Sevastopol - Pokud se ukrajinské jednotky do úterní čtvrté hodiny ranní našeho času nevzdají, budou muset čelit útoku. Toto ultimátum podle agentury Interfax adresoval Ukrajině velitel ruské černomořské flotily Alexandr Vitko. Ruské ministerstvo obrany nicméně ultimátum popřelo a za nesmysl je označil i mluvčí černomořské flotily. Předseda ruské Státní dumy Sergej Naryškin prohlásil, že zásah ruské armády na Ukrajině není v tuto chvíli nutný. Rusko podle ukrajinského zástupce při OSN Jurije Serhejeva rozmístilo na Krymu 16 000 nových vojáků. Prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov večer slíbil, že nepodepíše kontroverzní rozhodnutí ukrajinského parlamentu o zrušení jazykového zákona.
Ultimátum ukrajinským jednotkám Moskva popřela
Ukrajinský prozatímní prezident Oleksandr Turčynov konstatoval, že situace na Krymu je napjatá, ruská ultimáta nicméně považuje spíše za válku nervů. Obdobné ultimátum totiž již Ukrajina dostala od Ruska před dvěma dny a měla je splnit do neděle.
Černomořská flotila se základnou v krymském přístavu Sevastopol už kontroluje většinu ukrajinského Krymského poloostrova. Ultimátum prý nyní ruští vojáci předávají ukrajinským jednotkám na Krymu: podle reportéra listu KyivPost je vyhlašují ruské lodě z megafonů.
Alexandr Vitko:
„Jestli se do pěti rána zítřejšího dne nevzdají, začne opravdový útok na jednotky ukrajinských ozbrojených sil po celém Krymu.“
Podle mluvčího ruského ministerstva obrany jsou zprávy o ultimátu zbývajícím ukrajinským posádkám na Krymu „naprostý nesmysl“. Mluvčí ukrajinského vojenského námořnictva ultimátum nicméně předtím potvrdil, stejně jako několik ukrajinských námořních důstojníků.
GALERIE
Ozbrojenci před kasárnami na Krymu zdroj: ČT24
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na brífinku prohlásil, že Ukrajina se Krymu nikdy nevzdá. „Nebyl a není sebemenší důvod k použití síly proti mírumilovným občanům. (…) Uvědomujeme si, že Ruská federace má své zájmy, ale vzkazujeme Rusku, že nemá právo hájit své zájmy narušováním těch našich,“ zdůraznil Jaceňuk.
GALERIE
videogallery_423934
Hrozí ozbrojené provokace?
Jednotky ruské černomořské flotily mezitím ovládly prakticky všechny strategické pozice na Krymu. Moskva vysvětluje okupaci Krymu ochranou svých občanů a tamního většinového ruskojazyčného obyvatelstva před údajně hrozícími útoky ukrajinských ultranacionalistů. Avšak během čtyřměsíčních nepokojů na Ukrajině se nevyskytly žádné zprávy o nepřátelství vůči ruskojazyčné populaci. Ukrajinské ministerstvo vnitra má ale prý podle listu Ukrajinska pravda informace o chystaných provokacích, které by měly zahrnovat i vraždy ruských vojáků.
GALERIE
Ozbrojenci na krymských ulicích zdroj: ČT24
Proruské úřady na autonomním Krymu tvrdí, že na jejich stranu „masově přecházejí“ vojáci z ukrajinských posádek, obklíčených silami místní domobrany. Úřady v Kyjevě naopak tvrdí, že kupříkladu důstojníci ze štábu ukrajinského námořnictva v Sevastopolu odmítli přejít na stranu svého bývalého velitele, který se přidal ke krymské samosprávě. Někteří vojáci zůstávají věrní kyjevské vládě a tváří v tvář ruským ozbrojencům, kteří je obklíčili, odmítají opustit základny.
Nad Kerčským průlivem vyroste most
Podle ukrajinské agentury RBK dokončily ruské jednotky v noci obsazení ukrajinské vojenské posádky v zálivu Balaklava u Sevastopolu. Pod kontrolou okupačních jednotek jsou i objekty sevastopolského mezinárodního letiště Belbek. Napjatá situace vznikla ve městě Bachčisaraj, kde místní vojenskou posádku ohrožují neoznačené obrněné transportéry a početná skupina ozbrojenců. Rusko masivně posiluje své vojenské jednotky na východní straně Kerčského průlivu, úžiny mezi Černým a Azovským mořem oddělující východ Krymu od ruské pevniny. V Kerči, na ukrajinské straně průlivu, obsadili trajektový terminál ruští vojáci. Rozhodnutí dál zvýšilo obavy z velkého přísunu ruských jednotek na Krym. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv krátce poté vydal příkaz vytvořit státní firmu pro budování mostu nad Kerčským průlivem.
