Zpověď z druhé strany kyjevských barikád: Je normální, když policista hoří?

Kyjev – Zrušením sporných zákonů a demisí premiéra Mykoly Azarova pokračuje dnes vnitropolitická krize na Ukrajině, která trvá již přes dva měsíce a má na svém kontě několik mrtvých a desítky zraněných. Jak se ale na pouliční násilnosti v Kyjevě dívají ti, kdo stojí na druhé straně barikády? Vojáci a policisté podle svých slov především plní rozkazy svých nadřízených.

Člen zásahové jednotky Berkut, kterého ruský zpravodajský web lenta.ru označuje pouze jako Romana, utrpěl vážné pohmožděniny, když ho jeden z demonstrantů zasáhl kamenem do holeně. Roman podle svých slov v té době pouze stál za štítem a nikoho nenapadl. Dva dny předtím dokonce vzplál poté, co byl zasažen Molotovovým koktejlem, podařilo se jej ale uhasit.

Roman si stěžuje, že většina médií informuje o událostech na Ukrajině jednostranně a prezentuje jednotky Berkut jako „ty zlé“. Tvrdý zásah svých kolegů proti demonstrantům přitom považuje Roman za oprávněný. „Vám připadá normální, když policista hoří? To jsou podle vás mírumilovní demonstranti?“ namítá a připomíná Oranžovou revoluci před deseti lety. „Tehdy lidé také vyšli s vlajkami a také tam stál policejní kordon, ale demonstranti přišli ke klukům s květinami, ne s Molotovovými koktejly. Vždyť jsme také lidi, děláme jen svou práci. (…) Nesouhlasím s tím, aby lidé z Berkutu mlátili demonstranty, ale když jim jde o život, považuji to za normální,“ říká Roman a připomíná, že radikální demonstranti dokonce vyhrožují, že popadnou nože a podřežou příslušníky Berkutu, jejich matky a děti. „To vám přijde normální? Nebojím se o sebe, ale o svou rodinu,“ říká.

Policejní kordon v Kyjevě
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Roman rozhodně popírá informace, že by on a jeho kolegové stříleli ostrými – prý šlo výhradně o gumové projektily. V případě mrtvých demonstrantů se domnívá, že je omylem trefili jejich spolubojovníci, případně je zasáhly jejich podomácky vyrobené granáty. Nedomnívá se, že by zásah jednotek Berkut byl nepřiměřený: „Jen plníme rozkazy. Poručí nám - a my to uděláme. Neporučí – a nebudeme dělat nic.“

To v rozhovoru pro lenta.ru potvrzuje i raněný voják Semjon, který slouží u jednotek ministerstva vnitra. Bez rozkazu podle něj nelze udělat vůbec nic, jeho úkolem je stát na místě a chránit kordon. „Není možné, aby kolem nás lidé prošli k parlamentu – za žádnou cenu,“ vysvětluje svou roli. „Přísahal jsem věrnost ukrajinskému lidu, a teď mi vlastně není jasné, komu jsem přísahal,“ říká. „V přísaze se nemluví o prezidentovi nebo mých velitelích, ale o lidu. Když mi velení dá rozkaz, půjdu rozhánět demonstranty. Ale jestli se to dlouho potáhne, jednoduše všeho nechám a dám se na stranu lidu. Nevydržím to, trpím už dva měsíce. Je mi dvacet, chci mít rodinu,“ říká. Současně zdůrazňuje, že do lidí nikdy střílet nebude. „Na tři sta až pět set procent vám ručím za to, že z našich střílet nebude nikdo,“ dušuje se. U členů Berkut už si tím jistý není, protože v jejich případě nejde o vojenskou službu, ale o práci. „Jestli neumějí dělat nic jiného než způsobovat lidem bolest a střílet, tak kam by šli? Zůstanou tady a budou pracovat,“ vysvětluje. Ani on nechápe, proč na ně radikálové útočí. „Bez rozkazu pro ně žádné nebezpečí nepřestavujeme,“ zdůrazňuje s tím, že na Majdanu je kolem tří desítek provokatérů, přičemž ostatní demonstranti jsou lidé jako on.

A jaký je politický postoj obou mužů? Roman podporuje vládu, protože pro ni pracuje, ale opozici by prý ani tak nepodporoval. „Klička jsem si vážil jako boxera, ale skutečný sportovec se má držet svého kopyta a necpat se do politiky. Kolik let schytával rány do hlavy? Vždyť se na něj podívejte, jak mluví!“ říká Roman. Podobně prý smýšlejí i jeho kolegové a nejinak to vidí i Semjon: „Mocenskou změnou se nic nezlepší. O co jim jde? Svrhnou Janukovyče, ale koho tam dají místo něj? Někdo horší se najde vždycky, ale máme vůbec někoho lepšího?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vstupenka do života“. Kreml verbuje už i mezi univerzitními studenty

Rusko kvůli nedostatku vojáků pro svou válku proti Ukrajině verbuje už i studenty vysokých škol a univerzit. Armádní náboráři si vybírají období zkoušek, přičemž míří na studenty se špatným prospěchem. Ti mají pracovat jako operátoři dronů mimo frontu, což se však podle právníků nakonec stát nemusí. Podle expertů celá záležitost ukazuje, že Kreml stále nechce v rusko-ukrajinském konfliktu ustoupit ze svých cílů a preferuje vojenské vítězství před diplomatickým řešením.
před 33 mminutami

Orbánova vláda v datech: v HDP na hlavu Maďarsko předskočilo Slováky, svobody ubývá

Maďarský premiér Viktor Orbán usiluje o další čtyři roky v čele vlády. Ve funkci je nepřetržitě od roku 2010, tedy posledních šestnáct let. Vybrané ekonomické a společenské ukazatele z tohoto období naznačují, že zatímco v hospodářské oblasti Maďarsko v rámci regionu výrazně nevybočuje, míra svobody médií a svobody v zemi obecně se v porovnání se sousedy téměř neustále zhoršuje.
před 1 hhodinou

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 2 hhodinami

Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul šedesátiletý český horolezec

Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul šedesátiletý český horolezec. Portál Kairn.com, který o tom v noci na pondělí informoval, napsal, že neštěstí se stalo v pátek 27. března. Uvedl také, že pád nebyl Čechova chyba, ale že se zlomily šrouby pevného jisticího bodu na skále.
před 3 hhodinami

Pákistán oznámil, že bude brzy hostit rozhovory mezi USA a Íránem

Pákistán bude brzy hostit jednání mezi Spojenými státy a Íránem. V neděli to oznámil pákistánský ministr zahraničí Išak Dar, napsala v noci na pondělí agentura AP. Ta poznamenala, že Teherán s Washingtonem to zatím nekomentovaly a že není jasné, zda rozhovory budou přímé, nebo nepřímé. Válka v blízkovýchodním regionu začala na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán.
01:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg, řekl Trump

Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times zveřejněném v noci na pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro devadesát procent vývozu ropy z islámské republiky.
02:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Teherán po nových útocích postihly výpadky proudu

Íránskou metropoli Teherán, její přilehlé okolí a provincii Alborz v neděli postihly výpadky elektřiny, které nastaly po úderech na íránskou energetickou infrastrukturu. Uvedlo to íránské ministerstvo energetiky. Izraelská armáda vzápětí oznámila další vlnu útoků na metropoli. Stanice BBC s odkazem na íránskou agenturu Fars informovala, že dodávky elektřiny byly již ve většině Teheránu obnoveny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...