodal.
Grillo všemi silami proti velké koalici
Podle komentářů z Francie, Británie i dalších zemí je hlavním vítězem italských voleb euroskeptické Hnutí pěti hvězdiček bývalého komika Beppeho Grilla. Jeho teprve nedávno založená strana získala ve sněmovních i senátních volbách 25 procent hlasů a stala se třetí nejsilnější politickou silou v zemi.
Hnutí ovšem nehodlá s nikým uzavírat po volbách koalici. „Hnutí se s nikým nespojí, tak jsme to vždycky říkali. Nejsme ale ani proti všem. Budeme zkoumat reformu za reformou, zákon za zákonem. Pokud přijdou návrhy, které jsou v souladu s naším programem, vyhodnotíme je,“ řekl Grillo. Zároveň dodal, že poslanci a senátoři jeho hnutí „zablokují“ jakoukoli snahu levice a pravice vytvořit případně velkou koalici.
Grillo: Vítěz, který nemohl kandidovat
Komik a bloger Beppe Grillo založil Hnutí pěti hvězdiček v říjnu 2009. Propaguje ekologii, je proti euru, částečně je euroskeptické, je pro přímou demokracii a proti korupci. Hnutí výrazně zabodovalo už v místních volbách v roce 2012. Sám Grillo se označil za politického antikrista.
Zajímavostí je, že Beppe Grillo i přes úspěch své strany v parlamentu neusedne. Kvůli záznamu v trestním rejstříku totiž nesměl ani kandidovat. Při nehodě v roce 1981 zemřeli v jeho autě tři lidé – včetně malého dítěte. Grillo přežil jen díky tomu, že se mu podařilo z auta včas vyskočit. Za zabití dostal rok a tři měsíce ve vězení.
Bývalý premiér Silvio Berlusconi, který se po volbách vrátil z „politického záhrobí“, je přesvědčen, že novou vládu sestavit lze. Její možnou podobu ale neupřesnil. Odmítl obavy finančních trhů a dalších pozorovatelů z povolebního vývoje a vyzval politické předáky, aby „přinesli nějaké oběti“.
V době, kdy sílí obavy, že patový výsledek voleb povede v zemi k dlouhodobější politické nestabilitě, Berlusconi označil za nerozumné, aby země opět směřovala k předčasným parlamentním volbám. „Nyní musíme myslet na blaho Itálie,“ podotkl Berlusconi.
Berlusconiho středopravicový blok skončil v parlamentních volbách těsně za středolevicovou koalicí Piera Luigiho Bersaniho. Vítěz má potřebnou většinu v poslanecké sněmovně, ale nikoli v senátu. Vytvoření stabilní vlády je tak nejisté.
I většina místních komentářů vidí vytvoření životaschopné koaliční vlády s ohledem na výsledky voleb pesimisticky. Pokud se jejich obavy potvrdí, mohl by prezident Giorgio Napolitano vytvořit novou úřednickou vládu. Ta by fungovala do reformy všeobecně kritizovaného volebního systému a nových voleb.
„Šokující hlasování, které nám dává zablokovaný parlament,“ zněl titulek na serveru italského deníku Corriere della Sera. List stejně jako ostatní místní média spekuluje o potřebě nových voleb.
Podle britského deníku The Financial Times se Itálie na dlouhou dobu ocitá v mrtvém bodě.
„Volby v Itálii: vytvořit vládu je nemožný úkol,“ soudí na svých webových stránkách francouzský deník Le Parisien. Poukazuje na to, že Bersani ani s Montim nebude mít potřebnou většinu v Senátu, který také musí schválit novou vládu.
„To, co se stalo v Itálii, nebude mít pro nikoho pozitivní dopady, ani pro Itálii samu, ani pro zbytek Evropy,“ prohlásil španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo.
Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos připustil, že výsledky italských voleb ovlivnily negativně trhy, vyslovil ale naději, že „to bude mít jen krátké trvání“. „Jsem přesvědčen, že politická vůle překonat krizi v Evropě převládne,“ konstatoval.
Francouzský ministr reindustrializace Arnaud Montebourg prohlásil, že Italové v hlasování odmítli „politiku diktovanou finančními trhy“ poté, co byla přijata přísná úsporná opatření a země se ponořila do recese.
Podle německého ministra zahraničí Giuda Westerwelleho je nejen v zájmu Itálie, ale celé Evropy, aby Italové vytvořili co možná nejrychleji stabilní a akceschopnou vládu. „Ti, co nesou v Římě politickou odpovědnost, vědí, že Itálie potřebuje dál politiku reforem a konsolidace. Politiku, která posílí důvěru občanů i trhů. Itálie hraje centrální roli ve zvládnutí evropské dluhové krize. A proto věříme, že nová vláda bude pokračovat v politice konsolidace a reforem,“ prohlásil Westerwelle.
Brusel a Berlín si podle britské zpravodajské stanice BBC přejí, aby vítězný středolevý blok Piera Luigiho Bersaniho vytvořil vládní koalici s centristy odcházejícího premiéra Maria Montiho, přestože ti skončili až čtvrtí.
Italové se vzbouřili proti úsporným opatřením
Italský ekonomický analytik Stefano Zamagni řekl, že výsledek hlasování ukázal, že velká část Italů je naštvaná z následování politiky úspor, kterou prosazují severní evropští partneři Itálie v čele s Německem. „Hlasování lidí bylo odmítnutím (německé kancléřky Angely) Merkelové a odmítnutím strádání z úspornosti,“ uvedl expert z Boloně.
Nespokojenost Italů se podle komentářů projevila i nižší volební účastí. Do poslanecké sněmovny přišlo hlasovat 75,1 procenta oprávněných voličů, zatímco ve volbách v roce 2008 to bylo o pět procentních bodů více. Podobně tomu bylo i u hlasování do senátu.
GALERIE
videogallery_312393