Prezident Rúhání za íránským jaderným programem stojí, Írán na něj prý má nezpochybnitelné právo a hodlá v něm pokračovat. Ukázal ovšem ochotu o jaderném programu jednat. „Pro nás je důležitá praktická politika a strategie Spojených států. Jestliže Spojené státy ukážou dobrou vůli a záměry (…) bez jakékoliv tajné agendy, jestliže přistoupí k rozhovorům takto, pak bude cesta otevřená,“ prohlásil o otázce íránského jaderného programu Rúhání.
Klíčem k jejich úspěchu je podle Rúháního dialog vedený se vzájemným respektem, nikoliv hrozby. Prezident má proto v úmyslu vytvořit tým expertů, který by se Západem jednal.
„Sám Rúhání má k jaderném u programu velmi blízko, sám v něm působil a vyjednával o něm,“ řekl v rozhovoru pro ČT Juraj Hanuliak, etnolog a odborník na Írán. Rúhání totiž v předchozích letech řídil íránský vyjednávací tým, jenž vedl o jaderném programu rozhovory například s Británií, Francií nebo Německem. Podle Hanuliaka se právě v této otázce skutečně může očekávat po dlouhých letech změna kurzu: „Pro Íránce je jaderný program určitým znamením vyspělosti a cti. Íránci by jej rádi dokončili a chtěli by dokázat, že je to skutečně jen mírový program.“
Rozhovor s Jurajem Hanuliakem
Západní země v čele se Spojenými státy a Izraelem podezřívají v posledních letech Írán, že se snaží vyvinout jadernou zbraň. Teherán se přitom brání, že jeho jaderný program má čistě energetické ambice. Íránský režim ovšem dosud neumožnoval mezinárodním kontrolorům přístup ke svým jaderným zařízením.
Takzvaná skupina 5+1, v níž jsou zastoupeni stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo, už léta vyjednává s Teheránem o jeho jaderném programu. Jejím cílem je přimět Írán, aby dokázal, že jeho jaderný vývoj není určen k vojenským účelům. Od loňska se uskutečnilo šest kol jaderných jednání, žádné z nich ale nepřineslo sebemenší průlom.