Istanbul – Z Evropy do Asie vede nová železniční trať. Turecko dnes slavnostně otevřelo tunel pod Bosporem, který propojil nejen dva kontinenty, ale také dvě části Istanbulu. Záměr propojit istanbulské koleje pod průlivem je starý již 150 let, jeho technologická i finanční náročnost si však vyžádala dlouhý odklad. Jeden z nejnáročnějších stavebních projektů současné doby spojil Evropu a Asii prozatím pro cestující městským vlakem, dálkové spoje poprvé projedou podmořským tunelem v roce 2015.
Do Asie vlakem pod Bosporem, jak jinak!
Železniční tunel pod Bosporem se otevírá k 90. výročí vzniku turecké republiky, je to dílo turecko-japonského konsorcia. I při odhlédnutí od dávných plánů sultána Abdulhamida II. vznikal velmi dlouho – projekt pochází z 90. let, stavbu zahájili v roce 2005. Původně měly vlaky z Evropy do Asie po běžném (evropském) rozchodu jezdit v roce 2009, ale ani to nevyšlo. Stavbu zdržel archeologický průzkum, vědci při něm prokázali, že historie města je stará 8500 let místo původně odhadovaných 6000 let.
„V den 90. výročí vzniku Turecké republiky bude otevřen podmořský tunel a istanbulský sen se stane po 150 letech skutečností,“ řekl japonský premiér Schinzo Abe, který společně se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem tunel slavnostně otevřel.
Dosud se z jednoho břehu na druhý mohli lidé dostat jen po bosporském silničním mostu nebo lodí. „Vyřeší to problémy s dopravou. Především je dobré, že budeme mít alternativu k mostům,“ uvítal otevření tunelu obyvatel Istanbulu Karatekin, který však současně upozornil, že s podmořskými tunely nemají Turci zkušenosti. „Je to opravdu bezpečné?“ zapochyboval.
Tunel prospěje i železniční dopravě, která v Turecku v posledních letech upadá. Na vině je z velké části právě komplikovaný transit přes Istanbul. Projekt Marmaray má snížit automobilový provoz v Istanbulu o 20 procent. Odhaduje se, že denně by mohly vlaky přepravit asi 1,5 milionu lidí.
Vlakem z Evropy do Asie se sice jezdí již dlouho v Rusku, kde cestující skok mezi kontinenty často ani nepostřehnou, istanbulský tunel je ale výjimečný mimo jiné svým rozchodem 1 435 mm. Snadno by se teď i ze střední Evropy mohlo jezdit za Bospor bez přestupu i bez výměny železničního podvozku.
GALERIE
videogallery_385212
Třináctikilometrový tunel vede částečně pod zemí, několik segmentů ale stroje položily přímo na mořské dno v téměř šedesátimetrové hloubce. Jde tedy o nejhlubší železniční tunel světa a podle expertů má odolat i častým zemětřesením. Projekt stál v přepočtu přes 50 miliard korun a trval devět let. Vlaky pod Bosporem každou hodinu sem a tam přepraví 75 000 lidí.
Na světě jsou ale i jiné unikátní tunely. Japonský Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó je s 54 kilometry nejdelší na světě, už za tři roky ho ale předhoní evropské monstrum - Gotthardský úpatní tunel ve Švýcarsku bude o tři kilometry delší. Prvenství v nejdelším podmořském úseku na světě si drží Eurotunel spojující Británii a Francii – pod Lamanšským průlivem vede 38 z celkových 50 kilometrů. Nejvýše položeným tunelem je Feng-chuo-šan na železnici spojující Tibet s Čínou. Cestující mají ve výšce 4905 metrů nad mořem k dispozici i lahve s kyslíkem.
Tunel představuje pouze jeden z plánovaných megaprojektů
Premiér Recep Tayyip Erdogan navrhl v Istanbulu několik dalších megaprojektů. Mezi nimi je i vodní kanál paralelní s Bosporem, další tunel pro auta, největší letiště světa, třetí most přes Bospor a obří mešita. Zvažuje se i jaderná elektrárna.
Některé projekty však vyvolaly protesty veřejnosti. Jako kontroverzní se podle agentury Reuters ukázal plán přestavby istanbulského parku, který v květnu spustil největší protivládní protesty za posledních deset let. Kritici už Erdoganovi našli přezdívku - „faraon“.
Superměsíc v Istanbulu