O referendu k setrvání v EU bude britský parlament znovu jednat za 14 dnů

Londýn – Za dva týdny bude britská Dolní sněmovna pokračovat v projednávání návrhu zákona o referendu o setrvání země v Evropské unii. Dnes dolní komora jednání neukončila; nedostala se k hlasování o dodatku, který požaduje, aby se referendum konalo už napřesrok, a ne až v roce 2017, jak předpokládá premiér David Cameron.

Konzervativní šéf vlády pod tlakem části své strany začátkem roku slíbil referendum do konce roku 2017, pokud po volbách v roce 2015 zůstane premiérem. Vznikne-li vláda jiná, její předseda nebude slibem vázán. I proto se nyní konzervativní poslanci snaží schválit zákon o referendu.

Dnešní diskuse byla charakterizována místy vzrušenou debatou, ale především procedurálními průtahy. K těm se uchylovali hlavně opoziční labouristé, ale i liberální demokraté, kteří jsou ve vládní koalici s konzervativci, ale jsou proevropští a proti referendu. Labouristé se nechtějí proti referendu jasně postavit a dávají přednost tomu, aby se projednávání návrhu zákona co nejdéle protahovalo - nejprve v Dolní sněmovně a po případném schválení i ve Sněmovně lordů. V prvních dvou čteních labouristé ani liberální demokraté o zákonu o referendu o členství v EU nehlasovali.

Po pěti hodinách vyhrazených debatě o návrhu tohoto zákona bylo dnes další projednávání odloženo na 22. listopadu. Nedostalo se tak ani na hlasování o dodatku, který předložil konzervativní poslanec Adam Afriyie a který požaduje referendum už 23. října 2014. Afriyie při dnešním vystoupení řekl, že třetina členů Konzervativní strany je pro referendum už v roce 2014. Pokud k tomu nedojde, ohrozí to prý volební výsledky konzervativců ve volbách na jaře 2015. Proti němu se ještě před dnešní debatou postavila řada konzervativních poslanců i premiérova kancelář. Podle nich by spor kolem termínu mohl ohrozit samotný zákon o referendu.

Cameron chce předložit k referendu výsledek jednání s Bruselem, v jehož rámci chce získat zpět některé pravomoci a dosáhnout určitých reforem ve fungování osmadvacítky. Podle jeho záměru by referendum mělo být do konce roku 2017. Někdejší labouristický ministr pro Evropu Peter Hain dnes předložil dodatek, podle něhož by referendum nesmělo být ve druhé polovině roku 2017, protože Británie bude v té době předsedat unii. Bylo by absurdní mít referendum během předsednictví, řekl. Proti odchodu Británie z EU je větší část britského průmyslu a byznysu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Podle listu Financial Times chystá EU balík odvetných tarifů proti americkému zboží a službám ve výši 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Jeho součástí by mohlo být také omezení vstupu amerických firem na evropský trh.
14:25Aktualizovánopřed 9 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 5 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...