Zpověď z druhé strany kyjevských barikád: Je normální, když policista hoří?

Kyjev – Zrušením sporných zákonů a demisí premiéra Mykoly Azarova pokračuje dnes vnitropolitická krize na Ukrajině, která trvá již přes dva měsíce a má na svém kontě několik mrtvých a desítky zraněných. Jak se ale na pouliční násilnosti v Kyjevě dívají ti, kdo stojí na druhé straně barikády? Vojáci a policisté podle svých slov především plní rozkazy svých nadřízených.

Člen zásahové jednotky Berkut, kterého ruský zpravodajský web lenta.ru označuje pouze jako Romana, utrpěl vážné pohmožděniny, když ho jeden z demonstrantů zasáhl kamenem do holeně. Roman podle svých slov v té době pouze stál za štítem a nikoho nenapadl. Dva dny předtím dokonce vzplál poté, co byl zasažen Molotovovým koktejlem, podařilo se jej ale uhasit.

Roman si stěžuje, že většina médií informuje o událostech na Ukrajině jednostranně a prezentuje jednotky Berkut jako „ty zlé“. Tvrdý zásah svých kolegů proti demonstrantům přitom považuje Roman za oprávněný. „Vám připadá normální, když policista hoří? To jsou podle vás mírumilovní demonstranti?“ namítá a připomíná Oranžovou revoluci před deseti lety. „Tehdy lidé také vyšli s vlajkami a také tam stál policejní kordon, ale demonstranti přišli ke klukům s květinami, ne s Molotovovými koktejly. Vždyť jsme také lidi, děláme jen svou práci. (…) Nesouhlasím s tím, aby lidé z Berkutu mlátili demonstranty, ale když jim jde o život, považuji to za normální,“ říká Roman a připomíná, že radikální demonstranti dokonce vyhrožují, že popadnou nože a podřežou příslušníky Berkutu, jejich matky a děti. „To vám přijde normální? Nebojím se o sebe, ale o svou rodinu,“ říká.

Policejní kordon v Kyjevě
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Roman rozhodně popírá informace, že by on a jeho kolegové stříleli ostrými – prý šlo výhradně o gumové projektily. V případě mrtvých demonstrantů se domnívá, že je omylem trefili jejich spolubojovníci, případně je zasáhly jejich podomácky vyrobené granáty. Nedomnívá se, že by zásah jednotek Berkut byl nepřiměřený: „Jen plníme rozkazy. Poručí nám - a my to uděláme. Neporučí – a nebudeme dělat nic.“

To v rozhovoru pro lenta.ru potvrzuje i raněný voják Semjon, který slouží u jednotek ministerstva vnitra. Bez rozkazu podle něj nelze udělat vůbec nic, jeho úkolem je stát na místě a chránit kordon. „Není možné, aby kolem nás lidé prošli k parlamentu – za žádnou cenu,“ vysvětluje svou roli. „Přísahal jsem věrnost ukrajinskému lidu, a teď mi vlastně není jasné, komu jsem přísahal,“ říká. „V přísaze se nemluví o prezidentovi nebo mých velitelích, ale o lidu. Když mi velení dá rozkaz, půjdu rozhánět demonstranty. Ale jestli se to dlouho potáhne, jednoduše všeho nechám a dám se na stranu lidu. Nevydržím to, trpím už dva měsíce. Je mi dvacet, chci mít rodinu,“ říká. Současně zdůrazňuje, že do lidí nikdy střílet nebude. „Na tři sta až pět set procent vám ručím za to, že z našich střílet nebude nikdo,“ dušuje se. U členů Berkut už si tím jistý není, protože v jejich případě nejde o vojenskou službu, ale o práci. „Jestli neumějí dělat nic jiného než způsobovat lidem bolest a střílet, tak kam by šli? Zůstanou tady a budou pracovat,“ vysvětluje. Ani on nechápe, proč na ně radikálové útočí. „Bez rozkazu pro ně žádné nebezpečí nepřestavujeme,“ zdůrazňuje s tím, že na Majdanu je kolem tří desítek provokatérů, přičemž ostatní demonstranti jsou lidé jako on.

A jaký je politický postoj obou mužů? Roman podporuje vládu, protože pro ni pracuje, ale opozici by prý ani tak nepodporoval. „Klička jsem si vážil jako boxera, ale skutečný sportovec se má držet svého kopyta a necpat se do politiky. Kolik let schytával rány do hlavy? Vždyť se na něj podívejte, jak mluví!“ říká Roman. Podobně prý smýšlejí i jeho kolegové a nejinak to vidí i Semjon: „Mocenskou změnou se nic nezlepší. O co jim jde? Svrhnou Janukovyče, ale koho tam dají místo něj? Někdo horší se najde vždycky, ale máme vůbec někoho lepšího?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...