Zadržovaní evropští pozorovatelé jsou volní a míří do Berlína

Slavjansk – Povstalci v ukrajinském Slavjansku propustili zadržované vojenské pozorovatele z evropských zemí. Po odjezdu z města ovládaného vzbouřenci, ke kterému postupuje ukrajinská armáda, je převzal předseda Rady Evropy Thorbjörn Jagland. Zajatí zástupci Německa, Dánska, Česka a Polska mohli ze Slavjansku odejít po více než týdnu v zajetí. Kontroloři OBSE propuštění ze Slavjanska večer přiletí do Berlína, kde by je měli uvítat ministři obrany jejich zemí. Český důstojník Josef Přerovský se poté vrátí do České republiky.

Bývalý norský premiér a současný předseda Rady Evropy Thorbjörn Jagland přijel do Slavjansku pro propuštěné zástupce evropských zemí. Čekal na kontrolním bodě ovládaném ukrajinskou armádou na okraji města. Tým vojenských inspektorů se po cestě zdržel, protože na trase, kudy projížděl, bojovali slavjanští povstalci s ukrajinskou Národní gardou. Nakonec ale k Jaglandovi v pořádku dorazili a poté přijeli do Doněcka, potvrdil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Zástupce vojenské mise Axel Schneider se telefonicky ozval německému deníku Bild. „Jsme rádi, že jsme nakonec na svobodě. Teď vyjíždíme z města (Slavjansku), odkud nás přepraví do Doněcka. A pak už do Německa,“ řekl Schneider. Uvedl, že jsou propuštění vojenští pozorovatelé v pořádku s přihlédnutím k okolnostem, kterým byli během své internace vystaveni.

Povstalci nemohli zaručit bezpečnost, „hosty“ propustili

Ozbrojenci, kteří ovládají Slavjansk, sice zprvu odmítali jednostranně propustit sedm zajatých vojenských pozorovatelů, ale dnes tak učinili. Podle vůdce povstalců Vjačeslava Ponomarjova nebylo možné v situaci, kdy je na okraji města ukrajinská armáda, zajistit bezpečí zajatců. „Jsou to mí hosté, nechci aby přišli k úhoně,“ řekl agentuře Interfax, jejímž prostřednictvím propuštění oznámil. Upřesnil, že propustil dvanáct lidí – pozorovatelů z evropských zemí i Ukrajinců. Deník Komsomolská pravda potom jako první zveřejnil fotografie pozorovatelů odcházejících do auta.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro ČT zpochybnil, že by šlo o dobrou vůli povstalců. Separatisté si podle něj spíš uvědomili, jak je pro ně situace vážná a že by se stali kriminálníky, pokud by se pozorovatelům cokoliv stalo. Samotné zajmutí pozorovatelů označil za projev banditismu. Upřesnil, že český člen mise odcestuje do Berlína a večer se vrátí do České republiky.

Propuštění zajatců potvrdil ruský vojenský emisar Vladimir Lukin, který pobývá na východní Ukrajině a ve Slavjansku jednal se separatisty. Na svobodě je sedm důstojníků zajatých poslední dubnový pátek a pět členů jejich doprovodu z ukrajinské tajné služby SBU. „Propustili všechny, které jsem měl na seznamu,“ uvedl Lukin.

V hlavních rolích Lukin – nebo OBSE?

Spíše než Lukinovi přičítají západní diplomaté úsilí civilní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Sami ukrajinští ozbrojenci charakterizovali zajaté vojáky rovněž jako zástupce OBSE, ta však později upřesnila, že jde o zástupce států, které dohlížejí na naplňování vídeňského dokumentu OBSE z roku 2011 o důvěře a bezpečnosti mezi členskými státy. Přínos civilní mise evropské organizace ocenil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, podle kterého sehrálo významnou roli také úsilí německé kancléřky Angely Merkelové a ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. „Bez nich by to bylo velmi obtížné,“ poznamenal Zaorálek.

Vojenskou misi, kterou na Ukrajinu vyslalo Německo a přizvalo zástupce dalších států, zadrželi slavjanští ozbrojenci v pátek 25. dubna. Ve městě zůstalo osm vojenských expertů, čtyři z Německa a po jednom ze Švédska, Dánska, Česka a Polska. Švédského důstojníka vzbouřenci záhy propustili ze zdravotních důvodů. Podle Zaorálka se propuštěný český důstojník brzy vrátí domů.

Ukrajinská tajná služba SBU ze zadržení pozorovatelů obvinila Lukina, který posléze zase zajistil jejich propuštění. Podle odposlechů tajné služby hovořil o plánovaném činu s údajným agentem ruské rozvědky GRU Igorem Girkinem, který podle SBU řídí akce povstalců. Muži se také měli domlouvat na dnešním propuštění pozorovatelů. Záznam podle SBU „svědčí o tom, že ruská strana koordinuje akce povstalců a má bezprostřední vliv na jejich rozhodování“. Pravost záznamu, který zveřejnil list Ukrajinska pravda, ale nelze ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 53 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 56 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...