Do Asie vlakem pod Bosporem, jak jinak!

Istanbul – Z Evropy do Asie vede nová železniční trať. Turecko dnes slavnostně otevřelo tunel pod Bosporem, který propojil nejen dva kontinenty, ale také dvě části Istanbulu. Záměr propojit istanbulské koleje pod průlivem je starý již 150 let, jeho technologická i finanční náročnost si však vyžádala dlouhý odklad. Jeden z nejnáročnějších stavebních projektů současné doby spojil Evropu a Asii prozatím pro cestující městským vlakem, dálkové spoje poprvé projedou podmořským tunelem v roce 2015.

Železniční tunel pod Bosporem se otevírá k 90. výročí vzniku turecké republiky, je to dílo turecko-japonského konsorcia. I při odhlédnutí od dávných plánů sultána Abdulhamida II. vznikal velmi dlouho – projekt pochází z 90. let, stavbu zahájili v roce 2005. Původně měly vlaky z Evropy do Asie po běžném (evropském) rozchodu jezdit v roce 2009, ale ani to nevyšlo. Stavbu zdržel archeologický průzkum, vědci při něm prokázali, že historie města je stará 8500 let místo původně odhadovaných 6000 let.

„V den 90. výročí vzniku Turecké republiky bude otevřen podmořský tunel a istanbulský sen se stane po 150 letech skutečností,“ řekl japonský premiér Schinzo Abe, který společně se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem tunel slavnostně otevřel.

Dosud se z jednoho břehu na druhý mohli lidé dostat jen po bosporském silničním mostu nebo lodí. „Vyřeší to problémy s dopravou. Především je dobré, že budeme mít alternativu k mostům,“ uvítal otevření tunelu obyvatel Istanbulu Karatekin, který však současně upozornil, že s podmořskými tunely nemají Turci zkušenosti. „Je to opravdu bezpečné?“ zapochyboval.

Tunel prospěje i železniční dopravě, která v Turecku v posledních letech upadá. Na vině je z velké části právě komplikovaný transit přes Istanbul. Projekt Marmaray má snížit automobilový provoz v Istanbulu o 20 procent. Odhaduje se, že denně by mohly vlaky přepravit asi 1,5 milionu lidí.

Vlakem z Evropy do Asie se sice jezdí již dlouho v Rusku, kde cestující skok mezi kontinenty často ani nepostřehnou, istanbulský tunel je ale výjimečný mimo jiné svým rozchodem 1 435 mm. Snadno by se teď i ze střední Evropy mohlo jezdit za Bospor bez přestupu i bez výměny železničního podvozku.

Třináctikilometrový tunel vede částečně pod zemí, několik segmentů ale stroje položily přímo na mořské dno v téměř šedesátimetrové hloubce. Jde tedy o nejhlubší železniční tunel světa a podle expertů má odolat i častým zemětřesením. Projekt stál v přepočtu přes 50 miliard korun a trval devět let. Vlaky pod Bosporem každou hodinu sem a tam přepraví 75 000 lidí.

Na světě jsou ale i jiné unikátní tunely. Japonský Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó je s 54 kilometry nejdelší na světě, už za tři roky ho ale předhoní evropské monstrum - Gotthardský úpatní tunel ve Švýcarsku bude o tři kilometry delší. Prvenství v nejdelším podmořském úseku na světě si drží Eurotunel spojující Británii a Francii – pod Lamanšským průlivem vede 38 z celkových 50 kilometrů. Nejvýše položeným tunelem je Feng-chuo-šan na železnici spojující Tibet s Čínou. Cestující mají ve výšce 4905 metrů nad mořem k dispozici i lahve s kyslíkem.

Tunel představuje pouze jeden z plánovaných megaprojektů

Premiér Recep Tayyip Erdogan navrhl v Istanbulu několik dalších megaprojektů. Mezi nimi je i vodní kanál paralelní s Bosporem, další tunel pro auta, největší letiště světa, třetí most přes Bospor a obří mešita. Zvažuje se i jaderná elektrárna.
   
Některé projekty však vyvolaly protesty veřejnosti. Jako kontroverzní se podle agentury Reuters ukázal plán přestavby istanbulského parku, který v květnu spustil největší protivládní protesty za posledních deset let. Kritici už Erdoganovi našli přezdívku - „faraon“.

Superměsíc v Istanbulu
Zdroj: ČTK/AP/Gero Breloer

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
Právě teď

Izrael hodlá vynucovat „demilitarizaci“ území na jihu Sýrie

Izrael hodlá v Sýrii vojensky vynucovat ochranu tamní drúzské menšiny a „demilitarizaci“ oblasti jižně od Damašku pro vládní jednotky, prohlásil premiér Benjamin Netanjahu. Ve čtvrtek beduínští bojovníci na jihu Sýrie obnovili ofenzívu proti drúzům, řekl agentuře Reuters beduínský velitel. Děje se tak navzdory oznámenému příměří a stažení syrských vládních jednotek z oblasti během noci. Dle beduínského velitele se příměří týká jen vládních jednotek.
06:20Aktualizovánopřed 24 mminutami

Slovinsko prohlásilo dva izraelské ministry za nežádoucí osoby

Slovinská vláda ve čtvrtek prohlásila izraelské ministry národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a financí Becalela Smotriče za persony non grata, tedy nežádoucí osoby. Slovinsko je první zemí Evropské unie, která tak učinila, píše Reuters. Cílem je vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby zlepšila neudržitelnou situaci v Pásmu Gazy a zastavila utrpení civilistů, uvedla na síti X slovinská ministryně zahraničí Tanja Fajonová.
17:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na katolickou farnost v Gaze zřejmě střílel izraelský tank. Zemřeli tři lidé

Úder izraelských sil ve čtvrtek zasáhl jedinou katolickou farnost v Pásmu Gazy. Podle prohlášení Latinského patriarchátu, který řídí aktivity katolíků v Izraeli a Palestině, několik lidí utrpělo zranění a tři zemřeli. Mezi zraněnými je i vedoucí farnosti Gabriele Romanelli. Patriarchát odsoudil izraelskou ofenzivu jako neospravedlnitelnou „barbarskou válku“. Papež Lev XIV. vyjádřil zármutek nad ztracenými životy a opět vyzval k okamžitému příměří.
12:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil premiérkou Juliji Svyrydenkovou

Novou ukrajinskou premiérkou se ve čtvrtek stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament, píše agentura Reuters s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Devětatřicetiletá Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala. Prioritou jejího kabinetu je zajistit spolehlivé zásobování armády a posílit domácí produkci zbraní.
10:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
před 3 hhodinami

USA zničily pouze jedno ze tří íránských jaderných zařízení, píše NBC News

Podle nového hodnocení Spojených států červnové americké údery zničily převážně jedno ze tří cílených íránských jaderných zařízení. Další dvě nebyla tak vážně poškozena, uvedli pro agenturu NBC News současní a bývalí představitelé USA. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nicméně tvrdí, že útok byl úspěšný a íránský jaderný potenciál byl zcela zničen.
před 5 hhodinami

Britská vláda chce dát právo volit lidem od šestnácti let

Britská vláda chce celoplošně a ve všech volbách dát aktivní volební právo lidem od šestnácti let věku. To už částečně platí ve Skotsku a Walesu. Navrhované změny ještě musí schválit parlament. Snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných osmnácti na šestnáct let před příštími parlamentními volbami je součástí opatření na zvýšení účasti občanů na demokracii, uvedla vláda.
před 5 hhodinami
Načítání...