Paříž/Kigali - Rwanda si připomíná 20. výročí od genocidy. Prezident Paul Kagame zapálil pochodeň. Hořet má 100 dní - právě tak dlouho masakry trvaly. Úřady neumožnily francouzskému velvyslanci účastnit se ceremoniálu. Roztržka mezi oběma zeměmi se rozhořela poté, co Kagame obvinil Francii ze spoluúčasti na genocidě. Hutuští extremisté za tři měsíce etnických čistek zmasakrovali na 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Další miliony lidí vyhnalo násilí z domovů. Mezinárodní společenství masakru nedokázalo zabránit.
Úvodních pietních obřadů se účastnila řada rwandských a zahraničních politických představitelů, včetně šéfa OSN Pan Ki-muna. Ceremoniál ale poznamenal spor mezi Rwandou a Francií, kterou kvůli tomu v Kigali nikdo nezastupoval. Francie byla v roce 1994 spojencem hutuského extremistického režimu a její role v masakrech zůstává sporná.
Kagame Francii nedávno obvinil z přímé role při přípravě genocidy i při ní samé. Paříž již dříve připustila své chyby v úsudku kolem masakru. Tvrdě se ale ohradila proti Kagameho formulaci a rozhodla se neposlat do Kigali plánovanou delegaci na ministerské úrovni. Zastupovat Paříž měl poté její velvyslanec ve Rwandě, kterého ale nepozvaly místní úřady, podle nichž byla reakce Francie na prezidentova slova přehnaná.
Selhání přiznává OSN i Clinton
Genocida ve Rwandě je černou skvrnou v dějinách OSN, která nebyla s to zabránit masakrům, přestože měla v oblasti 2 500 modrých přileb. OSN v roce 1997 potvrdila, že byla na chystaný masakr předem upozorněna. Tehdejší šéf OSN Kofi Annan, který byl v roce 1994 náměstkem šéfa OSN pro mírové operace, přiznal, že OSN mohla genocidě zabránit. Prohlásil také, že cítí vinu. Selhání přiznal i bývalý prezident Spojených států Bill Clinton.
Současný americký prezident Barack Obama v neděli řekl, že genocida ve Rwandě představuje neúspěch mezinárodního společenství, které nedokázalo reagovat dost rychle. OSN a státy tehdy čelily kritice, že nejprve nepoznaly, že začala genocida, a poté nebyly s to ji zastavit.
