Zvláštní jednotky Berkut - symbol policejního násilí v Kyjevě

Kyjev - Speciální zásahové jednotky Berkut se staly v posledních několika týdnech synonymem policejní brutality na Ukrajině. Zmiňovány jsou v souvislosti s bitím či střílením na demonstranty v Kyjevě. Nedávno se dokonce objevilo na internetu video, na němž policisté ponižovali nahého muže přímo na mrznoucí ulici. V ukrajinské metropoli se členové Berkutu střetávají hlavně s radikálními demonstranty z řad krajně pravicových skupin Pravý sektor a Společná věc. Co jsou ale ve skutečnosti policejní jednotky Berkut zač?

Vztahy mezi demonstranty a policií v Kyjevě prošly v posledních měsících znatelným vývojem. Na konci minulého roku ještě protestující Ukrajinci nabízeli policistům jídlo a pití, teď se ale vše změnilo. Chování zvláštních jednotek Berkut ještě umocnilo napětí na Ukrajině. Členové této jednotky jsou obviňováni z bití, mučení a také zabití několika protestujících.

Před pár dny se udál incident, který hovoří za vše - jeden z ukrajinských demonstrantů, zadržený ukrajinskými pohotovostními oddíly Berkut, musel stát nahý v mrazu na sněhu. Do policejního antonu mohl Michajlo Gavriljak nastoupit až poté, co si policisté udělali „fotku do památníčku“. Video pak doslova obletělo svět (podívejte se zde). V Kyjevě totiž panují teploty hluboko pod bodem mrazu. Ukrajinský ministr vnitra Vitalij Zacharčenko pak označil postup policistů za nepřijatelný - a nařídil vyšetření incidentu.

Jednotky, zřízené v roce 1992, mají kořeny v jednotkách OMON působících na sovětské Ukrajině. Jejich hlavním cílem byl zpočátku boj proti organizovanému zločinu. Postupně se ale jejich role změnila. V současné době se starají o zajištění veřejného pořádku během hromadných akcí. Berkut spadá pod ministerstvo vnitra, jehož šéfem je Zacharčenko. Ten pochází z prezidentova domovského regionu Doněck. Jedná se o neochvějného zastánce Viktora Janukovyče.

Lepší výcvik, lepší plat a lepší zbraně

Členové speciálních jednotek Berkut jsou prý vybíráni důkladně. Podle médií musejí mít žadatelé za sebou zkušenost z armády a minimálně dva roky působení v oblasti vynucování práva. Šance se zvyšuje, pokud dotyčný doloží výtečný sportovní výsledek. Tato zvláštní jednotka má za sebou rovněž lepší výcvik a její členové dostávají až dvakrát vyšší plat než obyčejní policisté. K dispozici mají taky ten nejlepší arzenál, včetně kulometů či ozbrojených transportérů.

Berkut čítá mezi 4 až 5 tisíci členy, kteří jsou rozmístěni po celé Ukrajině. Místní jednotky jsou přímo podřízeny vedoucím regionálních odborů ministerstva vnitra. Podle BBC došlo nedávno k přesunu řady členů jednotek z východní, spíše pro-janukovyčovské Ukrajiny, do centra protestů v Kyjevě.

Radikálové v přední linii

Proti Berkutu stojí radikálové, kterým dochází trpělivost s prezidentem, jenž nechce odstoupit. Předčasné volby politické vedení země odmítá. Hybnou silou protivládních demonstrací se v posledních dnech na Ukrajině staly krajně pravicové skupiny Pravý sektor a Společná věc. Vláda tyto skupiny označuje za sbor fanatických teroristů, které opozice trpí jako aktuálně užitečného spojence (o skupinách radikálů na Ukrajině čtěte víc zde).

Pravý sektor (Pravyj sektor)

Jádrem hnutí, k němuž se na Ukrajině na sociálních sítích hlásí až 100 tisíc lidí, jsou militantní fanoušci fotbalového klubu Dynamo Kyjev. Slovo „sektor“ v názvu organizace je odvozeno od pojmenování jednotlivých oddělení na tribunách fotbalového stadionu. Podle znalců jde o volné sdružení pravicových aktivistů z celé země.

Skupiny maskovaných bojovníků Pravého sektoru napadají při demonstracích policisty železnými tyčemi, kamením a lahvemi se zápalnou směsí a kryjí se „trofejními“ štíty policistů získanými v pouličních bojích. K žádné oficiální politické straně se nehlásí, aktivní jsou na Facebooku a Twitteru.

Obecným politickým programem hnutí je odpor vůči „okupačnímu režimu“ prezidenta Viktora Janukovyče. Organizace, jejímiž členy jsou ve velké většině mladí muži, ale žádnou oficiální politickou doktrínu nemá. Členství Ukrajiny v Evropské unii údajně jejím cílem není.

Aktivních členů, jichž se prý obávají i zásahové jednotky Berkut, má Pravý sektor asi 300. Všichni působí v anonymitě, většina jejich akcí je prý spontánní. Činnost Pravý sektor financuje z dobrovolných darů.

Společná věc (Spilna sprava)

Členy méně radikálního hnutí Společná věc jsou údajně bývalí aktivisté národně orientované strany Svoboda, které její vůdce Oleh Ťahnybok pro neposlušnost vyhnal. Hnutí považuje nynější režim za následek „dočasné okupace země řízené protilidovou vládou oligarchů“.

Vládě premiéra Mykoly Azarova vyhlásila Společná věc válku. Vůdcem hnutí je Oleksandr Danyljuk, právník několikrát zadržený ukrajinskou policií a bývalý advokát exprezidenta Viktora Juščenka. Danyljuk byl jedním z aktivistů oranžové revoluce z roku 2004 a iniciátorem protivládního hnutí „Povstaň, Ukrajino“.

Vše začalo odmítnutím asociační dohody s EU

Protesty v Kyjevě vypukly před dvěma měsíci poté, co Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a následně se sblížil s Moskvou. Situace se v posledních týdnech vyhrotila poté, co protesty proti schválení nových zákonů, hrozících přísnějšími tresty demonstrantům, přerostly v potyčky radikálů s policií, které si vyžádaly stovky raněných.

Vlna protivládních demonstrací se v posledních dnech z Kyjeva rychle rozšířila i do ukrajinských regionů. Opozice hlásí, že pod její kontrolou je takřka celý západ Ukrajiny, nespokojenost s prezidentem Janukovyčem se ale stále hlasitěji ozývá i z východu země. Východ, kde žije početná ruská menšina, je přitom považován za Janukovyčovu mocenskou základnu. Na východě Ukrajiny navíc podporují protivládní demonstranty fotbaloví fanoušci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
před 28 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 3 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 5 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 7 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 10 hhodinami
Načítání...