Infografika Krym
Rusko má na Krymu pronajatou námořní základnu, na níž podle dohody s Ukrajinou může být až 25 tisíc mužů. V posledních dnech se na poloostrov podle neoficiálních zdrojů přesunulo několik tisíc příslušníků ruské armády. Pokud Rusko chce přesouvat po Krymu vojáky, musí podle smlouvy informovat ukrajinské úřady, připomíná BBC. Promoskevská krymská samospráva kontroluje prakticky všechny ukrajinské silové struktury na poloostrově. Krymská vláda prý rovněž převzala kontrolu nad policejními útvary v autonomii a úřadovnou ukrajinské prokuratury.
Turčynov slíbil, že nepodepíše zrušení jazykového zákona
Prudce vyostřená konfrontace na Krymu zvýšila napětí ve východoukrajinských regionech obývaných ruskojazyčnou menšinou. V Doněcku dav proruských radikálů obsadil sídlo místní oblastní správy. Útok je reakcí na výměnu doněckého gubernátora, jímž se o víkendu stal z vůle nové kyjevské vlády Sergej Taruta. Dosavadní proruský gubernátor Andrej Šišackij byl z funkce odvolán. Protestovalo se i v Charkově, jinak byl ale večer v ukrajinských městech podle BBC klid.
Předseda parlamentu a úřadující ukrajinský prezident Olesandr Turčynov podle agentury Interfax večer slíbil, že nepodepíše rozhodnutí ukrajinského parlamentu o zrušení jazykového zákona, který dosud umožňoval používat ruštinu jako druhou úřední řeč bezmála v polovině země. Proti zrušení zákona protestují převážně východní ruskojazyčné regiony.
O „ztrátě platnosti“ zákona o základech státní jazykové politiky rozhodl ukrajinský parlament 23. února po svržení prorusky orientovaného prezidenta Viktora Janukovyče. Právě sesazený prezident podepsal v srpnu 2012 tento zákon umožňující dvojjazyčnost v regionech, kde podíl národních menšin přesahoval desetinu populace.
„Bez ohledu na to, že zákon o jazycích byl nevyvážený a neodborně připravený, nepodepíši rozhodnutí parlamentu o zrušení tohoto zákona,“ řekl Turčynov v pondělí večer. Vysvětlil, že stávající jazykový zákon bude zachován tak dlouho, dokud nebude připraven nový zákon, umožňující rozvoj všech jazyků v zemi. „Ukrajinština je celostátní řeč, ale na Ukrajině nebudou platit žádná jazyková či národnostní omezení anebo omezení kvůli přináležitosti k církvím a vyznáním. Demokratická vláda to jasně zaručuje všem občanům,“ řekl Turčynov.
Kde jsme my, tam je Rusko
Gazeta.ru: Moskva chystá „obchod“ se Západem: Krym za Sýrii a uznání kyjevské vlády
Podle ruského on-line deníku gazeta.ru nemají poslední kroky Moskvy rozpoutat konflikt, ale vyvinout tlak na Západ, aby byl přístupnější k jednáním o ruských požadavcích - třeba o výměně Krymu za uznání nové vlády v Kyjevě a pád syrského režimu.
„Rozhodnutí o vstupu ruských vojsk na Krym, schválené Radou federace (horní komorou ruského parlamentu), se může ukázat nikoli jako začátek války, ale jako způsob, jakým Rusko vyvíjí tlak na Západ a usiluje o globální politický kšeft,“ usoudil komentátor internetového deníku. „Válka zatím nevypukla, ale - soudě podle prudké změny tónu západních politiků v noci z 2. na 3. března - se v zákulisí odehrává smlouvání se Západem; začaly intenzivní zákulisní rozhovory,“ odhadl deník. „Naprostá roztržka s civilizovaným světem“ by totiž uškodila i ruské vládnoucí elitě, která považuje některé evropské státy i USA za „náhradní letiště“ pro případ nouzového přistání v cizině, kde má své majetky. Za těchto okolností komentátor pokládá za „nikoli nepravděpodobnou“ variantu dalšího vývoje, že třeba Rusko dá USA svolení svrhnout režim v Damašku a uzná novou ukrajinskou vládu výměnou za to, že se Západ bez zvláštních sankcí smíří s odtržením Krymu od Ukrajiny.
Ukrajinská hlídka na základně Novoozernoje
V úterý se opět sejde NATO
V úterý se v Bruselu kvůli situaci na Ukrajině opět sejdou zástupci zemí NATO. Oznámil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na Twitteru uvedl, že schůzka se koná na žádost Polska na základě článku čtyři Severoatlantické smlouvy, který umožňuje svolat konzultace v případě ohrožení územní celistvosti členské země paktu.
V neděli Severoatlantická aliance vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky na Ukrajině zpět na základny. Také dala najevo hluboké znepokojení z rozhodnutí ruského parlamentu, který povolil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi použití ruských ozbrojených sil na Ukrajině.
