Zpověď z druhé strany kyjevských barikád: Je normální, když policista hoří?

Kyjev – Zrušením sporných zákonů a demisí premiéra Mykoly Azarova pokračuje dnes vnitropolitická krize na Ukrajině, která trvá již přes dva měsíce a má na svém kontě několik mrtvých a desítky zraněných. Jak se ale na pouliční násilnosti v Kyjevě dívají ti, kdo stojí na druhé straně barikády? Vojáci a policisté podle svých slov především plní rozkazy svých nadřízených.

Člen zásahové jednotky Berkut, kterého ruský zpravodajský web lenta.ru označuje pouze jako Romana, utrpěl vážné pohmožděniny, když ho jeden z demonstrantů zasáhl kamenem do holeně. Roman podle svých slov v té době pouze stál za štítem a nikoho nenapadl. Dva dny předtím dokonce vzplál poté, co byl zasažen Molotovovým koktejlem, podařilo se jej ale uhasit.

Roman si stěžuje, že většina médií informuje o událostech na Ukrajině jednostranně a prezentuje jednotky Berkut jako „ty zlé“. Tvrdý zásah svých kolegů proti demonstrantům přitom považuje Roman za oprávněný. „Vám připadá normální, když policista hoří? To jsou podle vás mírumilovní demonstranti?“ namítá a připomíná Oranžovou revoluci před deseti lety. „Tehdy lidé také vyšli s vlajkami a také tam stál policejní kordon, ale demonstranti přišli ke klukům s květinami, ne s Molotovovými koktejly. Vždyť jsme také lidi, děláme jen svou práci. (…) Nesouhlasím s tím, aby lidé z Berkutu mlátili demonstranty, ale když jim jde o život, považuji to za normální,“ říká Roman a připomíná, že radikální demonstranti dokonce vyhrožují, že popadnou nože a podřežou příslušníky Berkutu, jejich matky a děti. „To vám přijde normální? Nebojím se o sebe, ale o svou rodinu,“ říká.

Policejní kordon v Kyjevě
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Roman rozhodně popírá informace, že by on a jeho kolegové stříleli ostrými – prý šlo výhradně o gumové projektily. V případě mrtvých demonstrantů se domnívá, že je omylem trefili jejich spolubojovníci, případně je zasáhly jejich podomácky vyrobené granáty. Nedomnívá se, že by zásah jednotek Berkut byl nepřiměřený: „Jen plníme rozkazy. Poručí nám - a my to uděláme. Neporučí – a nebudeme dělat nic.“

To v rozhovoru pro lenta.ru potvrzuje i raněný voják Semjon, který slouží u jednotek ministerstva vnitra. Bez rozkazu podle něj nelze udělat vůbec nic, jeho úkolem je stát na místě a chránit kordon. „Není možné, aby kolem nás lidé prošli k parlamentu – za žádnou cenu,“ vysvětluje svou roli. „Přísahal jsem věrnost ukrajinskému lidu, a teď mi vlastně není jasné, komu jsem přísahal,“ říká. „V přísaze se nemluví o prezidentovi nebo mých velitelích, ale o lidu. Když mi velení dá rozkaz, půjdu rozhánět demonstranty. Ale jestli se to dlouho potáhne, jednoduše všeho nechám a dám se na stranu lidu. Nevydržím to, trpím už dva měsíce. Je mi dvacet, chci mít rodinu,“ říká. Současně zdůrazňuje, že do lidí nikdy střílet nebude. „Na tři sta až pět set procent vám ručím za to, že z našich střílet nebude nikdo,“ dušuje se. U členů Berkut už si tím jistý není, protože v jejich případě nejde o vojenskou službu, ale o práci. „Jestli neumějí dělat nic jiného než způsobovat lidem bolest a střílet, tak kam by šli? Zůstanou tady a budou pracovat,“ vysvětluje. Ani on nechápe, proč na ně radikálové útočí. „Bez rozkazu pro ně žádné nebezpečí nepřestavujeme,“ zdůrazňuje s tím, že na Majdanu je kolem tří desítek provokatérů, přičemž ostatní demonstranti jsou lidé jako on.

A jaký je politický postoj obou mužů? Roman podporuje vládu, protože pro ni pracuje, ale opozici by prý ani tak nepodporoval. „Klička jsem si vážil jako boxera, ale skutečný sportovec se má držet svého kopyta a necpat se do politiky. Kolik let schytával rány do hlavy? Vždyť se na něj podívejte, jak mluví!“ říká Roman. Podobně prý smýšlejí i jeho kolegové a nejinak to vidí i Semjon: „Mocenskou změnou se nic nezlepší. O co jim jde? Svrhnou Janukovyče, ale koho tam dají místo něj? Někdo horší se najde vždycky, ale máme vůbec někoho lepšího?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 27 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...