Kyjev – Proruští ozbrojenci v maskovacích uniformách obsadili ve městech Slavjansk a Kramatorsk na východě Ukrajiny policejní strážnici, místní pobočku tajné služby SBU a také radnici. Oznámila to místní média a potvrdily úřady. Na strážnici se prý zmocnili stovek zbraní a nad radnici vztyčili ruskou vlajku. Proruští demonstranti pak postavili okolo obsazených budov barikády. Ukrajinský ministr obrany Arsen Avakov z útoků obvinil Rusko a uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly na ně reagují. Před tím ale Ukrajinu varoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle kterého by použití síly narušilo úsilí o diplomatické řešení krize.
Ve městech na východě a jihu Ukrajiny probíhaly od noci potyčky a přestřelky mezi ozbrojenými složkami a separatisty. Ráno sdělil ministr vnitra Avakov, že „ozbrojení muži v maskovacích uniformách obsadili policejní oddělení ve Slavjansku“ a nepřímo označil útočníky za teroristy. Podobné potyčky a přestřelky pokračovaly během soboty i na dalších místech, především v Kramatorsku v Doněcké oblasti, kde separatisté obsadili policejní stanici, informoval server Novosti Donbasa. Útočníci prý stříleli z pistolí Makarov i kalašnikovů. Právě zbraně těchto typů podle ukrajinského ministerstva vnitra ukořistili útočníci ve Slavjansku a měli je prý rozdávat dalším proruským aktivistům. Fotograf agentury Reuters však na místě rozdávání zbraní nezaznamenal.
Neúspěšně se proruští aktivisté pokusili proniknout do chemického závodu v Doněcku, kde jsou uskladněny výbušniny. V noci na sobotu také zaútočili na prokuraturu a pokračují v okupaci dalších úřadů.
Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov podle agentury Interfax zareagoval na dění tím, že odvolal náčelníka SBU v Doněcké oblasti Valerije Ivanova. Na dnešní večer svolal mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany.
Prezidentští kandidáti kritizují úřady a chystají se na boj
Miliardář Petro Porošenko, považovaný za favorita květnových prezidentských voleb, obvinil úřady a strážce pořádku z nečinnosti. „Dopustit situaci, kdy ozbrojení bandité a teroristé chodí po ulicích, ohrožují spořádané občany a obsazují sídla silových složek, to je výsledek nečinnosti,“ prohlásil. Vyjednávat se separatisty je sice správné, ale pokud neprojeví žádnou vstřícnost, tak je třeba rozhodných kroků, apeloval.
Další z prezidentských kandidátů, předák krajní pravice Dmytro Jaroš potom nařídil své straně Pravý sektor, aby se připravila k obraně suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Všechny stranické struktury vyzval k mobilizaci.
Ministr zahraničí vyzval Rusko, aby provokace ukončilo
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja dnes v telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem vyzval Rusko, aby „provokativní činnost“ svých agentů na východě Ukrajiny ukončilo. „Deščycja se na Lavrova obrátil s požadavkem ukončit provokativní činnost agentů ruských zvláštních služeb ve východních oblastech Ukrajiny, jejímž cílem se podle názoru ukrajinské strany jeví snaha zmařit ženevskou schůzku a zabránit snaze nalézt východiska k urovnání krize v ukrajinsko-ruských vztazích,“ citovala agentura Interfax z komuniké ukrajinské diplomacie. Podle ukrajinské vlády naznačují některé fotografie z neklidných měst, že část ozbrojenců má standardní zbraně ruské armády.
Lavrov ale odmítl, že by Rusko podněcovalo útoky na východu Ukrajiny a také slavjanská starostka odmítla, že by za protesty a útoky byli Rusové. „Nejsou tam naši vojáci, nejsou tam naši agenti. Obviňují nás, že jsou tam nějací agenti našich zvláštních služeb. Ale nejsou tam,“ řekl Lavrov v televizním rozhovoru. Totéž prohlásila slavjanská starostka. „Lidi, kteří sem dnes přišli, jsou naši lidé. Lidé z oblasti Doněcka. Nejsou z Ruska,“ uvedla starostka Nělja Štěpová, když se přišla podívat k obsazené stanici, nad níž zavlála ruská vlajka.
Lavrov: Zásah Kyjeva by ohrozil mírové rozhovory
Ruský ministr zahraničí naopak vyzval Kyjev, aby se zdržel použití síly v problematických oblastech. V telefonickém rozhovoru se svým americkým protějškem Johnem Kerrym varoval Lavrov, že by Ukrajina zásahem na východě „narušila příležitosti pro jednání včetně plánovaných čtyřstranných mírových rozhovorů v Ženevě.“
V Ženevě by se 17. dubna měli sejít šéfové diplomacií Ruska, Ukrajiny, USA a Evropské unie, aby hledali východisko z nejhorší krize ve vztazích mezi Východem a Západem od konce studené války.
G7 hrozí Rusku dalšími sankcemi
Pokud Moskva krizi na Ukrajině vystupňuje, ekonomicky nejvyspělejší země světa podpoří zpřísnění sankcí proti Rusku. Po jednání ve Washingtonu to řekl americký ministr financí Jack Lew. Jaké konkrétní sankce by přišly, státníci na neformálním summitu neřekli, šlo by ale zřejmě o víc než omezení pro druhořadé ruské činitele.
Spojené státy a Evropská unie po ruské anexi vydaly seznam osob, převážně ruských, ukrajinských a krymských politiků, kterým zakázaly vstup na své území a zmrazily jim majetek. Černý seznam Spojené státy od té doby několikrát rozšířily. K rozsáhlejším ekonomickým sankcím se západní státy ale dosud neodhodlaly.
Rusko uklidňuje, že nemá v úmyslu poslat na východ Ukrajiny své vojáky. A to navzdory tomu, že jich má u hranic shromážděných desítky tisíc. Na Ukrajinu ale může tlačit i jinak, hlavně výrazným zdražením plynu, na kterém je její infrastruktura životně závislá. „Nechceme stopnout dodávky, ale podle kontraktu má Gazprom právo změnit způsob placení. To znamená, že každý následující měsíc dostane Ukrajina jen takové množství plynu, které si už zaplatila,“ uvedl ruský prezident Vladimir Putin.
